Za otravou Navalného stojí Putinova kontrarozvědka, zdůvodňuje EU uvalení sankcí

Sankce, o jejichž uvalení tento týden rozhodla Evropská unie v reakci na otravu ruského opozičního lídra Alexeje Navalného, se dají číst i jako odpověď na hádanku, kdo stál za tímto atentátem. Jedním z šesti sankcionovaných je totiž ředitel ruské kontrarozvědky FSB Alexandr Borotnikov, dále pak vedoucí prezidentského úřadu pro vnitřní politiku Andrej Jarin nebo náměstek personálního ředitele úřadu Sergej Kirijenko. Moskva tvrdí, že s otravou nemá nic společného. Na výzvy EU ke spolupráci při vyšetřování však dosud nezareagovala a na sankce prý adekvátně odpoví.

Nejzajímavějším jménem z těch, které mají sankce postihnout, je nepochybně právě ředitel FSB Borotnikov. „Navalnyj se stal terčem systematického obtěžování a represí ze strany státních a justičních orgánů kvůli své prominentní opoziční roli. Jeho cesta na Sibiř byla pod dohledem FSB, v té době vážně onemocněl. Je oprávněné se domnívat, že otrava byla možná pouze se zapojením FSB,“ stojí ve zdůvodnění sankcí na Borotnikova.

Navalnyj byl otráven na konci srpna jedem ze skupiny bojových látek novičok během cesty po Sibiři, konkrétně v městě Tomsk. V té době byl pod nepřetržitým dohledem ruského bezpečnostního aparátu. Svědčí o tom i to, že po jeho otravě někdo ze silových složek poskytl prokremelským novinám Moskevský komsomolec podrobný přehled, co kdy Navalnyj v Tomsku dělal. Včetně toho, kde a s kým se setkal, že nespal v pokoji, který byl zamluvem na jeho jméno, nebo že jedl sushi. Ruská média toto přiznání státem organizované sledovačky vykládala jako snahu tajné služby se od otravy distancovat. V západních médiích to bylo naopak nejčastěji interpretováno tak, že akce nemohla proběhnout bez jejich vědomí.

Plastová láhev

Z pohledu Moskvy mohl mít zájem o Navalného cestu jasný důvod. V Tomsku byl na setkání se svými podporovateli, hlavně sem však přijel zaštítit několik konkrétních kandidátů do blížících se regionálních voleb, jeho vlastními slovy „vykopnout“ kandidáty Kremlu. „Je tu pár skvělých kluků a holek, kteří jdou do voleb. Takže jestli chcete porazit Putinovy kandidáty, potřebujeme vaši pomoc,“ napsal Navalnyj den před otravou na svůj instagramový profil ještě v době, kdy byl zdráv.

V tomhle směru měl jisté úspěchy. Už rok před tím v moskevských volbách doporučil občanům hlasovat takticky pro politiky, kteří mají největší šanci porazit kandidáty vládnoucího Jednotného Ruska, a vytvořil internetovou aplikaci nazvanou chytré hlasování, která jim radila s výběrem. Pro voliče to často znamenalo dát hlas lidem, které by si jinak nevybrali, ale cílem bylo narušit absolutní nadvládu Putinovy strany nad hlavním městem – a to se Navalnému podařilo.

Jeho lidé v Tomsku a několika dalších městech nakonec uspěli, ale to už ležel po otravě ve vážném stavu v nemocnici. Evropská unie sice přímo neoznačila jako viníka atentátu FSB – ale z toho, že na sankčním seznamu skončil její ředitel, lze vyvozovat, že jsou o tom evropské špičky jednoznačně přesvědčeny.

Sibiřskou cestu absolvoval Navalnyj bez ochranky, kterou si občas do nebezpečných situací najímal. Tentokrát to z finančních důvodů neudělal a cestoval jen s nejbližšími kolegy. Do jeho blízkosti se tedy mohlo dostat hodně osob. „Den před svým odletem na východ mi Alexej psal, že si samozřejmě uvědomuje, že svými aktivitami podstupuje riziko. Kremlu totiž silně vadilo, že v regionech dává proti Putinovi dohromady veřejnost. Že by se ho pokusili otrávit zrovna během této cesty, ale neočekával ani on, ani nikdo z nás v jeho okolí,“ řekl nedávno Respektu Navalného ekonomický poradce Vladimir Milov.

Lidé spojení s FSB se již v roce 2006 podíleli na otravě jiného Putinova kritika, bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka. Zavražděn byl v Londýně po požití radioaktivního polonia a britský soud po mnoha letech jako na hlavního viníka ukázal na ruského prezidenta Putina. Navalnyj, nyní hlavní Putinův soupeř v Rusku, se měl do kontaktu s novičokem dostat přes umělohmotnou láhev, ze které pil ve svém hotelovém pokoji. Později ji poslal z Ruska na expertizu do Německa jeho tým, a právě na ní byl jed objeven. Novičok není na běžném trhu dostupný, přístup k němu v Rusku má omezený počet lidí z bezpečnostních složek. Rusové se již dříve pokusili novičokem vraždit: v roce 2018 agenti ruské vojenské rozvědky GRU chtěli v britském Salisbury otrávit bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala.

Navalnyj přitom nemá problémy poprvé. Podle jeho spolupracovníků připomíná letošní útok i loňský červenec, kdy se opozičník rovněž ocitl v nemocnici poté, co se objevily nečekané zdravotní problémy připomínající otravu. Došlo k tomu v moskevském vězení, kam byl Navalnyj umístěn do třicetidenní vazby poté, co vyzýval Rusy, aby se zúčastnili protestů za svobodné volby do místního parlamentu.

Naše nová šlechta

FSB je v Rusku klíčovou tajnou službou, stala se v podstatě nedotknutelnou a podřízena je výhradně prezidentu Putinovi. Borotnikovův předchůdce Nikolaj Patrušev, který její vedení převzal v roce 2000 po Putinovi, mluvil o příslušnících FSB jako o vyvolené elitě národa.  „Naši nejlepší kolegové, čest a pýcha FSB, svou práci neodvádějí za peníze. Když našim lidem předávám státní vyznamenání, zkoumám jejich tváře. Jsou to špičkoví analytici s mimořádnými duševními schopnostmi, širokoplecí, větrem ošlehaní příslušníci zvláštních jednotek, nemluvní odborníci na výbušniny, nároční vyšetřovatelé a potají jednající operační důstojníci kontrašpionáže. Sice vypadají každý jinak, ale všichni mají jednu společnou vlastnost, jež má mimořádný význam. Je to jejich smysl pro povinnost. Klidně je lze označit za naši novou šlechtu.“

Přední znalci FSB, ruský novinářský pár Irina Boroganová a Sergej Soldatov, popisují agenty kontrarozvědky ve své knize o ruských tajných službách nazvané The New Nobility jako zkorumpované a mocí opilé lidi, kteří místo odhalování zločinu sami zločin páchají. Na rozdíl například od české kontrarozvědky BIS ruskou FSB nikdo nekontroluje. Ani parlament, ani jiný orgán výkonné či politické moci. Jedinou kontrolu sebe sama vykonává pouze FSB, takže že nikdo nemůže odhalit její přešlapy a nezákonnosti.

Jak opakovaně uvedli představitelé ruských tajných služeb, agenti FSB se cítí následovníky nechvalně proslulé KGB z éry sovětských časů. FSB nikdy neměla být tak mocná jako KGB, jenže právě to se nakonec díky Putinově rozhodnutí stalo. Kontrarozvědka pracuje v tichosti, byla vybavena nejmodernější technikou, její agenti jsou nepochybně vzdělanější než jejich předchůdci.

Nehlídají již všechny cizince, jak to bývalo v sovětských časech zvykem, ale pouze ty, kteří jsou jejich zájmovými osobami - a to Navalnyj nepochybně byl. Zmiňovaní Soldatov a Boroganova ruskou kontrarozvědku přirovnávají k náboženské policii Muchábarát v Saudské Arábii. Podle nich je stejně brutální, bezohledná a neproniknutelná. Svojí brutalitou se FSB začíná vyrovnávat i nejstrašlivější ze všech ruských tajných služeb, vojenské rozvědce GRU. „Aparát kontrarozvědky si myslí, že je mimo veškerou kritiku a že se na něj nevztahují požadavky demokracie,“ tvrdí.

FSB získala díky Putinovi řadu nových pravomocí včetně průlomové možnosti začít operovat i v zahraničí. Klíčovou změnu však Putin udělal v tichosti před blížící se válkou v Iráku v roce 2003, byť ve vzrušené době v podstatě zapadla. Pod velení FSB předal pohraniční službu a Federální agenturu pro vládní spoje a informace (FAPSI) a učinil tak z FSB nebývale velký sbor vybavený dokonce tanky a letadly. FSB tak nejen převzala dozor nad hranicemi země, ale získala kontrolu i nad elektronickou databází, která obsahuje řadu citlivých údajů včetně systému pro sčítání hlasů ve volbách.

Jak uvedl britský deník The Guardian, za otravou Navalného měl být druhý odbor FSB (SZKSiBT) zodpovědný za potírání terorismu, extremismu a vnitřních politických hrozeb pro Kreml. Vede ho generál Alexej Sedov, bývalý příslušník KGB z Petrohradu. S Vladimír Putinem, rovněž bývalým petrohradským příslušníkem KGB, je pojí známost od začátku devadesátých let. Cílem FSB přitom, nemuselo být Navalného přímo zabít, ale poškodit mu zdraví a donutit ho, aby opustil Rusko. Navalnyj byl převezen na léčení do Berlína, kde bojoval o život. Nyní se v Německu doléčuje a dal najevo, že po úplném zotavení plánuje návrat do vlasti.