Média v pasti

Staré pravidlo, že politik by se neměl pouštět do boje s médii, protože jej nemůže vyhrát, prochází na Slovensku velkou zkouškou. V této chvíli se totiž zdá, že premiér Robert Fico svůj urputný souboj s médii vyhrává. Bohužel.

Tiskových konferencí, na nichž premiér Fico nadával novinářům do idiotů, prasat či prostitutek, bylo za poslední roky požehnaně. Minulý čtvrtek však zašel o kus dál: obvinil vydavatele různých novin z mafiánství a prohlásil, že na jednom spikleneckém setkání domlouvali společnou strategii proti jeho vládě a proti němu osobně, dokonce se prý domlouvali na společných titulcích.

Vydavatelé novin se sice opravdu už léta setkávají v rámci svého oficiálně založeného profesního sdružení, ale ze své praxe šéfredaktora SME můžu potvrdit, že už ze samotné konkurenční povahy mediálního trhu nepřichází v úvahu koordinovat obsah novin: bylo by to pro ně smrtící.

Je to vlastně úplně naopak – jsou to politikové, kteří koordinují svůj postoj vůči médiím, konkrétně Robert Fico a Jiří Paroubek. Na sněmu Ficovy strany Smer například obvinil Fico i Paroubek společně slovenská a česká média z toho, že bojují proti jejich levicovým stranám.

Vztah médií a politiků je v demokracii vždy velmi složitý a občas obě strany propadnou paranoji a následuje papírová válka. Ve spirále vzájemných obvinění má potom každý svou vlastní pravdu: politici podlehnou přesvědčení, že mají právo na sebeobranu, začnou proti médiím bojovat, což je pro média jen dalším důkazem, že jejich původní kritika politiků byla na místě, neboť už dávno prokoukly jejich diktátorské sklony.

Zpravidla tento souboj vyhrávají média, ale jen proto, že mají delší životnost než politici, jejichž kariéra obvykle končí prohrou ve volbách. Doufám, že slovenský případ skončí podle tohoto pravidla a jednou Robert Fico prostě odejde ze scény. Jenže mezitím se může stát ještě spousta špatných věcí, které zdeformují představu o svobodě projevu.

Premiér Robert Fico už stihl zdeformovat tuto představu pořádně. V souboji s médii se staví do role oběti - přestože je nejmocnějším mužem v zemi - a mobilizuje veřejnost k nenávisti vůči novinářům. Bohužel, tato cynická taktika mu vychází. Důvěra v média je nízká, Ficova popularita je vysoká.

Jeho nejnovější útok na představitele tisku je přesně podle téhož scénáře. Jako „oběť“ honu médií na něj a jeho rodinu svolal tiskovou konferenci a obvinil vydavatele a šéfredaktory ze spiknutí. Ti sice reagovali tak, jak měli a museli: vydali společné prohlášení, v němž napsali, že premiér Fico „lže“ a žádné takové setkání se nekonalo. Jenže jejich prohlášení vydaly všechny slovenské noviny (některé na první straně) a Fico tedy může prohlásit, že měl pravdu: toto je důkaz, že vydavatelé konají koordinovaně. A spirála vzájemných útoků může pokračovat až k Ficově drtivému vítězství ve volbách v příštím roce.

P. S.
O svobodě projevu na Slovensku jsem nedávno napsal text pro časopis Index on Censorship a webovou stránku Eurozine.com a česky je k nalezení tady.