Rostoucí teror v mosambickém ráji. Útočí poblíž malebných pláží Islámský stát?

Tyrkysově zbarvené vody Indického oceánu, jemný písek na plážích, palmy, Bíle plachty na dřevěných rybářských člunech. Snímky pobřeží na severovýchodě afrického Mosambiku naplňují představy tropického ráje, avšak v těchto kulisách a v přilehlém chudém vnitrozemí se v posledních čtyřech letech otevřela nová fronta džihádistického terorismu. Islamističtí bojovníci se ukryli v hlubokých lesích a malých neobydlených ostrovech - a jejich rebelie si letos na jaře prvně získala větší mezinárodní pozornost.

Stalo se tak poté, co stovky ozbrojenců uspořádaly koncem března nájezd na zdejší 75tisícové rybářské město Palma. Bojovníci zničili vládní budovy i banky a povraždili desítky civilistů včetně několika zahraničních občanů, které předtím obklíčili v hotelu. V Palmě působí více než tisícovka zahraničních dělníků a pracovníků, které sem přitáhla momentálně největší investice v celé Africe. Francouzský ropný koncern Total se rozhodl vložit 20 miliard dolarů do těžby zemního plynu, který byl ve vodách u mosambického pobřeží před několika lety objeven. Jedná se o druhé největší naleziště zemního plynu v Africe a do těžby se zde chystá i investovat i italská firma Eni a americký Exxon. Sídlo Totalu opatřené vlastní leteckou ranvejí a obranným valem leží pouhých deset kilometrů od napadené Palmy.

Atak byl zatím poslední epizodou stupňujícího se násilí. Od roku 2017 bylo v regionu zavražděno 2600 civilistů a zhruba 700 tisíc lidí muselo uprchnout ze svých domovů, část do sousední Tanzanie. Situace se stále zhoršuje, loni podle databanky mezinárodních konfliktů ACLED došlo na severu Mosambiku k 500 útokům a některé z nich vynikají brutalitou, která připomíná teror samozvaného Islámského státu. Na podzim například ozbrojenci v jedné zdejší vsi přepadli místní při tradičním iniciačním rituálu, při němž chlapci přecházejí do dospělosti, a sťali hlavy minimálně dvaceti mladým mužům.

K řadě útoků, včetně toho březnového v Palmě, se navíc Islámský stát na internetu přímo přihlásil. To ovšem automaticky neznamená, že za útoky opravdu stojí. Často je to totiž oboustranně výhodný marketingový tah. IS, který je na Blízkém východě momentálně v hluboké defenzivě, díky němu působí globálněji a silněji než ve skutečnosti, místní mosambičtí rebelové budou díky proklamované vazbě na světoznámou teroristickou značku vyvolávat větší hrůzu než dosud. Co tedy o povaze mozambického povstání a jeho vazbách na IS momentálně víme?

Jak důležité je vměšování

Podle expertů na Mosambik - švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung cituje například specialistu na tuto zemi Erica Morier-Genouda - vzešli mosambičtí bojovníci z radikální islamistické sekty, která v regionu vznikla zhruba v roce 2007 a do svých řad přitahovala zchudlé mladé muže. Kázala přísný výklad islámu, zakazovala například dětem navštěvovat školy. Radikální kazatelé původně mobilizovali proti zavedeným, z jejich pohledu příliš umírněným náboženským autoritám, ale podle týdeníku The Economist také proti spolčení místních politiků s organizovaným zločinem, konkrétně s ilegální těžbou dřeva a rubínů a obchodem s heroinem a slonovinou.

Ke zbraním sáhli islamisté poté, co vláda sektu zakázala. Od roku 2015 na neobydlených ostrovech prováděli vojenská cvičení, plánovali strategii a podle některých zdrojů přilákali do zbraně některé militantní mladé muže ze sousední Tanzanie a ze střední Afriky. K prvnímu útoku došlo v říjnu 2017 a spáchala jej skupina asi třiceti mužů ozbrojených mačetami, kteří přepadli policejní stanici a ukradli zbraně a munici. Místní obyvatelé této bojůvce dodnes přezdívají “al Šabáb”, v překladu “mládež” - což ale neznačí spojenectví se stejnojmennou somálskou teroristickou organizací.

V převážně křesťanském Mosambiku tvoří muslimové asi 18 procent obyvatel a žijí především na severu. V oblasti Cabo Delgado, kde násilná sekta vznikla, tvoří zhruba polovinu obyvatel. Především je však tento region tím nejchudším v již tak chudé zemi - podle humanitárních organizací je tu největší míra podvýživy i analfabetismu. Hlavní město Maputo je vzdálené dva a půl tisíce kilometrů po silnici nebo 1600 km vzdušnou čarou - a tamní politické elity region dlouhodobě zanedbávaly.

“Povstalci jsou muslimové z pobřežních oblastí provincie Cabo Delgado, které místní fundamentalističtí kazatelé naverbovali na v podstatě socialistický příslib: že šaría, tedy islámské právo, povede k rovnosti a každému zajistí přístup k bohatství z objevených přírodních zdrojů,” píše na BBC odborník na Mosambik Joseph Hanlon.  “Mnoho mladých mužů k povstání přilákal příslib pracovních míst a peněz. A hnutí tak získalo proto zprvu i jistou podporu v místních komunitách.”

Za pozornost stojí, že zdejší džihádisté nezveřejnili žádné požadavky, manifest, cíle či oficiální videa. Mlčí - a to podle deníku NZZ mezi místními lidmi živí různé konspirační teorie, podle nichž za násilím ve skutečnosti stojí CIA, mosambická vláda nebo neoblíbené těžařské koncerny. Místní kritizují, že se zatím nenaplnily přísliby nových pracovních příležitostí, a naopak byli mnozí farmáři a rybáři vyhnáni ze svých domovů, aby uvolnili místo těžařské infrastruktuře.

Mozambičtí militanti se v minulosti sami k IS přihlásili: v roce 2019 se například před zničenou vládní budovou fotili s černou vlajkou chalífátu, zveřejněno bylo též video, na kterém přísahají věrnost středoafrickému velení IS; brutalita některých útoků pak připomíná chování IS na Blízkém východě. Objevily se doklady o zahraničních bojovnících, kteří přicestovali ze Somálska, a viditelná je i jejich postupně se zlepšující výzbroj. Bojovníci však mezi sebou podle svědků jejich ataků stále mluví místními jazyky a doklady reálných vazeb na IS jsou - alespoň zatím - řídké.

Loňská studie OSN prokázala cestu jednoho člena somálské větve IS do Mosambiku, šířily se sem i nahrávky v roce 2012 zabitého keňského fundamentalistického kazatele Abouda Rogo Mohammeda, jenž podporoval somálský al-Šabáb. BBC cituje mozambického výzkumníka Joao Feijó, jenž zpovídal ženy uprchlé z řad povstalců – ty vypověděly, že někteří lídři povstání pocházejí ze sousední Tanzanie a hlásí se k IS, další jsou ze Somálska a hlásí se k jiné neidentifikované teroristické skupině.

“Panuje konsensus, že povstání začalo z lokálních příčin a že se tu zahraniční aktéři a IS začali vměšovat později. Konsensus však nepanuje v otázce, jak důležité toto vměšování vlastně je,” shrnuje Joseph Hanlon, jenž býval zpravodajem BBC z Mosambiku během tamní dlouhé občanské války v 80. letech. Spojené státy každopádně považují vazbu na IS za zásadní: v březnu zařadily mosambické džihádisty na seznam teroristických organizací a považují je za pobočku IS.

USA tvrdí, že mají informace o přímých vazbách mosambických islamistů na IS v Sýrii a Iráku. Mozambičtí výzkumníci jsou vůči tomu skeptičtí a trvají na tom, že “al-Šabáb” stále sleduje lokální cíle a vedou ho místní lidé. Také databanka ACLED dospěla k závěru, že v souvislosti s útokem v Palmě “neexistuje důkaz, jenž by dokládal, že IS řídí směřování povstání”.

Vojáci prchají

Násilí nyní ohrožuje i zmíněnou nebývalou investici: koncern Total prozatím evakuoval všechny pracovníky a přerušil operace. Energetické firmy se v mnoha nebezpečných ropných státech naučily kolem svých investic budovat ochranné pevnosti a Total v Mozambiku požadoval 25kilometrový bezpečnostní kordon. Budoucnost projektu je podle zpráv deníku Financial Times skutečně nejistá.

Obtížněji se před zdejšími hrozbami skryjí civilisté. Mosambická armáda je podle znalců slabá, chybí jí motivace, a proto nedokáže džihádistickým guerillám čelit. Vojáci pocházející z jiných koutů rozlehlé země podle kritiků neumí jazyky místních a při útocích džihádistů prchají - a naopak jsou viněni z rabování. Lidskoprávní organizace Amnesty International v březnové zprávě obvinila armádu a policii z mučení a vraždění civilistů, které mylně považovali za povstalce.

Místní obyvatelé se soudě dle těchto zpráv bojí současně džihádistů i státních složek, které by je měly chránit. Prezident Mosambiku Filipe Nyusi, jenž v roce 1990 vystudoval brněnskou vojenskou akademii, se pokusil armádu reformovat a v lednu do jejího čela jmenoval nového vrchního generála - ten však krátce na to podlehl covidu-19.

V této situaci roste tlak na zásah ze zahraničí. Na pozvání mozambické vlády, která se podle Hanlona snaží zdůraznit roli IS v konfliktu, a odvrátit tak pozornost od vlastního zanedbávání regionu, již v zemi působí poradci z amerických speciálních jednotek. Armáda sousední Jihoafrické republiky hlídkuje u mosambického pobřeží a v tamní veřejnosti roste volání po větší intervenci - kvůli obavám z šíření džihádistického násilí v regionu.

Více se chce zapojit i bývalá koloniální mocnost, Portugalsko, které nyní předsedá Evropské unii. Mosambická vláda podle nezávislých expertů zatím hodně spoléhala na najatou soukromou bezpečnostní firmu Dyck Advisory Group (založil ji Lionel Dyck, bývalý důstojník bělošskou menšinou ovládané Rhodesie, později velitel v armádě Roberta Mugabeho). Podle Amnesty International se i tato agentura dopustila válečných zločinů – například během jedné operace žoldáci údajně stříleli bezhlavě do davu civilistů. Skupina nyní tento případ interně vyšetřuje.

Mezitím se kolotoč násilí se točí dál a zdejší ráj tedy ještě delší dobu zůstane jen kulisou na pohlednicích.