Rektor děkana FAMU neodvolal, akademický senát zvažuje soud

Až u soudu by mohlo skončit páteční rozhodnutí rektora AMU Jana Hančila, který  neodvolal děkana pražské FAMU Zdeňka Holého. To mu 30. května navrhl jednohlasně Akademický senát školy. Pro odvolání se vyslovilo osm z devíti senátorů, jeden se ze zasedání omluvil. Jako hlavní důvody senátoři uvedli nerespektování mechanismů akademické samosprávy, překračování pravomocí, manažerská pochybení nebo nedostatečné plnění programu.

Rektor jejich návrhu nevyhověl a Holého ve funkci potvrdil. Své rozhodnutí zdůvodnil nicméně obecnými a nepříliš přesvědčivými argumenty. Nemyslí si ani, že by děkan přestoupil své pravomoci. „Mnohá obvinění jsou založena na chybném výkladu postavení Akademického senátu FAMU ve vztahu k děkanovi; navrhovatelé jako pochybení uvádějí postupy, které jsou plně v pravomoci děkana,“ řekl rektor.

„Momentálně zkoumáme za pomoci právníků možnosti, jak reagovat. Pokud je možné odvolání, zkusíme se nejprve odvolat, jinak to budeme muset řešit soudní cestou,“ řekla v rozhovoru pro Info.cz předsedkyně Akademického senátu Helena Bendová. Pokud by se věc dostala až ke správnímu soudu – konkrétně k Městskému soudu v Praze – mohlo by řízení podle právníků trvat i několik let. Průměrná délka řízení je zde 628 dní. Soud by tak svůj verdikt vynesl nejspíš až po konci funkčního období stávajícího děkana, kterému zbývají dva roky.

Senátoři se domnívají, že rektor měl děkana Holého na jejich návrh odvolat. Že tak neučinil, vnímají jako útok na akademické svobody a v rozporu s principy akademické samosprávy. „Toto porušení pravidel, která se od roku 1990 dodržovala, se může dotknout všech vysokých škol v České republice. Rektor vlastně všem akademickým senátům vzkazuje, že jsou jen stafáž,“ napsal na Facebook člen senátu, dokumentarista Vít Klusák. Podle senátorů se rektor nechal ovlivnit tím, že několik z celkových více než sto dvaceti vyučujících začalo hrozit odchodem v případě odchodu Zdeňka Holého. Byli mezi nimi Petr Jarchovský z katedry scenáristiky či Jaroslav Brabec z katedry kamery.

Podle právníka Aleše Rozehnala má však rektor právo návrhu senátu nevyhovět. Své rozhodnutí přitom musí patřičně zdůvodnit. „Rektor tedy nemůže rozhodnout na základě své libovůle, ale pouze pokud existuje zákonný předpoklad, který by odůvodnil odmítnutí,“ říká. Soud pak následně posuzuje zákonnost děkanova rozhodnutí. „Soud nemůže přikázat, aby bylo rozhodnuto určitým způsobem, ale může přezkoumat, zda bylo toto jeho rozhodnutí zákonné, či nezákonné,“ dodává Rozehnal s tím, že výsledek rozhodnutí soudu bude záviset na tom, jak kvalitně bude rozhodnutí rektora odůvodněno.

Helena Bendová se domnívá, že případný soud dává i přes dlouhý horizont rozhodování smysl: „Připadá mi podstatné, aby vznikl nějaký judikát, který určí, zda rektor i v takto jednoznačném případě, kdy senát hlasoval v naprosté většině pro odvolání, může jeho rozhodnutí neakceptovat.“ Na výtky, že návrh na odvolání je vágní, pro Info.cz namítla, že „senát není povinen a v podstatě ani nemůže psát nějaké podrobné zdůvodnění“. Návrh senátorů, že poskytnou svědectví zaměstnanců, kteří byli děkanem ponižování či zastrašování, údajně rektor odmítl.

Rektor, který se zúčastnil už schůzky mezi senátory a kolegiem děkana, jež předcházela návrhu na odvolání, vidí cestu z rozkolu na FAMU v dialogu. „Věřím, že stále existuje prostor pro jednání, že nebyly využity všechny možnosti k vyřešení hlavních neuralgických bodů a k nastavení nového způsobu vzájemné komunikace akademických orgánů“, píše se v jeho prohlášení.

Správní soud už přitom spor mezi rektorem a senátem řešil. Jednalo se ale o jmenování, nikoliv odvolání děkana. Rektor Univerzity Palackého Lubomír Dvořák odmítl jmenovat v roce 2007 děkanem Právnické fakulty Iva Benedu, kterého do funkce zvolil a navrhl senát. Soud v roce 2011 rozhodl, že rektor Benedu nemusel jmenovat. Beneda se s univerzitou pustil do sporu a vinil ji z diskriminace kvůli nízkému věku. Soudkyně rozhodla, že nešlo o diskriminaci, ale o výkon práva rektora coby zaměstnavatele.

Na FAMU aktuálně stále panuje napětí a uvnitř školy existují výrazné rozpory. Situace přitom byla doposud mediálně podávána hlavně jako konflikt mezi řemeslem a teorií, či řemeslem a uměním. Jako o „boji mezi tvůrci a neumětely“ o něm nejnověji mluvila v rozsáhlém rozhovoru pro Lidové noviny i dokumentaristka Olga Sommerová. Neumětely se přitom rozumějí zastánci odvolání děkana, který v očích řemeslníků FAMU před neumětely brání. Vzniká tak obraz umělecké školy, která není schopná zajistit svým studentům základy výuky spojené s filmařskou praxí.

Řada pedagogů se proti představě školy v krizi začíná hlavně na sociálních sítích ohrazovat. „Možná by stálo za to uspořádat pro zastánce mýtu o ztrátě řemesla průřezový festival filmů FAMU za posledních patnáct let. Plus Den otevřených dveří s návštěvami přednášek a seminářů. Prostě by viděli, co se ve škole skutečně děje, co a jak se učí… Mám pocit, že prostě chybí některé základní informace, novější než z roku 2002,“ píše na svém Facebooku režisér Petr Marek. Jeho komentář tak bezděky upozorňuje i na přehlížený fakt, že by FAMU prospěla větší otevřenost okolnímu světu. Nejen vlastní sebeprezentaci, ale třeba i systematičtější asistencí studentům při prosazování se na zahraničních festivalech.

Vybrané případy odvolání děkana za posledních deset let:

2008 – Rektor Baťovy univerzity ve Zlíně Ignác Hoza navrhl akademickému senátu odvolání děkana Fakulty multimediálních komunikací Miroslava Zelinského. Podle rektora dělal manažerské chyby a porušil pracovní řád. Iniciativu na odvolání vyvolali studenti, kteří podepsali petici, jíž se rektor následně zabýval. Z osmadvaceti přítomných členů akademického senátu univerzity hlasovalo pro odchod děkana dvacet jedna. Dva byli proti, pět se hlasování zdrželo.

2009 – Na návrh Akademického senátu odvolal rektor Západočeské univerzity v Plzni Josef Průša děkana Filozofické fakulty Ladislava Cabadu. Jeho návrh podpořilo 13 z 15 členů senátu. Senátoři Cabadovi vytýkali nejednotný přístup k pracovištím fakulty, autokratické způsoby řízení a manažerská selhání.

2016 – rektor Ostravské univerzity Jan Lata odvolal na návrh Akademického senátu z funkce děkana lékařské fakulty Pavla Zonču kvůli špatné komunikaci, personálním rozhodnutím či propouštění vedoucích pracovníků s příslušnými vědecko-pedagogickými tituly a jejich nahrazování pracovníky s neodpovídajícím vzděláním.