Babiš, Sněmovna a nahrávky

Vládní a politická krize způsobená aférami kolem Andreje Babiše nekončí. Středeční jednání Sněmovny ukázalo, jak hluboké rozpory mezi Hnutím ANO a zbytkem parlamentu jsou. Tady je k němu několik bodů.

1. Proč nahrávky řešit: Poslanci řešili zejména tajné nahrávky Andreje Babiše. Ministr financí nechápe, proč se o tom vůbec jedná: mluví o tom, že jde o kampaň a spiknutí. Nelze si představit zemi, kde by se tak závažné nahrávky neřešily. Ministr na nich zmiňuje, co by bylo dobré použít v jeho novinách proti ČSSD. To je skandál, který prostě nejde přejít, a jediná správná reakce by byla, kdyby Babiš klidně a věcně vysvětlil, jak všechno probíhalo, že podal trestní oznámení, chápe rozrušení společnosti a odstupuje do vyšetření věci policií z vlády. Je jasné, že je to pro něj nepříjemné, ale vlastně by si pomohl, protože by zmenšil stupňující se tlak. Důvod, že tak nečiní, naznačuje, že policejní vyšetřování pro něj nic dobrého nepřinese.

2. Proč si na nahrávky dávat pozor: Jak už jsem napsal, nahrávky jsou znepokojující, ale stejně tak si na ně musíme dávat pozor. Že majitelé pásků nehájí veřejný zájem, poznáme podle toho, že zveřejňování dávkují a neposkytují je bez střihu. Už z toho je patrné, že hrají nějakou hru, která má sloužit jejich zájmu. Stejně tak je třeba si na každé nahrávce dávat pozor na to, co přítomní říkají o nepřítomných. Netušíme, kdy dělají jen ramena, že „někoho umí“. To může být příklad zmínky o redaktorovi Práva, o kterém mluví Marek Přibil. Prý by mu pomohl se šířením kompromitujících materiálů. Něco podobného bylo kdysi zachycené na tajných nahrávkách Věcí veřejných o Jiřím Kubíkovi a Jaroslavu Kmentovi, což jsou špičkoví a důvěryhodní novináři.

3. Nepřesvědčivost hnutí ANO: Vystoupení Andreje Babiše a jeho kolegů bylo nedůstojné Sněmovny. Permanentní obviňování všech ze spiknutí a odvádění pozornosti k jiným kauzám. Hnutí ANO vypadalo jako velmi nepříjemná sekta, která není ochotná reflektovat znepokojení veřejnosti. A to znepokojení prostě existuje.

4. Proč měřit všem stejně: Mnozí oponenti Andreje Babiše ve středu ve Sněmově zpochybňovali význam zásahu policie na Úřadu vlády v roce 2013 (dávali to do kontrastu se současnými aférami). Tehdy kvůli tomu podal demisi Petr Nečas. Stoupenci ANO často namítají, že nemohou věřit argumentům lidí, kteří měří různým lidem různě. To je velmi důležitý argument, který se často opakuje - a je pravdivý. Nečas musel odejít kvůli bezprecedentnímu zneužití tajných služeb jeho milenkou. Žádná banalita.

Podobně je to s aférami Miroslava Kalouska, na které odkazoval ve svém projevu i Babiš. Prostě nejde zapomenout na to, že šéf TOP 09 si kdysi vymyslel, že má tajnou nahrávku šéfredaktorů českých médií. Vždyť i šéfredaktoři to tehdy onačili za jeden z nejhorších útoků na média od roku 1989. Nebo to, že Kalousek volal vyšetřovateli kauzy CASA, případně policejnímu prezidentovi – kterým se to tehdy vůbec nelíbilo.

Jediná možná reakce je, že to mají dotyčné strany akceptovat a označovat za chybu, ne nad tím mávat rukou. Jak by se pak lišili od Babiše? A ten si má zase uvědomit, že Kalousek za to tehdy byl velmi tvrdě kritizován, takže dnes nezažívá nic výjimečného (a to je jeho kauza závažnější).

5. Úctyhodná změna: Na současné politické krizi je ale jedna velmi důležitá a pozitivní věc. Oproti roku 2013, kdy strany nedokázaly čelit zvůli prezidenta Miloše Zemana, když si proti přání parlamentu vybral vládu složenou ze svých kamarádů, je nyní reakce opačná. ČSSD, KDU-ČSL, TOP09 a ODS rozhodně hájí parlamentní demokracii a nenechávají se zatáhnout do plánů Miloše Zemana na zavedení prezidentského systému. Je nutné to ocenit hlavně u TOP09 a ODS, protože nejsou ve vládě, a chovají se tak lépe než ČSSD před čtyřmi lety, která pravicovou vládu proti prezidentovi nepodržela.

Tady totiž opravdu nejde o nic menšího než o ústavní pořádek země. Je jedno, jestli někdo fandí tomu či onomu proudu, důležité je dodržovat pravidla a konečně je to třeba vysvětlit i Miloši Zemanovi.