"Pandemmys" byly obranou zábavy za těžkých časů

Proč vlastně předávat nějaké televizní ceny uprostřed globální pandemie? Zdá se to frivolní a nepotřebné, poznamenal ve svém úvodním monologu Jimmy Kimmel, moderátor letošních televizních cen Emmy, které přezdil na Pandemmys a jež se v neděli rozdávaly v Los Angeles.

Hned z kraje večera tak z pohledu zábavního průmyslu nadhodil otázku, která možná napadala nejednoho diváka. Kimmel se s ní vypořádal jak nejlépe mohl. Emmy sice ovládly komediální seriál Schitt’s Creek a v dramatické kategorii pak komiksoví Watchmen a Boj o moc - ale nakonec šlo ve virtuálně na dálku předávaných cenách o víc než o individuální vítězství.

Ochranné obleky stylizované jako bizarní nafouklé smokingy, gumové rukavice, testy na Covid-19 v přímém přenosu, sto třicet sad kamer a mikrofonů rozeslaných po domácnostech všech nominovaných, které streamovaly reakce i přebírání cen do studia, kde stál osamocený Kimmel. Spoléhání na dostatečně silnou wi-fi, žádný červený koberec ani živé publikum, přestože prvních sedm minut večera to vypadalo, že Kimmel mluví k plnému hledišti nadšených hostů. Iluze ale definitivně padla, když kamera zabrala mezi hosty v hledišti i Kimmela samotného. Produkce totiž pro chvilkový efekt simulace normálního večera prostříhala jeho úvodní proslov se záběry z loňského předávání.

Po zbytek ceremonie moderátorovi dělali společnost nominovaní ze svých obýváků promítaní na velkou obrazovku. Podobu i provedení letošního předávání Emmy zásadně proměnila pandemie koronaviru a pravidla, která si vynutila. Shromáždění davů v hledišti je v Kalifornii v současnosti nemyslitelné, proto musela produkce přijít s jiným modelem, který umožní ceny ve dvaceti třech kategoriích předat a zároveň bude fungovat jako televizní zábava.

I když jde stále o formát předávání cen, který má své limity, omezené možnosti pro inovaci a nutně i hluchá místa – a že jich pár bylo –, kde zamýšlený vtip vyzní do dvojnásobného trapna prázdného sálu, distanční Emmy nebyly ani zdaleka fiasko. Fungovaly o něco líp než se čekalo. Což ale neznamená, že občas nedrhnuly, byť celý večer byl důkazem pověstné vysoké profesionality zámořských štábů. Koncept večera stál na kombinování připravených živých scének s předávajícími se vstupy Jimmy Kimmela, předtočenými segmenty a vhledy do soukromí nominovaných.

Někteří seděli v obývácích, jiní si udělali doma se svým štábem či přáteli večírek. Většina byla ve slavnostním, ale někteří i po domácku. V některých kategoriích nominovaní dostali sametovou krabici, z níž v případě vítězství vystřelila ruka s cenou. U obydlí nominovaných v hlavních kategoriích čekal tým se soškou připravený zazvonit a cenu v případě vítězství předat.

Během první hodiny nejčastěji zvonil u Dana a Eugena Levyových, autorů kanadského seriálu Schitt’s Creek, který z patnácti nominací proměnil sedm - včetně všech čtyř v hereckých kategoriích pro oba Levyovy, Catharine O’Hara a Annie Murphy. Zároveň sitcom o bohaté a náhle zchudlé rodině podnikatele nucené přestěhovat se do motelu v zapadákově bral cenu za nejlepší scénář a nejlepší režii.

Někteří komentátoři zdůrazňovali, že seriálu, jehož autoři pilně pracovali na tom, aby se publikum cítilo po každé epizodě líp, nahrála současná společenská situace a poptávka po příjemných a hladivých seriálech, jež nabízejí určitou útěchu ze zdánlivě bezútěšného a divného světa. Nicméně Schitt’s Creek byl po několik sezón podceňovaný klenot a získal pozornost, kterou si zasloužil. Obstojí sám o sobě díky skvělému scénáři a přesně napsaným postavám v čele s O’Hara (Sám doma, Beetlejuice) coby stárnoucí, ale prudce šik hollywoodskou divou a Danem Levym jako zhýčkaným synem zvyklým na luxus vyšší společnosti.

Kimmel tak mohl do scénáře dostat i několik obligátních vtipů na sousedy ze severu v duchu „za všechno může Kanada“. A díky pozitivní energii štábu seriálu, který čekal na vyhlašování cen společně a společně prožíval každou další trofej, držela první polovina přenosu shodou okolností víc pohromadě než druhá.

Předávání mělo dvě hlavní, vcelku očekávatelné linky – Covid-19 a zastoupení Afroameričanů, Hispánců či jiných minorit v zábavním průmyslu. Některé ceny předali zástupci profesí z takzvané první linie, které zajišťují chod americké společnosti během pandemie - od sestřiček přes farmáře po řidičky tiráků. Přenos propagoval i zodpovědné chování při pandemii. Řada vítězů pak vyzývala i k jinému druhu zodpovědnosti – k té občanské. Blížící se prezidentské volby ve Spojených státech nemohly jako téma chybět a občas pronikly do vysílání i ve vtipech Jimmy Kimmela.

Co se politiky týče, víc však rezonovalo hnutí Black Lives Matter. Showrunner David Lindelof například věnoval cenu za nejlepší limitovanou sérii pro Watchmen obětem masakru na tzv. černošské Wall Street ve městě Tulsa ve státě Oklahoma v roce 1921, na kterou odkazuje úvodní scéna série. Watchmen, kteří tematizují historický systémový rasismus v americké společnosti a v komiksu nabízejí jiná vyprávění a jiné superhrdiny, proměnili jedenáct z dvaceti šesti nominací. Včetně pro Reginu King za hlavní ženskou roli.

Předávající herec Anthony Anderson přiměl Kimmela skandovat Black Lives Matter a logo hnutí zdobilo tričko Sterlinga K. Browna při předávání ceny v poslední kategorii večera - nejlepší drama, kterou nakonec získala série HBO Boj o moc, thriller o patologii moci v rodině mediálního magnáta.

Producenti večera se přihlásili formálně k Black Lives Matter tím, že většina předávajících byli Afroameričané a v předtočených segmentech dostali slovo zástupci menšin, kteří mluvili o své zkušenosti s diskriminací ze zábavního průmyslu. Letošní ročník byl historický i v tom, že bylo nominováno nejvíce černošských herců a hereček v historii cen. Řada z nich pak i Emmy získala: kromě Reginy King například Uzo Aduba za vedlejší roli černošské prezidentské kandidátky v seriálu Mrs. America.

Cenu za hlavní mužskou roli v limitované sérii získal Mark Ruffalo za drama Bludné kruhy (I Know This Much is True), v kategorii herec v dramatu zvítězil Jeremy Strong za Boj o moc. Nejlepší herečkou v té samé kategorii se stala Zendaya za seriál Euforie, nemilosrdný a necenzurovaný pohled do života současných středoškoláků.

Inkluze, diverzita, politika i pandemie se střídaly o pozornost, ale nakonec nejdůležitější zpráva, kterou Emmy letos vyslaly, byla jiná. Celý večer byl hlavně a především obranou televizní zábavy a zábavy obecně. Její potřebnosti v současném světě. Jak v dlouhém projevu poznamenal předseda Emmy: televize může vyprávět jiné příběhy, přibližovat a sbližovat vzdálené světy a části společnosti, nabízet útěchu i zábavu.

Emmy dokonce šly tak daleko, že na obranu televizní zábavy a její relevantnosti promluvil lehce strojeně i astronaut z Mezinárodní vesmírné stanice. Zábava se sice stejně jako předávání cen může zdát frivolní a nepotřebná. Ale jak také poznamenal Jimmy Kimmel hned z kraje: „Emmy nevyléčí covid ani neuhasí požáry, ale je to zábava - a tu potřebujeme teď víc než kdy jindy.“