Zbrojit, zbrojit, zbrojit, komentuje situaci ve světě generál, který dohlížel na Trumpa

Objednejte si k odběru newslettery a informační servis Respektu

Když Mark Milley mluví, všichni poslouchají. A nejen proto, že jde o nejvýše postaveného amerického generála a hlavního vojenského poradce prezidenta USA. Pod drobnohledem je dnes každé jeho slovo hlavně kvůli aktuálním obavám z možného americko-čínského konfliktu nebo eskalace na Ukrajině. Právě minulý týden Milley poskytl dlouhý rozhovor americkému magazínu Foreign Affairs, kde nabízí poměrně detailní vhled do toho, jak aktuální mezinárodní dění tento hlavní americký vojenský stratég vidí.

Magazín rozhovor otitulkoval otázkou „Jak zabránit válce mezi velmocemi“ a věnuje se v něm hlavně vztahům s Ruskem a Čínou. V případě možného konfliktu v Asii odpovídá Milley na základní otázku „jak zabránit válce“ poměrně přímočaře: zbrojením. „Potřebujeme je od konfliktu odradit. A z historie víme, že jediná cesta, jak někoho od války odradit, je skrze velmi silnou a schopnou armádu. Váš protivník musí vědět, že máte jak kapacity, tak vůli je použít. Musíme se postarat o to, aby americká armáda byla ne trochu lepší než čínská, ale drtivě lepší - a také aby věděli, že v případě krize nebudeme váhat ji nasadit,“ říká Milley.

V případě Ruska už je Milley méně jasný, možná i kvůli tomu, že vzhledem k válce na Ukrajině nejde o teoretické uvažování. Sám ostatně říká, že „možnost eskalace je velmi reálná“. „Války jsou o emocích, je tam strach, hrdost, různé zájmy. Následky možného konfliktu mezi Ruskem a USA nebo NATO jsou ale tak děsivé, že je v zájmu všech, aby k tomu nedošlo,“ dodává.

Milley, který zastává pozici předsedy Sboru náčelníků štábů zaštiťující všechny části americké armády, je známý jako vášnivý čtenář historických knih a na jednání s sebou údajně často nosívá stohy nejnovějších knih o druhé světové válce. K té má i osobní vazbu, jeho otec coby mariňák bojoval s Japonskem v bitvě o Iwodžimu. Odkaz druhé světové války také Milley často připomíná a zazněl i v aktuálním rozhovoru, kde vzpomínal na setkání s pamětníky bitev v Evropě. „Ptal jsem se jich na lekci z druhé světové války, kterou by chtěli předat vojákovi v mé pozici. Čekal jsem něco ohledně strategie, ale muž přede mnou se rozplakal a říkal, ať už hlavně nikdy nedopustíme něco podobného,“ uvedl.

Dnešní svět popisuje generál jako složitější než během studené války, a to především kvůli tomu, že USA nečelí jednomu rivalovi, ale minimálně dvěma najednou. Vybalancovat trojúhelník USA-Rusko-Čína je podstatně složitější - nadto v situaci, kdy Rusko a Čína sdílí stejnou averzi k západnímu světovému uspořádání. Zároveň ale připomíná, že Čína ve vztahu k Rusku sleduje vlastní zájmy a rozhodně není slepým podporovatelem všeho, po čem Putinův režim zatouží.

Relativně skeptický je přitom generál i k možným lekcím, které si Čína může z ruské války na Ukrajině vzít pro případnou invazi na Tchaj-wan. „Žádné dva konflikty se nikdy neopakují,“ říká s tím, že válka v Pacifiku by vypadala zcela jinak než konflikt ve východní Evropě. Čínská armáda by musela podniknout vylodění, které by bylo podle Milleyho ještě náročnější než to v Normandii - i proto že tehdejší spojenecká armáda měla v roce 1944 zkušenost s obdobnými akcemi z Afriky nebo Itálie. „I tak tehdejší velitel spojeneckých vojsk Eisenhower den před vyloděním napsal rezignační dopis, kdyby to nevyšlo,“ dodává Milley s tím, že čínská armáda si bere z války na Ukrajině hlavně to, že reálný konflikt vypadá úplně jinak než při plánování na papíře.

I Milley již jednou rezignaci sepsal. „Bohužel se domnívám, že mé zemi zásadně a nenávratně škodíte. Chcete armádu zneužívat k politickým účelům a já jsem zjistil, že tomu nemohu zabránit. Mezi lety 1914 a 1945 zemřely miliony lidí kvůli tyranům a diktátorům. Tehdejší generace bojovaly proti nacismu a fašismu, ale vy vůbec nerozumíte, o čem ty války byly. Naopak, děláte řadu věcí, proti kterým jsme tehdy bojovali,“ psal v roce 2020. Adresátem byl tehdejší prezident Donald Trump, ale nakonec ji Milley nikdy neodeslal. Jak ve fascinujícím textu Trump a jeho generálové loni zrekonstruovali američtí novináři Susan Glasser a Peter Baker, nakonec se rozhodl zůstat, snažit se Trumpovi zabránit v napáchání největších škod - a případně se nechat vyhodit.

Byl to nakonec právě Trump, kdo Milleyho v roce 2019 jmenoval do funkce předsedy Sboru náčelníků štábu. Stalo se tak poté, co se už rozhádal s první „generací“ generálů ve svém kabinetu, jako byl například jeho první ministr obrany James Mattis, který téhož roku rezignoval. Milley, kterého novináři popisují jako „upovídaného, ale zároveň tak přímého, až to působí skoro drze“, si měl s Trumpem lépe rozumět. „Armáda a já podpoříme jakákoliv vaše rozhodnutí, pokud budou legální,“ slíbil Trumpovi před jmenováním. A ačkoliv byl nejdřív Milley vnímán spíš v kategorii „podpořím cokoliv“, záhy se jeho působení proměnilo ve zmíněnou snahu dohlédnout na to, aby Trump nepřekročil své pravomoci, zvlášť ke konci úřadování, kdy bojoval proti uznání výsledků voleb.

„Každý puč začíná převzetím silových ministerstev a armády,“ říkal tehdy Milley svým podřízeným. Zvlášť se měl obávat, že by Trump ve snaze rozptýlit pozornost mohl například nařídit armádě útok na Írán. Na 6. ledna, kdy Trumpovi příznivci napadli Kongres, a muselo být odloženo potvrzení volebních výsledků, pak vzpomínal fanoušek historie Milley obdobně jako vévoda z Wellingtonu poté, co v roce 1815 porazil Napoleona: „Bylo to velmi těsné.“

Pozice předsedy Sboru náčelník štábu je obsazována na čtyři roky a mandát nelze prodloužit. I kdyby tak Trump příští rok opět vyhrál, ve funkci se s ním už Milley nepotká. Na jeho horizontu se tak rýsují jiné věci. „Dnes se nacházíme ve zlomovém období, kdy se zásadně mění povaha války,“ říká s tím, že jde o nejdramatičtější změny od dob, kdy do způsobu válčení zasáhl vynález letadel a tanků. Za vším podle něj stojí nové technologie.

„Umíme dnes s nevídanou přesností zaměřovat naše střely, v příštím velkém konfliktu tak nevyhnutelně zemře víc lidí. Brzy bude také třeba naše vojenské rozhodování ovlivňovat umělá inteligence,“ nastiňuje Milley jen několik ze zásadních technologických průlomů. „Která země tyto technologii nejrychleji začlení, bude mít klíčovou výhodu při prvním výstřelu příští velké války. A já chci, aby tou zemí byly Spojené státy,“ dodává. I proto jeho základní myšlenka „zbrojit, zbrojit, zbrojit“.

Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter