Vláda vs. opozice: právní bitva u Ústavního soudu
Co na sebe prozradili politici a co to říká o správě státu
Je středa, osm hodin ráno a v Joštově ulici v centru Brna je nezvyklé rušno. Venku postává asi desítka lidí, kolem budovy hlídkují policisté a kontrolují každého, kdo vejde dovnitř. V následujících minutách se počet čekajících na vstup do budovy Ústavního soudu zvyšuje. Chtěli bychom vidět, jak vypadá jednání Ústavního soudu, zní vysvětlení postávajících nadšenců – nejčastěji z řad seniorů či studentů, kteří se chtějí dostat za veřejnost do jednacího sálu. Úspěšná je asi třicítka z nich, zbytek vyvolených tvoří novináři, zástupci opozice i vlády a experti na ekonomické otázky a důchodovou politiku.
Důvodem neobvyklé sešlosti na Ústavním soudu je první ústní jednání této instituce po pěti letech (a zároveň ve složení, které o sedm nových soudců doplnil v minulých měsících prezident Petr Pavel). Navíc jde o otázku, která hýbe tuzemskou politikou a společností – zvyšování důchodů, které u soudu napadlo hnutí ANO pro protiústavnost. Opozice na tématu sbírá body, protože vláda Petra Fialy minulý rok růst penzí snížila s argumentem, že jinak se veřejné finance zhroutí. Jste voličem opozice? Jde o krádež za bílého dne. Fandíte vládním politikům? Jde o zodpovědnou politiku.
Ústavní soud tedy stojí před citlivou a komplikovanou otázkou. Výše penzí je politická doména, to však zároveň neznamená, že se v této oblasti může vše. Zneužil Fialův kabinet mocenskou převahu? Dostanou důchodci kompenzaci důchodů za minulý rok? Nebo hnutí ANO jen pokračuje v opozičním boji, tentokrát ale před justičními orgány? Právě ústní jednání mělo tyto a další otázky osvětlit. A také naznačit, jak ústavní soudci nad hojně sledovaným případem přemýšlejí.
Poprvé v historii
Vidět na vlastní oči zasedání Ústavního soudu je bezesporu intenzivní zážitek. Ve chvíli, kdy před sál předstoupí ústavní soudci oblečení do talárů s bíle lemovanými rukávy a červeným látkovým pruhem přímo pod srdcem, dýchne na přítomné výjimečnost a důstojnost jejich funkce – ať už se pod talárem vlastně skrývá kdokoli. Vše má jasný řád, soudci do místnosti na vyvýšené sezení vstupují od krajů do středu lavice, naposledy přichází předseda soudu. Při příchodu i odchodu soudců je nutné povstat a pokaždé, když někdo mluví k plénu, rovněž. Ne nadarmo se říká, že i ty nejodvážnější a nejtemperamentnější osoby se během procesu v monumentální budově bývalého zemského sněmu viditelně zklidňují.
A je tomu tak i v tomto emotivním politickém sporu. „Obrovská ostuda vlády“ nebo „okrádání důchodců“. Tak komentovala změnu tempa růstu penzí předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v březnu 2023. Během jednání Ústavního soudu, kde svou partaj zastupuje, však neříká do mikrofonu ani slovo a nechává za sebe mluvit advokáta Davida Rašovského. Ani ministři, kteří obhajují postup vlády, se žádných útoků na politické konkurenty nedopouštějí. Kouzlo funguje.
Jak se vlastně z politického souboje může stát souboj právní? Změna odstartovala v květnu minulého roku, když Alena Schillerová a jejích sedmdesát kolegů z hnutí ANO podali k Ústavnímu soudu návrh na zrušení vládní novely, kterou Fialův kabinet loni v březnu změnil růst penzí v rámci tzv. mimořádné valorizace. České zákony říkají, že vláda zvýší důchody vždy, když inflace pět měsíců po sobě překročí pět procent. Důvod je logický – aby důchodci kvůli rychlému růstu cen nemuseli čekat na zvýšení důchodu celý rok do řádné valorizace a udrželi si životní úroveň.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu