Saúdská Arábie ponese za snížení produkce ropy důsledky, slibuje Biden

Saúdská Arábie a další země OPEC+ ukázaly Americe a obecněji Západu minulý týden zdvižený prostředník, když se na zasedání ve Vídni rozhodly, že citelně omezí produkci ropy. Na tom - alespoň tady na Západě - panuje shoda. Americká administrativa dává jasně najevo, že snížení těžby o dva milióny barelů denně, tedy o dvě procenta produkce, vnímá jako nepřímou pomoc Rusku. Prezident Joe Biden prohlásil, že Saúdská Arábie, nejdůležitější člen ropného kartelu a hybatel nejnovějšího omezení produkce, „ponese za své činy důsledky“. Odmítl upřesnit, co má na mysli, jeho spolupracovníci se nicméně v médiích nechali slyšet, že hodlá šířeji přehodnotit americké vztahy s ropným královstvím.

Předseda senátního výboru pro zahraniční vztahy, demokrat Robert Menendez, pak pohrozil, že využije svého postavení k tomu, aby zablokoval veškerý další prodej amerických zbraní do Saúdské Arábie. Ropná monarchie usiluje o kontrakty v hodnotě sta milionů dolarů a touží zejména po přesně naváděných střelách.

Američtí zákonodárci obou stran navíc začali nahlas zvažovat, že odhlasují úpravu, jež by umožňovala saúdskoarabské představitele (i představitele dalších zemí) žalovat za nezákonnou manipulaci s cenami. Hovoří se také o stažení amerických vojáků z království. Biden nic z výše zmíněného nepotvrdil, ale také nevyvrátil. „Nebudu upřesňovat, co mám na mysli,“ prohlásil. „Až znovu zasednou obě sněmovny, přijdou důsledky.“ Což bude po volbách na začátku listopadu.

Saúdská Arábie nicméně situaci vykresluje jinak. Podle Rijádu se jedná o čistě ekonomické rozhodnutí motivované tím, že cena ropy na světových trzích od konce léta dramaticky klesá. Na konci září se v jednu chvíli blížila hranici 80 dolarů za barel, což už je zhruba minimální cena, kterou právě Saúdská Arábie potřebuje k tomu, aby dokázala vyrovnat vlastní rozpočet. Jinými slovy, kdyby ropa klesala dál, Saúdové, kteří provádějí rozsáhlou modernizaci země, by na to začali doplácet.

Zatím to bylo naopak, ropná velmoc je jednou z nemnoha zemí, která z ruské agrese proti Ukrajině profituje, její HDP vzrostlo o 10 procent. Teď se ale ceny vrátily do stavu, který další příliv financí do královské pokladny ohrožuje. Pokud po návštěvě čerpací stanice nemáte pocit, že ceny ropy klesají, vězte, že ve hře je mnoho dalších faktorů - například neobvykle silný dolar, který prodražuje nákupy ostatním, dále zvýšená poptávka po naftě nebo vysoké marže rafinérií.

Z Rijádu zní naopak podezření, že Biden a jeho demokraté se zlobí především kvůli načasování dohodnutých těžebních škrtů. Deník The Wall Street Journal se pokusil o rekonstrukci zákulisních jednání mezi představiteli USA a Saúdské Arábie, z níž vyplývá, že Washington žádal do poslední chvíle odklad rozhodnutí o měsíc. Proč? Protože Amerika má před již zmíněnými důležitými volbami do Kongresu, jež mohou změnit poměr sil ve Washingtonu - velmi pravděpodobně hrozí, že demokraté ztratí převahu v jedné nebo obou komorách zákonodárného sboru.

Hraje se o každé křeslo,  volby se konají právě za měsíc a dlouhý nos Saúdské Arábie směrem k Bílému domu nejen podrývá autoritu prezidenta, ale také může hmatatelně zvýšit cenu benzínu na amerických čerpacích stanicích. A kvůli ceně pohonných hmot se v Americe prohrávají volby i v ekonomicky méně napjatých časech. Téma inflace a ekonomiky obecně je podle průzkumů veřejného mínění hlavní starostí nejen republikánských voličů, ale také té části Američanů, kteří se identifikují jako nezávislí.

Takto viděno je krok Saúdských Arabů, kteří o omezení spotřeby aktivně přesvědčili další členy kartelu OPEC+, výrazným štulcem demokratům a především jejich prezidentovi. Vztahy mezi Bidenem a korunním princem Muhammadem bin Salmánem byly vždy hodně špatné. Biden o faktickém vládci ropné země během kampaně v souvislosti s vraždu opozičního novináře Džamála Chášukdžího opakovaně prohlašoval, že je „vyvrhelem“ mezinárodního společenství, a po svém zvolení začal Rijád v podstatě ignorovat.

To se změnilo až po ruském útoku proti Ukrajině a s ním související energetickou krizí, ostatně Američané v této souvislosti koketovali dokonce i s venezuelským režimem Nicoláse Madura. Biden navzdory zjevné nechuti a kritice části své strany vyrazil v létě na usmiřovací cestu na Arabský poloostrov. Jak se ale zdá, žádný velký zvrat nepřinesla.

Rijád má pořád proti Bidenovi námitky, vadí mu třeba obnova vyjednávání s Íránem, se kterou nesouhlasí. Vadí mu také pokračující snaha demokratické administrativy urychlit odklon od fosilních paliv. A vadila také veřejná Bidenova zmínka o tom, že téma Chášukdžího při jednáních se saúdskoarabským vládcem nadnesl a že postup Rijádu kritizoval.

Washington odmítá alternativní interpretaci událostí, že jeho hněv je motivován dopady, jež omezení těžby ropy způsobí v amerických volebních preferencích. Zcela jistě je však možné konstatovat, že si Saúdská Arábie důsledků svého kroku musela být vědoma - a že jí oslabení demokratů není proti srsti. Stejně tak lze s jistotou konstatovat, že se Rijád rozhodně nehodlá omezovat, aby přispěl svou troškou do mlýna v konfliktu Západu s Ruskem. Nemusí to nutně znamenat, že chce podpořit vládce Kremlu a přispět k jeho vítězství, úplně mu stačí, když zůstane stranou a bude ze situace profitovat.

Existuje ale i možnost, že se Saúdská Arábie přepočítala? Někteří analytici varují, že se zvýšené ceny ropy nakonec otočí proti producentům, protože opět začnou nutit spotřebitele k úspornému chování. Jiní dodávají, že tím OPEC+ dál sníží podíl na trhu a tím i svou důležitost.

A co vztahy s Amerikou, v minulosti pro Saúdskou Arábii klíčové? Tam je pravda taková, že ropné království již delší dobu hledá způsob, jak se od svého ochránce odstřihnout. Zdvižený prostředníček směrem k Washingtonu je možné vnímat také tak, že Rijád cítí příležitost dokázat americkým politikům, nakolik je jako ropná velmoc stále nepostradatelný.