Hlavního Oscara vyhraje válečný film 1917, přestože si to nezaslouží

Kdo je favorit a kdo černý kůň? Překvapí někdo? Co všechno hraje při rozhodování o vítězích roli? Co je problémem animované kategorie? Jaké šance má česká Dcera? A kde je Adam Sandler? Nejen to se dozvíte před nedělním udílením Oscarů z debaty s Jiřím Flíglem, ředitelem kina Aero, a Tomášem Stejskalem z Hospodářských novin, v níž probíráme oscarovou násobilku a pragmatiku i nominované filmy.

Od roku 2010, kdy se rozšířila hlavní oscarová kategorie nejlepší film až na deset snímků, se občas do výběru dostanou tituly, u nichž panuje shoda, že tam nepatří – loni například Zelená kniha a Bohemian Rhapsody. Jak hodnotíte letošní devítku nominovaných: Le Mans 66, Králíček Jojo, Tenkrát v Hollywoodu, Irčan, Parazit, Malé ženy, Manželská historie, Joker a 1917?

Tomáš Stejskal (TS): Jsou tam filmy, které mi nesedí, ale zároveň tam nejsou právě takové jako Zelená kniha nebo Bohemian Rhapsody, které v nominacích podle mě neměly co dělat.

Jiří Flígl (JF): Je to vybalancovaný výběr. I když tam vlastně není nic překvapivého. Letos panuje podivná shoda mezi cenami BAFTA a Zlatými globy a celá sezona směřuje k tomu,  že ani na Oscarech nelze očekávat nic mimoběžného. Na výběru je vidět, že máme za sebou dobrý rok. Jsou tam filmy, na které se hodně chodilo, a zároveň filmy řemeslně a autorsky dobře pojaté. Ať už je to čisté řemeslo jako Le Mans 66, čisté řemeslo v komiksu jako Joker nebo autorský Quentin Tarantino, který byl i komerčně úspěšný. Jsou tam i černí koně, kteří potěší cinefily – Parazit a Králíček Jojo.

TS: Parazit by mohl být černý kůň díky tomu, že dokáže jít napříč různými skupinami, kterým se líbí. Je ojedinělý nejen pro korejskou kinematografii, jež nikdy neměla žádné nominace, a teď jich má šest. Vždycky, když se takový film dostane do nominací, je to výjimka - a často jsou to snímky, které nejsou úplně výrazné. Tohle je ale film, kterému se daří zajímavý mix autorství a žánru.

Loni se mezi nejlepší filmy také dostal podobný typ artového filmu - Roma. Hlavně díky Netflixu a jeho kampani a díky festivalové reputaci, která ostatně provází i Parazita. Oba dva dostaly zároveň nominaci v kategorii nejlepší zahraniční film. Je nějaký scénář, kdy by takový „neamerický“ film mohl vůbec hlavní kategorii vyhrát?

TS: Spíš se to nestane. Většina lidí bude sázet na 1917, což je válečný film a jedinečný tím, že je natočený na jeden záběr – jakkoliv se můžeme bavit o jeho celkových kvalitách. Téma války má tradičně oscarový potenciál - a nikomu nemůže nedojít, že tam  je. Navíc je to divácký film, protože je akční.

JF: Vždycky mohou existovat výkyvy, kdy nevyhrají favorité nebo vyhrají filmy, které zapadnou a za pár let nikoho nezajímají. Historicky nejpodivnější je v tomhle ohledu Traffic. Obecně jsou v hlavních kategoriích nominované a oceňované filmy, v nichž se takzvaně něco dokázalo. Ať už řemeslně, technicky nebo za nimi bylo herecké vypětí a role, které vyžadují výrazné proměny. Zatímco v technických kategoriích se občas zadaří nějakému černému koni, v hlavní kategorii se tohle vybočení čekat nedá. I když letos nevybočují ani technické kategorie stylem, jako se do povedlo snímku Šílený Max: Zběsilá cesta. Letos to dostane 1917 a Malé ženy za kostýmy, za hezkou garderobu, i když se nabízeli jiní kandidáti jako zmíněný Králíček Jojo, který sofistikovaně aktualizuje dobový design.

Představa, že Oscary jsou udělované „nejlepším filmům“, je iluze. Roli hraje často kampaň, viditelnost titulu, cesta sezonou cen a to, kolik trofejí film posbírá před oscarovým rozhodováním - nebo společenské klima, aktuálně naladěné například na rasovou diverzitu nebo genderovou vyváženost. Téma ženské identity se letos objevovalo nejvýrazněji v souvislosti s Malými ženami, které jsou nominované jako nejlepší film, ale Greta Gerwig není nominovaná za režii. Jsou tedy Malé ženy ve  výběru hlavně kvůli tomu, aby tam nechyběl „ženský“ otisk?

TS: Kdybychom nežili v post-MeToo klimatu, je otázkou, jestli by se film tohoto typu do nominací dostal. A je signifikantní, že se nedostal do kategorie režie, kde bych ho osobně viděl radši než nějaké filmy, které tam jsou. Malé ženy pro spoustu lidí do počtu asi budou, protože jsou v něčem příliš jemné, příliš složité, mají spoustu kvalit, které úplně nekřičí. Stačí se podívat na populární ankety typu „zeptali jsme se anonymního člena cechu producentů na jeho názor“. Nedávno jeden takový říkal, že je z Malých žen zmatený a Maják byl příliš depresivní. Přitom o Majáku mluvil v kategorii kamera. Nedělejme si iluze, jak členové akademie posuzují jednotlivé kategorie, nejen tu hlavní. Často je to jednoduše opravdu jen o „líbí-nelíbí“.

JF: Bylo by hezké, kdybychom neměli současný společenský kontext a Malé ženy tam stejně byly, protože si to zaslouží. Je to výtečná adaptace. Je škoda, že vlastně vyvolávají otázky, jestli tam patří. Nakonec, vždycky  vyhraje jeden film a bude to vyvolávat různé reakce – někdo bude spokojený, jiný ne. Zapomíná se ale, že už samy nominace jsou úspěch a jsou dobré. V první řadě pro průmysl, protože tou dobou ještě filmy cirkulují v kinech, nebo jsou potvrzením, že něco zafungovalo – jako Joker, který je tam jako ideál „chytrého“ komiksového blockbusteru, jenž je zároveň atypický a dostal cenu v Benátkách. V Jokerovi nevidím nijak hluboké dílo, ale výborný film v komiksové linii a mísení středního proudu a dalších oblastí kinematografie. Byť si lidé myslí, že je Joker něco víc, je to z hlediska logiky průmyslu podobný film jak loni Black Panther, i když tam naskakují jiné dobové souvislosti a politická témata.

TS: Black Panther je ale komiksový barevný blockbuster, který vytáhl do popředí čistě politický aspekt. Zatímco Joker má přece jen jiný profil. Chce být raným Martinem Scorsesem. Je víc přepulírovaný na artové, psychologické drama.

Zároveň je třeba nezapomínat, že oba tyhle filmy se dostaly do nominací i proto, že byly divácky obrovsky úspěšné. A Oscary potřebují divácky úspěšné tituly, aby předávání přitáhlo co nejvíc lidí, kteří si najdou svého favorita a mohou mu držet palce. Ekonomika vždycky přebije rasu a gender.

TS: Určitě. Ještě bych dodal, že bavíme-li se o Malých ženách, podobné pochyby panují u filmů jako Moonlight. Aby akademikům někdo nevyčetl, že jsme rasisté. Takové uvažování to prostředí pokřivuje. Objevují se pochyby, které nejsou odůvodnitelné ničím jiným než touhle paranoiou.

JF: Problém těchto a jakýchkoliv jiných cen je, že člověk zvenčí je hodnotí podle toho, co se jemu líbilo, čemu fandí. Aby si sám sobě potvrdil svůj vkus, nebo čistě ze sympatií. Když má ale člověk odhadovat, kdo Oscary dostane, tohle musí jít stranou a nastupují pragmatické ohledy. Když se jimi řídí, trefí se do výsledků. To se zpravidla nestane, když půjde po vlastním pocitu a po tom, který film si to zaslouží podle kvalit nebo jeho významu pro dějiny kinematografie. Letošní nominace mi v téhle perspektivě přijdou vlastně zajímavě čisté, vyvážené. Parazit je určitý ústřel, Králíček Jojo je jediná komedie. Jinak je to všechno pěkné, perfektně odvedené. Všechny jsou to filmy, na které se extrémně chodilo.

Chybí vám tedy mezi nominovanými něco?

TS: Jak se mi nelíbil předchozí film Joshe a Bennyho Safdieových, tak Drahokam se mi líbil výrazně, jakkoliv to není úplně vybroušené. Má v sobě zvláštní magnetismus, energii, která trvá celou dobu. V některých kategoriích bych si tenhle film dovedl představit. Rozhodně Adama Sandlera jako nejlepšího herce, který po filmu Meyerowitzovic historky ukazuje, že je vynikající herec.

JF: Mně nechybí nic. Jen mi přijde hezké, jak se tam Joker a jeho režisér Todd Phillips, který chce být Scorsesem, potkává se skutečným Scorsesem.

Faktorem v rozhodování nezřídka bývá, jaké ceny ten který film dostal před Oscary. Funguje tu určitá setrvačnost nebo pravidlo největší viditelnosti, kdy akademici takzvaně „hodí“ svůj hlas čemusi posvěcenému od kolegů, aniž film viděli. Některé filmy se takhle dostávají na špici pelotonu. Letos jsou to 1917 a Parazit. Ten má i v amerických médiích velkou podporu. Pon Džun-ho je zároveň vnímaný jako typ autora, které Hollywood historicky rád absorbuje. Máte pocit, že se nakonec rozhodovalo mezi těmito dvěma? Nebo 1917 všechno pobere?

JF: Myslím, že ano. Hlavní kategorie je pro mě o Tarantinovi, 1917 a Parazitovi. Přičemž Tarantino to nedostane. I když nastupují i úvahy pragmatické: kdo by Oscara mohl dostat, protože už dlouho žádnou cenu nedostal. Tohle určitě bude hrát roli v hereckých kategoriích, může se to promítnout i do režie. Viz Oscar za zásluhy pro Martina Scorseseho za Skrytou identitu.

TS: Tarantino má za mě jedno velké plus. Je to nejvíc film pro střední proud. Neodradí nikoho, kdo je anti-geekovský a anti-cinefilský v ranku B filmů. Řada usedlejších lidí by ho mohla dobře přijmout právě díky tomu a díky tématu Hollywoodu. Právě Hollywood a válka jsou témata, která dávají při hlasování bodík nahoru. Brad Pitt ve vedlejší herecké kategorii má podle mě šanci, navíc taky Oscara nikdy nedostal.

Mezi nominovanými je podle mě jeden z nejvíce přeceňovaných loňských filmů – Manželská historie. Vidíte důvody, proč by zrovna Baumbachův film o rozvodu dvou privilegovaných lidí měl vyhrát?

JF: Protože je to přesně typ filmu, který ceny dostává. Je modelový. Viditelně v něm herci cedí emoce. Jsou to takzvaně „oscarové výkony“. Dobře funguje, má dobré ohlasy, protože řada lidí se v tom vidí. Každý si prošel rozchody a film mu dává pocit, že za hrůzy, které třeba sám páchal, se nemusí stydět. Nemyslím si, že je to špatný film, ale zároveň není v čemkoliv výjimečný.

TS: Mě nesedl a pro spoustu lidí bude až příliš obyčejný - nebo je naopak odradí tím, že se nebudou chtít dívat na problémy lidí ze společenské smetánky. Je ovšem otázka, jak to bude fungovat na lidi, kteří k té smetánce patří…

Když se posuneme k hereckým kategoriím. Víc se teď mluví o Antoniu Banderasovi za Bolest a slávu, u kterého by zase mohlo zafungovat, že je to film o režisérovi a zároveň i „nejstarší nováček“ – nikdy na Oscara nominovaný nebyl. Na druhou stranu se zdá neotřesitelná pozice Joaquina Phoenixe za fyzický výkon v Jokerovi, kdy celý film v podstatě táhne. Je tady možné čekat překvapení? Phoenix, nebo Banderas?

JF: Phoenix. Podává obrovský fyzický výkon. Divil bych se, kdyby dostal Oscara Banderas, který je dnes v podstatě na úrovni Wesleyho Snipese a kromě Almodóvara hraje jen v béčkové šmíře.

TS: Phoenix. I když Banderas by to mohl dostat takzvaně v součtu. Obrovsky se herecky vyšvihl.

https://www.youtube.com/watch?v=-_DJEzZk2pc

Velké převtělení je i v ženské herecké kategorii. Renné Zellweger je nominovaná za ztvárnění tragické hollywoodské hvězdy Judy Garland. Druhou favoritkou je Scarlett Johansson za roli v Manželské historii. Zellweger, nebo Johansson?

TS: Zellweger.

JF: Zellweger. Scarlett Johansson je za mě mnohem inspirativnější a objevnější v Králíčkovi Jojo, v něm je vidět herectví nad rámec oscarového standardu.

Kategorie mužský herecký výkon ve vedlejší roli vypadá poměrně jasně. Dva veteráni – Al Pacino a Joe Pesci v Irčanovi – hrají gumáky, Anthony Hopkins je navíc. Tom Hanks nedostal Oscara dvacet let, ale film A Beautiful Day in the Neighborhood může plno lidí odradit možná nezáměrnými, nicméně znepokojivými podtóny staršího muže, moderátora dětské show, který si vytváří divný vztah k psychicky traumatizovanému novináři. Favoritem je Brad Pitt.

JF: Bradu Pittovi trochu dýchá na záda Tom Hanks, pokud to vezmeme pragmaticky.

TS: Irčan nebude dostávat herecké ceny i proto, že je v něm příliš herců a výkony trochu zanikají. Což platí i pro Malé ženy. Brad Pitt je favorit a v ženské kategorii je to pro mě Laura Dern, která postavu právničky v Manželské historii opravdu vytváří, je tu vidět talent. Což je typ herectví, které akademie oceňuje.

Režisérská kategorie. Martin Scorsese jako velké jméno, proti němu Todd Phillips s Jokerem, který je Scorsesem inspirovaný, ale zároveň má stigma spíše nájemného režiséra bujarých komedií. Vedle nich cinefilní režiséři Pon Džun-ho a Quentin Tarantino. A nakonec Sam Mendes. Jak to vidíte tady?

TS: Osobně bych se klonil ke Gretě Gerwig, která tam není. Z pětice jsou pro mě nejzajímavější Parazit a Tenkrát v Hollywoodu, jen je diskutabilní, jestli jim dávat zrovna cenu za režii. Jsou to komplexní filmy, scenáristicky složité a neříkám, že špatně zrežírované, ale na rozdíl od Malých žen toho tolik nevzniká režií. Jinak se obávám, že ve výsledku budou trochu splývat kategorie nejlepší režie a nejlepší kamera a vyhraje 1917, což je efektní celovečerní kamerové cvičení. K první světové válce ovšem zvládl Stanley Kubrick říct za pět minut v zákopech v roce 1957 ve Stezkách slávy víc než 1917 za celou dobu.

JF: Záleží taky na tom, jak si vymezíme režii. Pokud je režisér konstruktér, který filmu dává tvar a všechno organizuje dohromady, je to Mendes a 1917, kde je vidět jeho vklad - že to vydupal. Pokud bych to bral podle kvalit, a ne zásluh, pak je to Pon Džun-ho, kde je vidět, jak je ten film vycizelovaný, poskládaný, promyšlený. V tom vyčnívá.

Nejlepší zahraniční film?

JF: Neviděl jsem všechny filmy, ale i tak je Parazit jasný favorit. Kvality, které jsem vyjmenoval, tady mají šanci vyniknout víc než v hlavní kategorii.  

TS: V jiném roce bych řekl, že mají šanci Bídnici jako skvělé policejní drama, navíc se sociálním tématem. Je tam spousta pro, ale vedle Parazita šanci nemají.

Jaké šance má Dcera, český krátký animovaný film? Mluví pro ni studentský Oscar. Na druhou stranu v pětici je i film od Pixaru, který zpracovává téma rasy a je srozumitelnější.  

TS: Obávám se, že budou vyhrávat témata. Dcera má dvě nevýhody, pokud se snažím vcítit do uvažování akademiků. Je to univerzální příběh, což by mohlo sice vypadat na první pohled jako plus, ale není o žádném z témat, která v Americe rezonují. Za B je až příliš dobře natočená. Nejsem si jistý, že něco tak subtilního a zároveň technicky pozoruhodného bude jednoznačně přijaté. Je to němá loutka.

JF: V krátkometrážní kategorii vidím celkem naději: jak je to krátké, hlasující to skutečně nakoukají. V kategorii celovečerní animovaný film je historicky obrovský problém, kdy se ví, že akademici jednotlivé snímky neviděli a hlasují pro to, na co jdou s dětmi nebo vnoučaty. Proto ceny dostává Pixar nebo Disney. Letos by rozhodně v animované kategorii měl vyhrát I Lost My Body.

Vraťme se obloukem k hlavní kategorii. Srdce kontra pragmatická úvaha. Shodneme se, že hlavní kategorii vyhraje 1917. Kdo by si ale zasloužil vyhrát?

JF: Pokud je to srdcovka, udělalo by mi radost, kdyby vyhrály Malé ženy, stejně tak Králíček Jojo nebo Parazit.

TS: Jak mám rád starší filmy Taiki Waititiho, Králíček Jojo na mě větší ambiciózností a honěním několika zajíců nezafungoval bez výhrad. Osobně se mě dotkly Malé ženy, Parazit a Tenkrát v Hollywoodu. Byl bych spokojený, kdyby to dostal kterýkoliv z nich. Ale nedostane.