Západ nás vtahuje do války, myslí si většina Rusů

V diplomatickém konfliktu mezi Moskvou a Kyjevem, který už několik týdnů hrozí přerůst ve válku, se velká část pozornosti soustředí k otázce, co se odehrává v mysli vládce Kremlu Vladimira Putina – a zda nakonec dá statisícům ruských vojáků čekajícím na ukrajinské hranici povel k invazi. Trochu stranou zájmu pak zůstává otázka, co si o představě války se svým menším sousedem myslí zbylých 144 milionů Rusů. Odpovědět na ni je těžké už jen proto, že v autokratickém Rusku prakticky neexistují nezávislá média ani instituce zkoumající veřejné mínění - a je tedy těžké odlišit skutečné postoje lidí od státní propagandy. Přesto existují indicie, na jejichž základě si lze udělat určitý obrázek.

Jednou z mála institucí, která v Rusku provádí průzkumy veřejného mínění a lze ji považovat za nezávislou, je centrum Levada. Jeho pracovníci se už řadu let respondentů pravidelně ptají, zda si myslí, že dojde k ozbrojenému konfliktu s jednou ze sousedních zemí. Ze zatím posledního takového průzkumu, jehož výsledky byly zveřejněny letos v lednu, vyplynulo, že o válce se sousedem je skálopevně přesvědčeno 8 procent lidí a 29 si myslí, že k ní pravděpodobně dojde. Oproti tomu průzkum ukázal, že si 35 procent Rusů myslí, že k válce spíše nedojde a 18 si je tím dokonce jistých.

Z čísel se tedy zdá, že podle většiny Rusů k válce nedojde, a to v poměrně jasném poměru 56:37. Pohled na historickou posloupnost získaných dat ale zároveň ukazuje, že počty lidí, kteří válku očekávají, je nejvyšší od počátku měření. Otázka byla navíc položena na konci loňského roku a situace se od té doby vyhrotila, takže se postoje Rusů mohly změnit.

Další průzkum, který Levada provedla loni v prosinci, se lidí dotazoval, kdo je zodpovědný za aktuální vyostření vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou. A tady byl výsledek zcela jednoznačný: 50 procent Rusů považuje za viníka zhoršené situace Spojené státy a země NATO, 16 procent viní Ukrajinu a jen čtyři procenta lidí považuje za viníka Rusko a jeho chování.

Jak ve své nedávné analýze těchto dat upozornil šéf centra Levada Denis Volkov, chladná čísla jsou sice statisticky cenná, ale možná zajímavější vhled do myšlení obyčejných Rusů poskytují jejich doslovná, konkrétní vyjádření. Ve skupinových debatách, tzv. focus groups, se pracovníci Levady v posledních měsících vzorku populace dotazovali na různé okruhy: na téma Ukrajina, Rusko, Západ a NATO a kdo je viníkem současného napětí.

A v odpovědích účastníků se často opakovaly následující věty: „Ukrajina je v takové situaci, že mezi Ruskem a Amerikou nemá kam jít.“ - „Elity Ukrajiny jsou placeny Amerikou, dělají si s lidmi, co chtějí.“ - „Ukrajina je jen pěšákem ve velké hře, to vše pochází z Ameriky.“ - „Co jí Amerika říká, Ukrajina dělá; to je jasné.“ - „Je to jen hra Spojených států, západních zemí a NATO, které ovlivňují Rusko prostřednictvím Ukrajiny.“

Z focus groups přitom vyplývá, že Rusové vidí v první řadě vliv USA za téměř jakoukoli konfliktní situaci v ruském okolí, ať jde o uprchlickou krizi na bělorusko-polské hranici, válku v Náhorním Karabachu nebo válku v Sýrii. „Ať se ve světě stane cokoliv, může za to Amerika,“ interpretuje názory respondentů Volkov.

Z focus groups podle Volkova také vyplynulo, že respondenti považují USA nejen za viníka zmíněných mezinárodních krizí, ale také za provokatéra, který se snaží Rusko vtáhnout do ozbrojeného konfliktu. Ve skupinových rozhovorech pořádaných Levadou zároveň zaznělo, že na takové provokace Rusko „nemůže nereagovat“ a je „nuceno odpovědět“. Argument, že Rusko soustřeďuje na hranicích s Ukrajinou velké množství vojáků, na respondenty nefungoval – Moskva to podle jejich mínění dělá proto, aby se bránila posilování vojenské přítomnosti NATO a jeho rozpínání na východ.

Volkov si také všiml, že zatímco v názorech na různá vnitrostátní témata je ruská veřejnost často rozdělená podle věku na staré a mladé, v otázce konfliktu na Ukrajině a vině USA je pozoruhodně homogenní. „V ukrajinské otázce, v hodnoceních jednání Ruska a západních zemí i ve svém vnímání pachatelů eskalace projevují obě skupiny mimořádnou jednomyslnost, dokonce až do té míry, že používají stejná slova a fráze, kterými popisují situaci. Pokud předem nevíte, kdo mluví, jsou výroky mladých a starých Rusů k těmto otázkám prakticky k nerozeznání,“ píše Volkov.

V této souvislosti přinesl zajímavý postřeh novinář Ivan Davydov ze serveru Znak, který zkoumal vystoupení expertů a politiků v ruské státní televizi. V satirickém článku došel k tomu, že jsou představy lidí o válce na Ukrajině do velké míry formovány právě státními médii.

V těch je Rusko prezentováno jako „nejvíce mírumilovný národ na světě“, zatímco západní lídři „nechtějí naslouchat, rozhazují kolem sebe obvinění, provokují a vyhrožují, na což Moskva musí reagovat,“ napsal v lednu Davydov. Podle novináře se představa války stává díky neustálému opakování tématu v médiích rutinní a nevyhnutelnou záležitostí, což může postupně vést i k přijetí tohoto názoru ve společnosti.

Šéf centra Levada Volkov ale v této souvislosti upozornil, že účastníci výzkumů často mluví o únavě z ukrajinského tématu a celkově ze zahraniční politiky a z konfrontace se Západem. Pokud by to byla pravda, znamenalo by to, že  současná tvrdá rétorika vůči Ukrajině Putinovi nepřináší body u obyvatelstva. Ale i podle Volkova se určitá emoční lhostejnost vůči současné situaci může rychle změnit, pokud by došlo k ozbrojenému konfliktu.

„Proto je třeba se dívat ne na hodnocení, ale na celý komplex představ Rusů o možném konfliktu s Ukrajinou a Západem. A jak se zdá, ruská společnost se takového konfliktu bojí,“ píše Volkov. Dokladem může být i to, že strach Rusů ze světové války dosáhl při dotazování v loňském roce vůbec nejvyšší úrovně v historii měření – obavu z ní v prosinci projevilo 56 procent Rusů.