Proslunění Lvi dali český film k ledu

Čeští lvi se předávají za film, ale co do zápalu a nasazení jejich pětadvacátý ročník patřil v sobotu večer televizi. Konkrétně té veřejnoprávní, na jejíž obranu vystoupil režisér Jan Svěrák ještě před předáváním, kdy přečetl Pět vět na obranu České televize a následně rozdal podpisové archy. Během ceremoniálu se pak k ohrožení veřejnoprávních médií a svobody v souvislosti s inauguračním projevem prezidenta Miloše Zemana vrátila řada dalších tvůrců.

Od Olgy Sommerové, která vyhrála zkraje s dokumentem Červená a prohlásila, že ČT nepatří žádnému oligarchovi a že je třeba se postavit společně proti tomu, kdyby chtěl někdo zničit její svrchovanost, až po Marka Najbrta, jenž přebíral cenu za nejlepší seriál za Svět pod hlavou. O co konfliktnější prostředí však panovalo uplynulý týden „venku“ kvůli Miloši Zemanovi a Andreji Babišovi, který se na podium dostal ústy Božidary Turzonovové jako „darček“ Slováků Čechům, o to víc byli Čeští lvi doslova oázou klidu bez velkého překvapení.

Nejlepším filmem se stala Bába z ledu – Bohdan Sláma za ni získal i cenu za režii a scénář. Posunul se tak mezi machry českého filmu a Lvi ukázali, že dokážou být co konzervativnosti akademiků stejně světoví jako Oscaři. Podobně jako Tvář vody, která vyhrála letošní Oscary poté, co získala třináct nominací, je i Bába z ledu s patnácti nominacemi přívětivým midcultem. Příběh stárnoucí ženy, jež posluhuje svým rozmazleným synům a vysvobodí se až díky setkání se svérázným příznivcem otužování, svými motivy životní a umělecké alternativy konvenuje představě o vysokém umění, ale zároveň zůstává nohama bezpečně v mainstreamu.

Loňský nejvýraznější česko(slovenský) film Špína – nominovaný v kategorii nejlepší snímek kromě Báby z ledu se vzpomínkovým Po strništi bos, současným Kvartetem a historickou Miladou - byl zřejmě příliš neortodoxní a mladý. A s tématem znásilnění navíc věnovaný problému, který není tak příjemný jako emancipace stárnoucí dámy, navíc zahrané s noblesou Zuzanou Kronerovou (cena pro nejlepší herečku).

Ceny se rozdělily mezi nominované metodou pro každého něco. Milada uspěla za kostýmy a masky, Svěrákovské Po strništi bos za prosluněnou kameru Vladimíra Smutného, zvuk a vedlejší mužský herecký výkon Oldřicha Kaisera, animovaná Lajka pak bodovala ve scénografii.  Bába z ledu přidala ještě dvě herecké kategorie – Petra Špalková se stala nejlepší herečkou ve vedlejší roli a Pavel Nový nejlepším hercem.

O českých filmech se divák už tradičně dozvěděl minimum, zato rozdané ceny umožnily nahlédnout do uvažování hlasujících. Fakt, že Špína Terezy Nvotové získala z osmi nominací jen cenu za střih, a Křižáček Václava Kadrnky z devíti jen cenu za nejlepší hudbu, je skličující zpráva, kam se podle představ akademiků ubírá současný světový film a co by si podle nich z české produkce loňského roku zasloužilo vyzdvihnout.

Hůř už bylo:

Text o současném stavu českém filmu najdete v novém Respektu 11/2018, který vychází v pondělí 12. března: Začněme minianketou. Kolik z dvaapadesáti českých filmů, které vstoupily do kin v loňském roce, si dokážete vybavit? A kolik z více než sedmdesáti, které měly premiéru předloni? Nominace o uplynulém víkendu rozdaných cen Český lev, kterým dominovaly Bába z ledu, Po strništi bos a Milada, nenabízely zrovna vzrušující čtení, během něhož by v mysli naskakovaly obrazy přelomových titulů. „Průměrný český film je zapomenutelný film,“ říká historička Lucie Česálková. Pro běžného diváka se současný český film stal do určité míry nepřehlednou krajinou, v níž se i teflonové „komedie ze života“ střídají tak rychle, že splývají.