Bez příslušníků StB se Babiš může ocitnout ve vážné důkazní nouzi

Pavol Poláček z advokátní kanceláře Poláček & Partners zastupoval úspěšně slovenský Ústav paměti národa, na kterém se Andrej Babiš snažil soudně domoci vymazání svého jména ze seznamu agentů StB. Po rozhodujícím nálezu Ústavního soudu Slovenské republiky soudy letos rozhodly s výsledkem, který znamená, že Andrej Babiš v registru agentů zůstává dál jako agent Bureš. Český premiér se po prohře na Slovensku obrátil do Štrasburku na Evropský soud pro lidská práva, ale ten teď jeho stížnost na Slovenskou republiku pro porušení práv zamítl. “Stížnost do Štrasburku znamenala poslední možnost, jak zvrátit předešlá rozhodnutí slovenských soudů,” vysvětluje Poláček.

Co to znamená, když soud ve Štrasburku odmítne stížnost “pro zjevnou nepřijatelnost”? Že se ve stížnosti není z hlediska argumentů čím zabývat?

Ve smyslu procesních pravidel má Evropský soud pro lidská práva možnost odmítnout stížnost hned na začátku, když je zjevně neopodstatněná. Tedy v případě, kdy není důvod, aby se jí soud dál zaobíral. Tak končí přibližně devadesát procent všech stížností do Štrasburku. Předpokládám, že v případě stížnosti Andreje Babiše šlo o stejný postup. Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva potvrzuje, že v řízení před slovenskými soudy o oprávněnosti evidence Andreje Babiše ve svazcích StB nedošlo k porušení jeho základních práv.

Kdyby Andrej Babiš se svou stížností ve Štrasburku uspěl, co by to znamenalo vzhledem ke slovenským rozsudkům v jeho kauze?

Stížnost by byla úspěšná tehdy, kdyby Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že postupem slovenských soudů byla porušena základní práva Andreje Babiše. Takové rozhodnutí by bylo podle slovenského práva jedním z důvodů, pro které je možné žádat o obnovu řízení. Úspěch ve Štrasburku by tedy mohl přinést zásadní zvrat do celé kauzy. Spor by se vrátil zpět a soudy by musely znovu projednat původní žalobu. Stížnost do Štrasburku představovala poslední možnost, jak zvrátit rozhodnutí Ústavního soud z roku 2017 a následná zamítavá rozhodnutí krajského a nejvyššího soudu na Slovensku.

Může se nyní Andrej Babiš domáhat na Slovensku vyškrtnutí svého jména ze seznamu agentů StB v nově vyvolaném procesu?

Dnes je už na Slovensku ustálená jedna věc: když se chce někdo domáhat toho, že je ve svazcích StB veden neoprávněně, nemůže už žalovat Ústav paměti národa. To byla předtím ustálená praxe, Ústav paměti národa žaloval i Andrej Babiš. Tohle řekl Ústavní soud a následně to potvrdil i krajský a Nejvyšší soud. Teď se k tomu přidal i Evropský soud pro lidská práva. Pokud jde o další postup, náš právní pořádek zakazuje, aby se o stejné věci jednalo u soudu dvakrát. Kdyby se Andrej Babiš rozhodl žalovat jiný subjekt než Ústav paměti národa, v právním smyslu nepůjde o tu stejnou věc, proto je taková věc přípustná.

Andrej Babiš často opakuje, že “vyhrál na Slovensku tři soudy”, mluví o průběžných rozsudcích. Konečný slovenský verdikt vydává pouze za konstatování, že žaloval špatnou stranu. Jak to je?

Rozhodnutí Ústavního soudu řeší více zásadních otázek. Není množné ho zužovat jen na jednu věc. Za nejdůležitější považuji tu část rozhodnutí, která mluví o bývalých příslušnících StB, kteří před okresním soudem vypovídali jako svědkové. Tady Ústavní soud zaujal velmi jasné stanovisko: bývalí příslušníci StB jsou jako svědkové nedůvěryhodní. Velmi důležitá je i pasáž, v níž Ústavní soud neobvykle ostře kritizuje vážná procesní pochybení, kterých se dopustil krajský a nejvyššího soud, když rozhodoval o žalobě Andreje Babiše. Bez spravedlivého procesu totiž není možné dosáhnout spravedlivého rozhodnutí. A pokud jde o statistiku, aktuálně je taková, že Andrej Babiš vyhrál u tří soudů. Následně byla tato rozhodnutí zrušena a v jeho neprospěch rozhodly čtyři soudy.

Bývalí zaměstnanci StB vypovídali ve prospěch Andreje Babiše: že si ho jako agenta vymysleli. Jak důležité je pro možný budoucí proces - v němž patrně Babiš bude žalovat prostřednictvím ministerstva vnitra Slovenskou republiku - rozhodnutí Ústavního soud o nedůvěryhodnosti svědectví bývalých příslušníků StB?

Rozhodnutí Ústavního soudu je pro případný nový soudní spor zásadní. Andrej Babiš se totiž může ocitnout ve vážné důkazní nouzi. Na jedné straně bude celá série historických archivních dokumentů. Proti nim budou stát bývalí příslušníci StB, jejichž svědecké výpovědi jsou nedůvěryhodné. Myslím, že vyhodnocení takové důkazní situace bude poměrně jednoduché.

Takže už by soud bývalé příslušníky StB neměl vyslechnout?

Rozhodnutí Ústavního soudu neznamená, že bývalí příslušníci StB nemohou vypovídat u soudu. Mohou. Jejich výpovědi jsou však nedůvěryhodné a nelze je proto jen tak jednoduše považovat je za hodnověrný důkaz. Ústavní soud říká jasně, že dokazování nemůže vyznít přesvědčivě, když jako svědkové vystupují bývalí příslušníci StB, kteří porušovali služební předpisy a v rozporu s historickými prameny vykreslují StB jako organizaci, která nefungovala a kde si každý dělal, co chtěl.

Je to pro vás osobně to nejzásadnější z rozsudku Ústavního soudu?

Pro mě osobně jsou to hlavně dvě věci. Ano, za úplně nejdůležitější považuju to, že Ústavní soud zpochybnil důvěryhodnost bývalých příslušníků StB jako svědků v soudním řízení. Závěry vědeckého zkoumání historiků už nebude moci jen tak jednoduše zpochybnit pochybná výpověď nějakého bývalého příslušníka StB. Archivní dokumenty a historický výzkum hovoří o úplně jiné realitě, než popisují bývalí příslušníci ve svých výpovědích. A velmi důležitá je i druhá věc: rozhodnutí Ústavního soudu značně odbřemenilo Ústav paměti národa, který bude mít víc prostoru věnovat se svému základnímu poslání. Soudní spory a rozhodnutí soudů začaly Ústav paměti národa tlačit do nepříjemné pozice, v níž čelil neobyčejně silnému tlaku různých osob, které se domáhaly neoprávněnosti své evidence ve svazcích StB a ne zrovna malých odškodnění. Umím si představit, že ÚPN bude v soudních sporech vystupovat v pozici vědecké organizace, která bude ze svých archivů předkládat historické dokumenty a poskytovat k nim odborná vyjádření. Považuju však za absurdní, aby byl ÚPN žalován za činnost StB, kterou pouze vědecky zkoumá a mapuje - a musel se tak věnovat desítkám soudních sporů, jako byl ten s Andrejem Babišem.