Volby na východě Německa: extremisté se dočkali triumfu, ale do koalice s nimi nikdo nechce

Čím je radikálnější, tím více hlasů dostává. Alternativa pro Německo (AfD) se vzpouzí trendu, kterým jde většina evropských pravicově populistických stran. Geert Wilders v Nizozemsku, Marine Le Pen ve Francii, Giorgia Meloni v Itálii nebo Švédští demokraté během let mírní svou rétoriku i program –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ aby oslovili i středovější voliče a nezůstali jen hlučnou, ale ve výsledku okrajovou partají.  

Německá AfD jde opačnou cestou. Skoro všichni její zakladatelé a bývalí předsedové ji už opustili. A sami teď veřejně varují před přílišným extremismem svého politického dítěte. Alternativě to ale politicky neškodí, naopak. Ve volbách sílí a sílí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a zatím vrcholného úspěchu dosáhla tuto neděli. 

V Durynsku suverénně vyhrála zemské volby. Ve chvíli psaní tohoto textu jí veřejnoprávní televize ZDF přisuzovala 33,4 procenta (o 10 procentních bodů více než před pěti lety), druhé křesťanské demokracii (CDU) pak 23,8 procenta. Vítěz minulých voleb, postkomunistická strana Die Linke, klesla ze 31 procent na nynějších 11,9 procenta. V saských zemských volbách (ve chvíli psaní těchto řádků) vede CDU před AfD pouze o jeden procentní bod.