Neříkejte tomu válka, ale speciální operace

Zatímco čtenář českých - anebo třeba amerických, německých či bulharských - médií se v neděli 27. února odpoledne při rozkliknutí nejsledovanějších zpravodajských serverů mohl dozvědět, že na Ukrajině už čtvrtým dnem probíhá válka a že se ruská armáda snaží dobýt tamní velkoměsta Kyjev a Charkov, návštěvník hlavních ruských webů měl ve stejný okamžik podstatně jinou zkušenost.

Výběr a jazyk

Například čtenářům zpravodajského portálu Lenta.ru, který patří mezi nejsledovanější v Rusku, je jako hlavní zpráva nabízen článek o tom, že delegace ukrajinské vlády odcestovala na mírová jednání s Rusy do běloruského Gomelu. Další hlavní zprávy na stejném webu informují o evropských sportovních klubech, které s těmi ruskými odmítají hrát fotbal a hokej, anebo o tom, jaké sankce ze strany Západu Rusko čekají. O tom, že ruští vojáci svádějí tvrdý boj o Kyjev a Charkov, nebo že Rusové mají velké ztráty na životech, není na serveru Lenta.ru ani zmínka.

Podobnou uživatelskou zkušenost nabízí i další oblíbený ruský server Gazeta.ru. Dominuje mu nepřetržitý online přenos opatřený titulkem „Operace na Ukrajině: Kronika čtvrtého dne“, přičemž podtitulek zní „Speciální operace ozbrojených sil RF na území Ukrajiny pokračuje čtvrtým dnem“. V přenosu, do nějž editoři postupně přidávají jednu krátkou zprávu za druhou, jsou v neděli 27. února odpoledne na nejviditelnější místa umístěny zprávy o tom, že prezident Vladimir Putin označil sankce Západu za „nelegitimní“ a „v reakci na agresivní prohlášení Západu dal pokyn k uvedení odstrašujících zbraní v ruské armádě do pohotovosti“ (tím jsou myšleny jaderné zbraně).

V hlavním úvodním odstavci web také informuje, že ruské jednotky úspěšně obklíčily město Cherson. Níže ve zpravodajském feedu se dočteme o civilních obětech ukrajinských útoků na separatistických území Luhanska a Doněcka nebo o tom, že Ukrajinci používají zakázané zbraně, jako jsou speciální miny nebo fosforová munice. Na Gazeta.ru, ani na Lenta.ru není žádná zmínka o tom, že na Ukrajině probíhá „válka“, „invaze“ nebo „útok“ - důsledně se používá právě termín „speciální operace“.

Výběr zpráv ani jazyk na obou ruských serverech není náhodný a rozhodně se nejedná o snahu o objektivní informování čtenářů. Oba zmíněné weby jsou známé blízkostí Kremlu a zveřejňováním státní propagandy. Totéž platí o vysílání Prvního kanálu ruské státní televize, který je pro většinu Rusů hlavním zdrojem zpráv. V Ruské federaci sice existují nezávislá média jako noviny Novaja Gazeta, rádio Echo Moskvy, ruskojazyčný server Meduza či televize Dožď, kde uživatel získá podobnou zkušenost jako u těch západních, ale z hlediska počtu čtenářů, diváků či posluchačů jsou spíše okrajové.

Způsob mediálního pokrytí byl přitom předem naplánovanou součástí celé invaze. Roskomnadzor alias federální cenzorský úřad dohlížející na média vydal v den ruského útoku oficiální návod pro média, o čem smí informovat a jak. Úřad zakázal používat ona slova „válka“, „invaze“ nebo „útok“. Při referování o konfliktu pak úřad nařídil používat pouze informace z ruských vládních zdrojů. Kreml celou válku od začátku rámuje jako citovanou „speciální operaci“, jejímž cílem je „demilitarizace“ a „denacifikace“ Ukrajiny – a provládní média tuto linii striktně dodržují.

Při sledování ruských provládních médií čtenář většinou nenarazí na vysloveně lživé zprávy jako spíše na jejich velmi selektivní výběr, což může na první pohled působit objektivně. Že celkový obraz hrubě neodpovídá skutečnému dění na válčící Ukrajině, si čtenář uvědomí až tehdy, když zpravodajský souhrn ruských serverů porovná s těmi světovými. V tu chvíli se také vyjeví určitý vzorec selekce zpráv, který sice není oficiálně zformulovaný, ale na webech jako Lenta.ru či Gazeta.ru je velmi patrný. Momentálně je to tendence vůbec neinformovat o bojích v Kyjevě a odtamtud neukazovat žádné záběry ani fotografie, ale soustředit se na dění na východě země a zejména na bojové úsilí separatistů u Luhanska a Doněcka. Odtud pak ruské provládní weby přinášejí jen těžko ověřitelné informace o úspěších separatistů a útocích na civilisty ze strany Ukrajinců.

Na žádném z prokremelských serverů není možné se dočíst o těžkých ztrátách ruské armády. Informace o vysokých počtech ruských obětí pocházející z ukrajinských zdrojů je samozřejmě také nutné brát s rezervou, nicméně zprávy o ruských ztrátách jsou podpořené mnoha videozáběry, fotografiemi i svědectvími novinářů, takže je možné je považovat za věrohodné. U ruských provládních webů je také evidentní snaha serverů ukazovat postoj Ruska jako otevřený mírovým jednáním, a naopak líčit snahu západního světa a členských států NATO o co nejtvrdší postup vůči Rusku.

V rozporu s linií

Ruská snaha o vytváření jednolitého a kontrolovaného obrazu války nicméně není zcela úspěšná. Zmíněná nezávislá média i pod hrozbou omezení činnosti odmítly uposlechnout nařízení Roskomnadzoru a například deník Novaja Gazeta dokonce tento týden vydal dvojjazyčné vydání v ruštině a v ukrajinštině s titulkem „Rusko bombarduje Ukrajinu“.

Nezávislé zprávy z Ukrajiny, fotografie ukazující zničení ruských tanků, bombardování Kyjeva nebo proslovy charismatického ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského určené přímo ruskému publiku se šíří také na sociálních sítích, jejichž dosah se ruské úřady pokoušejí omezit. Například používání Twitteru bylo o víkendu do velké míry zablokováno, jak informoval server BBC.  Facebook pak byl Roskomnadzorem vyzván, aby upustil od označování zpravodajských příspěvků z ruských vládních zdrojů za nedůvěryhodné, což firma odmítla. Facebook nicméně v Rusku stále funguje.

Zatím není možné určit, do jaké míry snaha ruské vlády o kontrolovaný a pozitivní obraz konfliktu na obyvatelstvo funguje. Organizace Levada, která je jednou z mála nezávislých agentur pro výzkum veřejného mínění v Rusku, dosud neprovedla výzkum dotazující se lidí přímo na válku na Ukrajině. Výzkum, který proběhl ještě před invazí, pouze ukázal, že ve světle dění na Donbase se v poslední době zhoršil tradičně dobrý vztah Rusů k Ukrajině. Zatímco v listopadu mělo k zemi dobrý vztah 45 procent lidí a špatný 43 procent, v únoru mělo dobrý vztah 35 procent a špatný už 52 procent.

Jak ale ukazují protesty ruských obyvatel na různých místech země, vláda nemá obraz války zcela pod kontrolou. Jak informovala nevládní organizace OVD-info, od začátku konfliktu proběhly protesty ve 34 ruských městech a bylo při nich zadrženo na tři tisíce lidí. Nejsou sice velké, ale vzhledem k tomu, že demonstrantům hrozí vězení a vysoké pokuty, je účast na nich projevem velké odvahy.

Proti válce na Ukrajině se staví dokonce i osoby, které byly dosud spíše nakloněné Kremlu. Například redaktorka listu Kommersant Jelena Černěnko je dlouholetou diplomatickou zpravodajkou a nepatří mezi aktivisty nebo kritiky Kremlu. Naopak byla velmi kritická k politice Ukrajiny vůči separatistickým oblastem a řeči o plošné ruské invazi na Ukrajinu považovala za hysterii. Po útoku ale změnila názor. Sepsala otevřený dopis ruské vládě, ve kterém odsoudila invazi – podepsaly ho už tři stovky novinářů včetně členů provládních redakcí. Černěnko byla za svou aktivitu potrestána tím, že jí byla po jedenácti letech odebrána akreditace diplomatických korespondentů, přičemž důvodem byl její „neprofesionalismus“.

Také známý moderátor státního Prvého kanálu Ivan Urgant zveřejnil na svém instagramovém profilu černý čtverec s titulkem „Strach a bolest. Ne válce“. Jeho pořad od té doby nebyl vysílán, což kanál oficiálně zdůvodnil změnami v programu. Odpor k válce vyjadřují i další prominenti. Například dcera mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova Lisa Peskova napsala na Instagramu zprávu #Нетвойне (ne válce) na černém pozadí,  podobný vzkaz publikovala i dcera miliardáře Romana Abramoviče Sofia.

Prosbu, ať skončí válka, zveřejnil i Putinův velký fanoušek, hokejista Alexandr Ovečkin. Hráč Washington Capitals v sobotu řekl novinářům: „Mám hodně přátel v Rusku i na Ukrajině. A prosím, už žádnou válku. Nezáleží na tom, kdo je ve válce. Rusko, Ukrajina, různé země. Myslím si, že žijeme ve světě, ve kterém musíme žít v míru.” Ovečkinův opatrný vzkaz - stejně ty od dcer mužů blízkých Kremlu - je sice stěží kritikou Putina či ruské agrese, ale už fakt, že o speciální operaci mluví jako o válce je minimálně v rozporu s linií oficiální ruské propagandy.