Co zkusit někoho odpudivého? Kaczyński i Tusk hledají voliče

Objednejte si k odběru newslettery a informační servis Respektu

Polské volby se blíží a před hlavními konkurenty - vládním Právem a spravedlností (PiS) a opoziční Občanskou platformou (PO) - stojí stejný politicko-strategický úkol. Berte všechny voliče, kteří se namanou, není čas na přebírání a velké rozmýšlení.

Průzkumy to říkají jasně, PiS může počítat s vítězstvím, ale zdaleka ne s většinou. Bude se počítat každý hlas. Co se týče mobilizace tvrdých i ne tak úplně tvrdých voličských jader, tam už je práce odvedená. A většinu jí vykonal Jarosław Kaczyński, šéf PiS a reálný vládce země. Opozice jsou vlastizrádci a nejsou to Poláci - a kdo je volí, ten je také vlastizrádce a také není Polák, říká Kaczyński otevřeně. A na to slyší jak jeho voliči, tak opozice – samozřejmě s opačným emocionálním nábojem.

Lákání těch méně rozhodnutých, případně těch, kteří k volbám neplánují jít, ale pořád je možné je přesvědčit, probíhá mnoha způsoby. Jedním z nich je obsazování kandidátek hostujícími osobnostmi, které trochu vybočují z partajních linií. A obě strany i v tomto směru ukázaly hodně odvahy a tvořivosti.

Z kandidátky PiS v Radomi proto vystartuje Robert Bąkiewicz, dlouholetý předseda Pochodu nezávislosti, který každý listopad přinese vlnu násilí do varšavských ulic a tím oslaví vznik obnoveného samostatného Polska. Muž, který se tváří jako neonacista, obléká se jako neonacista, mluví jako neonacista, a to všechno proto, že je neonacista. O PiS ostatně Bąkiewicz svého času prohlásil, že se “plazí před Židy” - a myslel to přesně tak, jak to řekl. 

Ale PiS musí získat co nejvíc hlasů mezi voliči pravicové strany Konfederace, protože je to její jediný možný koaliční partner, ale PiS s tak neseriózním uskupením vládnout rozhodně nechce. Od přetahování konfederačních voličů si proto slibuje dost hlasů a mandátů pro samostatnou vládu.

Konfederaci volí zhusta lidé, kterým fašizování nevadí. Tak otevřené, jak to už léta provozuje Bąkiewicz, ale může být silná káva i pro ně. Anebo naopak pro umírněné Poláky, kteří volí PiS z jiných důvodů než z obav o osud vlasti - a jež PiS rovněž potřebuje. Jarosław Kaczyński ale dokázal touhy a obavy svých spoluobčanů vždy dobře číst. A možná se neplete ani teď.

To samé jde říct o Donaldu Tuskovi, současném šéfovi opozice a druhému velikánovi polského politického taktizování. Když Kaczyński ohlásil, že nebude startovat do voleb z Varšavy, ale překvapivě v Kielcích, postavila PO na konec tamní kandidátky - Romana Giertycha. A ten se v očích mnoha lidí od Roberta Bąkiewicze zas tak moc neliší.

Je to ten samý Giertych, který s Kaczyńským - ještě jako šéf Ligy polských rodin - před víc patnácti lety sestavil krajně pravicovou vládu, která se ovšem rychle zhroutila pod vahou vlastních problémů. Giertychovy názory tehdy byly odpudivé, s oblibou je říkal svým oponentům do očí a bavil se jejich pohoršením. Podobně jako dnešní představitelé zmíněné Konfederace a jako Robert Bąkiewicz, který se ale (na veřejnosti) nikdy nebaví.

Giertychův život po dávném vládním angažmá nabral nový směr. Stal se advokátem, vyhledávaným a úspěšným. Zastupuje třeba opoziční špičky včetně samotného Tuska v případech, které jsou všeobecně považované za politické smyšlenky prokuratury, již ovládl PiS. Je i populární politický glosátor na sítích a v médiích, kterému nechybí vtip. A je to pořád Roman Giertych.

Z jeho nasazení na kandidátku, byť na poslední místo, jsou rozpačití i sami politici PO, protože třeba v otázce potratové politiky a jejího případného uvolnění zastává Giertych mnohem represivnější postoj než opozice. A už tak musel slíbit, že by v případě zvolení hlasoval v souladu s partajní linií. Ani veřejnost si nemyslí, že měl Tusk dobrý nápad. Polovina má za to, že Giertych se nemá vracet do politiky, čtvrtina si myslí, že ano, zbytek neví.

Jenže jsou i důvody, proč postavit sebevědomého a místy krutého politizujícího advokáta proti Kaczyńskému. Pro šéfa PiS je to trochu ponižující. Nevydal se s ním do Kielců bojovat sám Tusk. Symbolicky tam místo sebe poslal jeho dávného politického partnera, teď zavilého nepřítele a schopného sarkastika.

Giertych bude příštích pět týdnů vyzývat Kaczyńského k debatě, bude si z něho utahovat, když na to najde čas, možná si na něho i na nějakém mítinku počká. Do politiky nakukuje už roky a nijak se netají tím, že mu chybí, i když ví, že je pro většinu lidí nepřekousnutelný. Ale když to nevyjde - nevadí.

Zdá se to podobně nedomyšlené jako nasadit do závodů Bąkiewicze. Ale jak již bylo řečeno, o Tuskovi platí to samé jako o Kaczyńském. Taktizování mu jde dobře a v myslích voličů se pořád docela vyzná. A oba vědí, že účel světí prostředky.

Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter.