Více Evropy, Antibabiš a Nerudová s Turkem. Eurovolby v Česku jsou za dveřmi

Češi dostanou zítra další, v pořadí už pátou šanci zvolit si své europoslance. Brusel tradičně v Česku moc nikoho netáhne, ale letos nelze přehlédnout dvě novinky. Evropa čelí společným globálním výzvám a místní strany se „opřely“ do marketingu, který vnímají jako test před dalšími parlamentními volbami. Tuzemská kampaň během voleb do Evropského parlamentu byla opět specifická především tím, jak velkou roli hrála v preferencích a diskusích domácí politika. V posledních dnech se navíc ukazuje, že souboj o prvenství bude ještě těsnější, než se předpokládalo. Jakou kampaň jsme tedy sledovali? A co může nakonec rozhodnout o vítězi?

Společné téma

„Vítězství je na dosah. Dáme to!?“ napsal si na sociální síť X obhajující europoslanec a jednička na kandidátce Spolu Alexandr Vondra (ODS) ke své oficiální fotce z kampaně poté, co se ukázalo, že právě Spolu má možnost porazit Babišovo hnutí ANO. Podobně vypadaly příspěvky i jeho dalších spolukandidátů. Zároveň platí, že kolegové z KDU-ČSL či z TOP 09 si navzájem oslavné posty nesdíleli: při výjevech radosti byli všude jasně vidět jen jednotlivci. Společnou koaliční fotku je v propagačních materiálech téměř nemožné najít. Jedinou výjimkou bylo grilování Spolu v regionech, kde se objevili všichni kandidáti, ale také hlavy koalice – Petr Fiala, Markéta Pekarová Adamová a Marian Jurečka.

Koncovka kampaně jen zvýraznila to, co bylo jasné od začátku. Spojení ODS, TOP 09 a lidovců, kteří mají velmi odlišné názory na směřování evropské politiky a kteří spolu ani nesedí v jedné frakci Evropského parlamentu, z pohledu evropských voleb není příliš logické (na rozdíl od vnitrostátní politiky). Koalice byla za tuto křečovitost často kritizována, podle Petra Justa z Institutu politologických studií Karlovy univerzity se však nakonec jeví jako recept, jak se v Česku přiblížit k volebnímu vítězství. 

„Rozhodli se rámovat kampaň nikoli jednotlivými body, které by je štěpily, ale naopak domácím pohledem na politiku,“ vysvětluje Just. Zmíněný úhel pohledu přinesl především tlak největšího konkurenta – hnutí ANO, které mělo až do posledních průzkumů největší voličskou podporu (jeho lídr Andrej Babiš od začátku říkal, že volby budou referendem o současné vládě). Zároveň i kandidáti na europoslance jednotlivých stran mimo záznam přiznávají, že v praxi převládl pragmatický postoj. Ani jedna ze stran Spolu by pravděpodobně nezaznamenala výraznější úspěch, kdyby kandidovala sama (menší strany riskovaly propad, naopak odhady dle průzkumů dnes naznačují ambice v podobě společných šesti europoslanců). 

A podle Petra Justa zároveň tento přístup úspěšně zakryl rozdělující témata, jako je rozdílný pohled na některé části green dealu, Istanbulskou úmluvu nebo přijetí eura. „Tím, že se všude mluvilo o vládní soudržnosti a nutnosti porazit Andreje Babiše znovu, se Spolu jako celek stalo pro mnoho potenciálních voličů srozumitelnější,“ dodává Just.

A především: vítězství domácích témat nad těmi evropskými v debatě nikdy nebylo český unikát. Server Politico přišel se zprávou, že jako referendum o vládě vnímá eurovolby naprostá většina Evropanů – jednoduše proto, že je nezajímají nebo jim nerozumějí. „Postavy jako předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, které mohou být zvučnými jmény v Bruselu, pravděpodobně běžné voliče míjejí,“ shrnuje server.

Okolnosti zároveň přinesly posun, který Vendula Kazlauskas z Asociace pro mezinárodní otázky popisuje jako „trochu větší porci Evropy“. Při pohledu na uplynulou pětiletku se vlastně není čemu divit. Evropa daleko více musela hledat společná řešení pro krize, které ji zasáhly – zejména pandemii a válku na Ukrajině. „Politici začali mluvit o nutnosti celoevropských řešení,“ říká analytička. Debata má přesto své limity. Kazlauskas v terénu vedla řadu předvolebních debat a například z green dealu coby velice komplexní materie se v praxi téma smrsklo na zákaz spalovacích motorů.