Čtete jeden z našich pravidelných newsletterů. Přihlaste se k jejich odběru a budou vám chodit do e-mailové schránky. Píšou je pro vás Tomáš Brolík, Pavel Turek, Magdaléna Fajtová, František Trojan, Ondřej Kundra, Jiří Sobota a Silvie Lauder.
Objednejte si k odběru newslettery a informační servis Respektu
V uplynulých dnech jsem na amerických a kanadských univerzitách absolvoval sérii debat o Rusku a Ukrajině. Dostával jsem mimo jiné otázky na to, zda se USA vyplatí Ukrajinu podporovat finančně a zbraněmi. Jako jeden z argumentů, že rozhodně ano, jsem si vypůjčil nedávné tvrzení republikánského senátora a (neúspěšného) prezidentského kandidáta Mitta Romneyho. Ten řekl, že Američané dosud investovali na Ukrajině zhruba pět procent svého armádního rozpočtu - a že tedy za málo peněz dostali hodně muziky.
Dříve se ruská armáda pyšnila tím, že po té americké je druhá nejsilnější na světě. Dnes je - jak známo - druhá nejsilnější na Ukrajině. Rozhodně není zničená, ale je hodně zdecimovaná, padlo nebo bylo zraněno více než sto tisíc ruských vojáků, Kreml přišel o velké množství zbraní. Oslabení nepřítele, protože tím Rusko je, přišlo Ameriku nepochybně levně.
Při diskusi o tomto argumentu dostali většinou brouka do hlavy i kritici americké podpory Ukrajině – a podobný otazník by měl vrtat hlavě Evropanům. Platí totiž také tvrzení jiného amerického politika, na starém kontinentu krajně neoblíbeného bývalého prezidenta a opětovného uchazeče o tento post Donalda Trumpa.
Ještě když byl v úřadu, obořil se na Evropany, že na svoji obranu přispívají málo. Od té doby to opakuje a nejde o výstřel do prázdna. Aktuálně na Slovensku zvítězil stoupenec téhle nebezpečné vize Robert Fico. Ukrajině už nechce poslat jedinou zbraň a obranný rozpočet ho moc nezajímá, což přesně vyhovuje Moskvě.
Britský spisovatel, novinář a bezpečnostní specialista Edward Lucas, který se na Rusko specializuje, upozornil ve svém článku pro organizaci CEPA, že když nebude ruská armáda na Ukrajině zcela poražena, do dvou let může obnovit svoji sílu. Případný výpadek americké ochrany, o kterém se v USA stále více mluví, tedy obranný příspěvek alianci a Ukrajině, by přitom Evropská unie dokázala nahradit až za deset let. Jak poznamenává Lucas, naléhavým úkolem Evropanů je proto zvýšit výdaje na obranu, a především pomáhat USA všude tam, kde je to klíčové: hlavně proti Číně.
Lze to dělat různými způsoby. Evropské podniky by neměly být tolik závislé na Číně, Evropa by se měla soustředit na čipovou výrobu i boj proti čínské špionáži. Zatím o tom spíše jen mluvíme, než bychom to dělali v praxi. Je to neprozíravé, protože tím riskujeme, že USA – když se dostane k moci znovu Donald Trump – přehodnotí své obranné výdaje. A to není v našem, ani ukrajinském zájmu.
Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
