Můj feminismus, můj skákací hrad

Čtete jeden z našich pravidelných autorských newsletterů, které vám mohou chodit jako e-mail - přihlaste se k jejich odběru podle vlastního výběru. Vždy v daný den je pro vás píšou Tomáš Brolík (Prostředek Evropy), Pavel Turek (Playlist), František Trojan (Mimo záznam), Jiří Sobota (Americká krása), Silvie Lauder (V pasti pohlaví) a Andrea Procházková (Zákony politiky).

1. Molièrova Škola žen je už druhou spoluprací režiséra Michala Háby s ústeckým Činoherním studiem a jedná se o výbornou komedii s prvky frašky a množstvím popkulturních odkazů. Současně má ale divoká a ztřeštěná inscenace silné feministické a emancipační vyznění. 

Pán z Pařezova v podání Jana Plouhara zavře schovanku Anežku (Barbora Váchová) do svého nafukovacího skákacího hradu, který tvoří dominantní a skvěle hrající kulisu – a doufá, že si z ní vychová poslušnou ženu. Anežka ale čas a samotu využije ke vzdělávání a poznání toho, že je vězněná nejen svým ochráncem, ale nakonec i patriarchátem. 

Hába si často bere klasické kusy a posouvá je co nejvíce k současnosti: pokud tedy byl jeho Peer Gynt studií patologického egoisty toužícího po výjimečnosti a proslulosti, Škola žen zachycuje zmatené muže v měnícím se světě a utahuje si z firemně-manažerského feminismu.     

Komedie pak vrcholí umně zapojenou discohymnou It´s My House, kterou proslavila Diana Ross. Ta pojednává o moderní ženě, která svému milenci zdůrazňuje vlastní nezávislost a neochotu se přizpůsobit. „U dveří tě přivítá rohožka, a pokud vejdeš dovnitř, čeká tě mnohem víc... Tohle je můj dům a tady žiji. Na strop jsem napsala své jméno, protože byl postaven pro lásku,“ zpívá tu Ross.

A postava Anežky jako by si její píseň přivlastňovala. Z jejího vězení se rychle stává její dům, a tím pádem i její hrad. Přesněji řečeno skákací hrad. 

2. Ta skladba byla natolik a tak dlouho zapomenutá, že ji nepoznal ani sám její autor Stephen Malkmus, když ji před lety slyšel hrát v jedné řemeslné pekárně v Portlandu. Myslel si, že jde o něco od The Rolling Stones, až poté mu došlo, že to vlastně z reproduktoru zpívá on. Aktuálně se ale jedná o naprosto nejstreamovanější a nejmilovanější píseň od kapely Pavement. S přehledem na Spotify, kde už nasbírala o 100 milionů víc přehrání než všechny ostatní hitové singly Pavementu z devadesátých let. 

Harness Your Hopes vyšla jako obskurní B strana na málo známém EP kapely v roce 1999 a tehdy jí nikdo moc nevěnoval pozornost. Díky záhadným algoritmům Spotify se ale v roce 2020 ocitla v překvapivě vysoké rotaci a letos na jaře zcela explodovala, když se stala součástí virálního trendu na TikToku. Pro kultovní flákačskou kapelu z devadesátých let, která proslula ironickými až absurdními texty, to překvapivě znamená první zlatou desku v dosavadní kariéře. 

Vše začalo tiktokovým trendem Utah Boy Fit Check. Uživatel @michaelmal568 tehdy natočil video, v němž se chtěl pochlubit svými novými Adidas Gazelle. Nejprve zvedl oba palce – „jakože dobrý“ –, povytáhl si široké kalhoty, a pak vyskočil do vzduchu s otočkou 720 stupňů. Vše za doprovodu Harness Your Hopes. Písně, v níž Malkmus zpívá verše jako „zapřáhni své naděje za jednoho člověka, protože přece víš, že postroj byl vyroben jen pro jednoho“, případně „ukaž mi slovo, které se rýmuje s Pavement, a já nezabiju tvé rodiče“.  

Utah Boy Fit Check se od března dočkal nespočtu nápodob a s ním Harness Your Hopes nastoupaly další miliony a miliony přehrání. Až se nakonec do trendu zapojili i sami členové kapely včetně Stephena Malkmuse. 

3. Když slovenský zpěvák Vojtik minulý pátek předskakoval v pražské MeetFactory na koncertě kanadského písničkáře Seana Nicholase Savage, zařadil do svého setu nečekanou coververzi. S instrumentálním podkladem obsahujícím klavír i taneční beaty tu odzpíval Salome – píseň Karla Kryla, která pochází z alba Bratříčku, zavírej vrátka z roku 1969. 

Teenager, který se loni proslavil hitem Detvianský sen, píseň posouvá a interpretuje naprosto osobitým způsobem. Zatímco Kryl je pozorovatelem, který Salome nejprve soudí, ale postupně pro ni nachází soucit a hlavním viníkem za setnutí hlavy Jana Křtitele je pro něj nemilosrdný král, Vojtik na to jde jinak. A velmi vynalézavě a chytře. Oblečený v černých šatech odhalujících nohy se za svitu jediné žárovky stává na pódiu Salome samotnou. 

Mění se v postavu, kterou je historie zvyklá odsuzovat. Coby queer Rom akcentuje na příběhu Salome rozměr ženy, na niž se snáší opovržení jak za její svůdnou sexualitu dávanou na odiv tancem, tak za to, že od této sexuality by měla vést přímá spojnice ke krutosti a ohrožení společnosti. Kryl má pro Salome odpuštění za jeden její čin, Vojtik nabízí pochopení pro celou její existenci.