Brazílie: Nejdřív revoluce, potom olympiáda
Země je v krizi a recesi, ale pořádání her se nikdo nebojí
„Chceme poctivou justici, pryč s Dilmou,“ stálo před pár dny na transparentech účastníků demonstrací ve městech po celé Brazílii. Lidé jsou nespokojeni s politikou prezidentky Dilmy Rousseffové. Brazilský real klesá. Zdražování v rámci úsporných opatření způsobuje pokles životní úrovně. K tomu země řeší velký korupční skandál, který sahá až na nejvyšší vládní místa. Ekonomický růst se nekoná a Brazilcům došla trpělivost. Požadují demisi prezidentky, někteří dokonce ústavní žalobu na hlavu státu.
Ekonomická krize, kterou Brazílie prožívá, je podle názoru obyvatel způsobena především politikou vládní Strany pracujících a prezidentky Rousseffové. Lidé jsou znechuceni korupčním skandálem kolem státní ropné firmy Petrobras. Firma, která byla v očích mnoha Brazilců symbolem ekonomického růstu země, se stala zdrojem čerpání peněz na politické kampaně některých stran. Skandál se dotkl i bývalého brazilského prezidenta Lula da Silva. Sama Rousseffová sice z korupce obviněna není, ale ze strany demonstrantů je jí vyčítáno, že proti tunelování firmy nezakročila v době, kdy byla ministryní energetiky.
Demonstrace z uplynulé neděle byla v pořadí již třetí, která se letos proti hlavě státu konala. Podle organizátorů se v součtu protestů zúčastnily více než dva miliony lidí. „Jde hlavně o ztrátu snu o Brazílii jako nastupující ekonomické síle a ta ztráta iluzí Brazilce trápí asi nejvíce. Teď místní prožívají velké zklamání, jak z malého ekonomického růstu, z vysokých cen, nižší životní úrovně a všeobecné nedůvěry v politické elity země,“ vysvětluje důvody protestů spisovatelka a hispanistka Markéta Pilátová, která v Brazílii žije.
Našli se ale i tací, kteří impeachment prezidentky odmítají. Tři dny po protivládních protestech demonstrovalo za podporu Dilmy v Sao Paulu asi 40 000 lidí. List Folha de Sao Paolo zveřejnil data, která prováděla Datafolha. Vyplývá z nich, že většina protestujících byli chudší obyvatelé země.
Ekonomický růst země se zastavil před čtyřmi lety, v roce 2011, kdy do prezidentského úřadu Rousseffová nastoupila. Recese sice postihla většinu zemí hospodářského uskupení BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika), v dalších členských zemích se však protesty nekonaly. Podle Českého rozhlasu Plus některá brazilská média poukazují na to, že za demonstracemi mohou stát lidé, kteří jsou placeni velkými soukromými firmami.
Rousseffová řekla, že na základě protestů odstoupit nehodlá. Podle ní se politika na ulici nedělá - nicméně neopomněla zmínit, že současné demonstrace jsou výsledkem boje za svobodu. Zocelení demokratických institucí podle ní přispívá ke zvyšování odolnosti země. Demonstranti se ale nechtějí vzdát. „Budeme protestovat až do konce, dokud prezidentka neodejde. Musí opustit úřad a zbavit zemi sevření její partajní mafie,“ řekla AFP jedna z organizátorek demonstrace.
Politické problémy a ekonomická recese přicházejí v nevhodné době, Brazílie totiž bude za rok pořádat Letní olympijské hry v Riu de Janeiro. Volba hostitelské země pro rok 2016 se konala před sedmi lety, kdy se země nacházela ve velice dobré ekonomické situaci vzhledem k vysokým příjmům z těžby ropy a spoluprací s dalšími zeměmi BRICS. Navíc se zřídka povede, aby olympijské hospodaření neskončilo v mínusu.
Přes současnou recesi olympiáda nikoho příliš neděsí. „Žádný strašák to není - vzhledem k tomu, jak úspěšně dopadlo po organizační stránce mistrovství světa ve fotbale. Ačkoliv Brazilci potupně prohráli s Německem, byli na mistrovství i přes počáteční problémy a protesty nakonec velmi hrdí. Nepotkala jsem ve svém okolí zatím nikoho, kdo by se vůči Olympiádě vymezoval,“ doplňuje Markéta Pilátová. Právě loňskému mistrovství světa ve fotbale 2014 předcházely statisícové protesty.
Jsou tu ale i další potíže: Rio de Janeiro je rok před olympiádou zahlceno odpadky, záliv Guanabara a okolí pláže Copacabana je třeba vyčistit. Podle agentury AP se vodě pravděpodobně vyskytují i nebezpečné bakterie. Starosta Eduardo Paes už přiznal, že se město pravděpodobně do zahájení her nestihne celé uklidit. Nicméně areál nadšeně roste, jak v rozhovoru pro Hospodářské noviny to řekl zpravodaj Českého rozhlasu v Brazílii David Koubek: „Že se neplní termíny, všechno jde neorganizovaně a zpomaleně, je obecný pocit cizinců z Brazílie a především z Ria. V případě olympijských her mám ale pocit opačný, jako by je ani neorganizovali Brazilci. Na vlastní oči jsem viděl, jak velkým tempem roste olympijský park nebo olympijská vesnička. Jak rostou nové autobusové koridory, metro, tunely a mosty, některé projekty už jsou hotové. Za vším je možná také politická ambice starosty Paese, který by údajně chtěl být jednou prezidentem.“
Článek byl 24. 8. doplněn o informace o provládních protestech.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].