Záhada prázdného pouzdra na Marsu

Vozítko Perseverance, které v únoru přistálo na Marsu v kráteru zvaném Jezero, má několik zadání: hledat stopy dávného života, dokázat, že kráter byl v dávné minulosti opravdu obrovským, hlubokým jezerem - a shromáždit vzorky hornin, které by v budoucnu jiné sondy dopravily na Zemi. Poslední úkol je fantastickou premiérou; bylo by to vůbec poprvé, kdy by se podařilo z kosmu přivézt vzorky hornin z jiné planety. První krůček této mise ale začátkem srpna selhal a teď se začínají objevovat informace, proč k tomu nejspíš došlo.

Vzorky hornin, které během výzkumu kráteru rover Perseverance navrtá a odebere, mají mít podobu tenkých válečků uložených v titanových pouzdrech o velikosti plnícího pera. Zpočátku se zdálo, že se vše daří. Údaje odvysílané do řídícího střediska mise 6. srpna, v den prvního pokusu o odběr vzorků, ukazují, že vrtné zařízení na konci 2,1 metru dlouhé robotické paže fungovalo, jak mělo, a zavrtalo sedm centimetrů do marsovských hornin. Další údaje svědčí o tom, že ani titanový obal se uvnitř sondy nezasekl a neselhal. Když všechna tato data dorazila do ústředí, zavládlo tu nadšení. Bohužel ale předčasně.

Další sada dat ze sondy totiž o několik hodin později prozradila, že titanové pouzdro zůstalo prázdné, žádný vzorek horniny v něm není. Navrtala sonda dutinu? Těžko, fotografie ukazují vyvrtaný prázdný otvor obklopený horninou, evidentně díru po vrtném jádru odebraném ze souvislého materiálu (mimochodem, jde o první podobný vrt v kosmu). „Mars nás nepřestává překvapovat. Snažíme se tuto novou záhadu rozplést,“ oznámil  na Twitteru řídící tým mise s tím, že s něčím podobným se při zkušebních testech na Zemi nesetkal.

Snad měl materiál nečekanou konzistenci, rozpadl se na prach a z pouzdra se vysypal. Stopy po něčem takovém se na místě nepodařilo najít, přesto jde o nejpravděpodobnější vysvětlení. „Zdá se, že hornina nebyla dostatečně soudržná, aby vytvořila vrtné jádro,“ prozradila zpravodajství CNN směr pátrání šéfka odběru vzorků Louise Jandura.

Za pomoci dronu

Plán celého projektu dopravy marsovských hornin na Zemi je takový, že sonda nechá titanová pouzdra se vzorky ležet roztroušena v kráteru Jezero nebo si je ponechá u sebe. Někdy ke konci této dekády pak odstartuje další výprava, vzorky posbírá jiný rover, tentokrát vyvinutý v Evropě, a předá je startovacímu pouzdru vyrobenému NASA, které je dopraví na oběžnou dráhu Marsu. Tak začne jejich přeprava na Zemi.

Perseverance si veze celkem 43 pouzder a cílem mise je naplnit vzorky alespoň 20 z nich, takže zbývá spousta času i pokusů k nápravě prvního neúspěchu. Sonda nyní míří do oblasti, v níž jsou usazeniny podobné těm, v nichž byl odběr vzorků testován na Zemi, a vrtulníček Ingenuity (opět, jde o první dron v kosmu) jí pomůže najít vhodné místo k dalšímu pokusu. Má k němu dojít začátkem září.

Stále tak platí, že jestli může celý projekt něco ohrozit, pak se to nachází na Zemi, nikoliv na Marsu. Náklady na dopravu vzorků do pouště v Utahu, kde mají podle plánu tvrdě přistát v roce 2031, jsou vyčísleny na více než sedm miliard dolarů, což podstatně přesahuje samu cenu mise Perseverance (2,7 miliardy USD). A vývoj žádné ze sond, které mají vzorky přivézt, ještě ani nezačal. První neúspěch neznamená žádnou katastrofu, pokud by však projekt provázely další obtíže, mohla by být návratová mise zrušena. Marsovské horniny by pak nejspíš zkoumali přímo na čtvrté planetě až první kosmonauti.