Sofie blokuje Makedoncům přístupové rozhovory k EU. Musí přiznat, že jsou jen jiní Bulhaři

Poněkud ve stínu polsko-maďarské blokace rozpočtu EU v pomstě za bruselskou kritiku nedemokratických poměrů v obou zemích zůstal jiný pozoruhodný výkon postkomunistického člena Evropské unie: Bulharsko tento týden vetovalo bezmála rok připravovaný start přístupových rozhovorů EU s Republikou Severní Makedonie. Důvody se první poslech zdají být neodolatelně komické, v realitě však k smíchu nejsou.

„Nemůžeme změnit naši historii nebo zeměpisnou polohu, ale co určitě měnit můžeme, je naše budoucnost. Je smutné, že jsme dnes velkou příležitost k takové proměně minuli,“ prohlásil v úterý po zprávě o bulharském kroku severomakedonský vicepremiér pro evropskou integraci Nikola Dimitrov. O záležitosti informoval server Balkaninsight z webu Rádia Svobodná Evropa.

Bulharsko se rozhodlo zablokovat start přístupových rozhovorů Unie se Severní Makedonií kvůli „rozdílnému pohledu“ na dějiny a jazyk svého souseda. A protože soused nechce bulharský pohled uznat a podřídit se mu, nemůže vláda v Sofii - jak sdělila svým evropským protějškům v úterní videokonferenci bulharská ministryně zahraničí Ekaterina Zaharieva – jednat jinak než rok připravovaný projekt vetovat.

Bulharsko, které severomakedonské území ovládalo před první světovou válkou a pak ještě coby Hitlerův spojenec během druhé světové války, nepožaduje snadno splnitelné věci. Bulhaři žádají,  aby vláda Severní Makedonie uznala a zanesla do svých análů, že makedonská identita má bulharské kořeny, že Makedonci jsou v podstatě trochu odrodilí Bulhaři - a jejich jazyk není svébytná řeč, jak si myslí lingvisté ve Skopji, ale pouze „jeden z regionálních dialektů bulharštiny“.

Bulharsko rovněž požaduje, aby severomakedonská oficiální místa přestala hovořit o existenci makedonské národnostní menšiny v Bulharsku, protože z logiky věci nic takového nemůže být – když jsou tedy Makedonci takoví v podstatě trochu horší Bulhaři.

Pro snahu Severní Makedonie zakotvit v evropské civilizaci tak vyvstala další obtížná překážka.  Coby jedna z nástupnických zemí bývalé Jugoslávské federace se nezávislá Makedonie léta přela o svůj název s Řeckem, které stejně nazývá jednu ze svých provincií a z obav před separatistickými tendencemi nechtělo stejné jméno povolit hned za svými hranicemi. Spor se podařilo urovnat předloni, když Makedonci v referendu dovolili své proevropské vládě změnit název státu na Republika Severní Makedonie.

Zdálo se, že cesta do Evropy je volná, ale teď ji zatarasili jiní vyjednavači - bývalí kolegové Makedonců ze společné poroby v Osmanské říši. Jedinou nadějí je, že do věci se může svou vyjednávací silou za EU vložit Německo, které právě Unii do konce roku předsedá a které už dalo na vědomí, že by otázku přístupových rozhovorů se Severní Makedonií (a Albánií) mělo rádo vyřešenou na mezivládní konferenci Unie teď v prosinci.