Číslo 25085 žije. Babiš prohrál spor, podle slovenských soudů byl agentem StB

Z Krajského soudu v Bratislavě dorazilo v pondělí na Okresní soud v Bratislavě rozhodnutí, které úzce souvisí s českou politikou. Píše se v něm, že Krajský soud definitivně zamítl žalobu Andreje Babiše na slovenský Ústav paměti národa, jíž se politik domáhal vyškrtnutí ze slovenského registru agentů StB. Okresní soud už teď jen doručí toto rozhodnutí účastníkům řízení – Babišovi na jedné straně a žalovanému Ústavu paměti národa na druhé.

Kauza Babiš, vlekoucí se od roku 2012, kdy začalo Babišovi jeho jméno v seznamu spolupracovníků StB vadit a podal proti jeho uvedení žalobu, tím definitivně končí. Premiér v demisi Andrej Babiš je tak nadále potvrzeným bývalým agentem StB s krycím jménem Bureš a registračním číslem 25085.  "Kauza Babiš je právoplatně a definitivně skončená a v současnosti neexistuje žádné rozhodnutí soudu, které by říkalo, že AB je vedený jako agent StB neoprávněně,“ říká k tomu Pavol Poláček, právní zástupce Ústavu paměti národa (obdoba českého Ústavu pro studium totalitních režimů) z bratislavské kanceláře Poláček & Partners. „Ústav paměti národa si může vydechnout.  A tato kauza mu zároveň paradoxně pomůže vyřešit mnohé další spory.“

Zpočátku Babiš na Slovensku svůj spor na Krajském i Nejvyšším soudu v Bratislavě vyhrával. Pak však v říjnu loňského roku rozhodl Ústavní soud, že je nesmysl žalovat Ústav paměti národa, který je pouze vědeckou, historií se zabývající institucí, která vytvořila ze záznamů zachovaných v archivech StB registr spolupracovníků. Zároveň Ústavní soud zpochybnil věrohodnost Babišových svědků, kteří mu v soudní při dosvědčovali, že žádným agentem nebyl, a že StB si záznamy o jeho spolupráci vymyslela – byli totiž sami vycvičenými důstojníky StB. Mezi nimi byl například Julius Šuman, který Babiše podle dochovaných záznamů v roce 1982 ke spolupráci coby agenta naverboval v bratislavské vinárně U Obuvníka.

„Režim založený na komunistické ideologii byl podle zákona nemorální a odsouzeníhodný. Skutečnost, že okresním soudem vyslechnutí svědci, bývalí příslušníci StB, se svou činností na prosazování takového režimu podíleli, vyvolává pochybnosti o jejich důvěryhodnosti,“ konstatoval Ústavní soud, než případ postoupil na obecné soudy k novému projednání.

A Krajský soud, který v případu znovu rozhodoval, teď Babišovu žalobu definitivně zamítl. Jméno agenta Bureše registrovaného pod číslem 25085 je zmíněno celkem ve dvanácti svazcích vedených StB, například v seznamu lidí, kteří chodili na schůzky s „řídícím orgánem“ do konspiračního bytu.

Andrej Babiš má nicméně možnost vyvolat nový soudní spor, žalovat by tentokrát mohl ministerstvo vnitra SR, které je nástupnickou organizací vnitra z minulého režimu – pod ně patřila a patří policie, tedy i StB a její archivy. Vloni uváděl, že se k tomu chystá; zda to skutečně udělá, není v tuto chvíli jasné. Na dotaz Respektu zatím neodpověděl.

Každopádně poté, co Slovensko ústy svých ústavních soudců vloni odmítlo věřit i pro budoucí spory bývalým zaměstnancům komunistické tajné policie, kteří jako na běžícím pásu dosvědčují – a to se děje i v Česku – svým bývalým agentům nevinu, je Babiš v nevýhodné pozici. Bývalí řídící důstojníci agenta Bureše, kterým Babiš podle dochovaných záznamů je, už mu u soudů nemohou odpřisáhnout, že si všechny schůzky, zápisy, účty za občerstvení a dokumenty prolínající se tuctem svazků vymysleli.

Na sestavování české vlády, která teď na Babiše čeká, nicméně nemá definitivní stvrzení jeho slovenského soudního neúspěchu právně žádný vliv. „Z hlediska postupu pana prezidenta tato zpráva neznamená žádnou změnu. Pan prezident ctí výsledek voleb a druhý pokus o sestavení vlády tedy patří předsedovi vítězného hnutí ANO,“ uvedl již na sociálních sítích mluvčí Hradu.

Při této příležitosti výjimečně odemykáme text Po stopách Bureše. Pokud podobné články oceňujete a chcete je číst pravidelně, staňte se naším předplatitelem.