Nejen Romové. Zástupkyně ombudsmana nesmí hájit ani děti z Výměny manželek

Za dva týdny to bude rok, co Poslanecká sněmovna 91 hlasy zvolila do funkce veřejného ochránce práv Stanislava Křečka - a pro ombudsmanství a vztahy v něm to byl rok bouřlivý.  Odborný nesoulad mezi ombudsmanem a jeho zástupkyní Monikou Šimůnkovou vygradoval na počátku letošního ledna v rozhodnutí Stanislava Křečka odvolat Moniku Šimůnkovou ze tří vládních rad, kde jako lidskoprávní odbornice dosud působila.

Po nástupu Křeček pověřil svou zástupkyni, aby zastupovala ombudsmanství v roli člena Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (a v dalších dvou radách - pro lidská práva a pro rovnost žen a mužů).  A tento mandát jí nyní odebral. Důvodem byl interní e-mail, který Šimůnková poslala ombudsmanovi. Vyjádřila v něm nesouhlas s dokumentem nazvaným „Připomínky veřejného ochránce práv ke strategii romské integrace 2021 – 2030“.

„Byla jsem potrestána za to, že jsem vyslovila nesouhlas s tím, k čemu jsem skutečně mlčet nemohla,“ řekla Šimůnková ve videorozhovoru zpravodajskému serveru Romea, který na její odvolání z vládních rad spolu s Deníkem N minulý týden upozornil. „A ještě mi bylo sebráno šetření v jedné věci,“ dodala Šimůnková ve videu – ale dál už to nechtěla rozebírat.

Případ, který Křeček své zástupkyni odebral ve stejný den jako členství v radách, se týká stížností na situaci dětí v televizní reality show Výměna manželek. Šimůnková v něm zjistila, že se Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) dopustila při vyřizování diváckých podnětů pochybení. „Jsem vázána mlčenlivostí a nemohu vám k té věci sdělit nic podrobnějšího, šetření nebylo ukončeno. A taky už ho nedělám já. Pan ombudsman mi toto šetření odebral,“ říká pouze v telefonátu.

Sdílnější není v telefonu ani iniciátor Křeček: „Šetření týkající se Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a Výměny manželek vedu já, to je pravda. Připravujeme závěrečnou zprávu. Proč jsem případ odebral své zástupkyni? To vám neřeknu. Na shledanou.“

Tento zásah ombudsmana do činnosti jeho zástupkyně vzbudil mezi zaměstnanci úřadu značnou pozornost. Podle informací z Kanceláře veřejného ochránce práv šlo i tentokrát o to, že ombudsman nesouhlasil se závěry Šimůnkové, pokud jde o situaci dětí v pořadu TV Nova Výměna manželek - respektive s tím, že Šimůnková našla pochybení ve způsobu, jak se RRTV s podněty týkajícími se dětí vyrovnala. RRTV je zanalyzovala a odložila.

Není to poprvé, kdy Stanislav Křeček odebral své zástupkyni případ, na kterém pracovala. Vloni na jaře nebyl spokojen s tím, že Monika Šimůnková chtěla na základě stížností šetřit, zda vláda měla právo zakázat přítomnost otců u porodů. „Tam není co šetřit. Co na tom chcete šetřit?“ řekl tehdy Respektu, proč zamezil tomu, aby jeho zástupkyně pokračovala v práci a posoudila, zda bylo opatření přiměřené.

„Podle mého názoru to přiměřené a nezbytné je a nevidím tedy důvod k žádnému šetření,“ dodal tehdy ombudsman. Vláda sama pak nakonec pod tlakem odborné veřejnosti vloni na jaře od zákazu přítomnosti otců u porodu ustoupila.

Děti v neblahé situaci

V šetření RRTV, jak Respektu potvrdili radní, se zástupkyně ombudsmana zabývala několika stížnostmi na konkrétní díly reality show. V jednom z nich například opilý otec v hádce fyzicky napadl ženu - a vyhrocenou scénu, nadávky a křik přítomné děti špatně snášejí a pláčou. V jiném díle například otec trestá syna klečením na dřevěné podložce, v dalším je zobrazován necitlivý vztah muže k partnerce i dětem, který sama rada shledala „až tyranským“.

Monika Šimůnková zkoumala především přístup RRTV k dětem účinkujícím v pořadu, ale upozornila i na fakt, že vysílání ve 20:20 hodin nemůže podle ní zajistit ani ochranu dětských diváků před negativními vlivy.

„Většina stížností se týkala možného ohrožení dětí vystupujících v pořadu. Ale rada v pozici kontrolního orgánu chrání děti v pozici diváka, nikoliv v pozici účinkujících. Rada se tím opakovaně zabývala a shodla se na tom, že situace dětí v pořadu není dobrá, že jsou mnohdy prezentovány v neblahém kontextu. Pokud selhaly rodiny nebo je takové podezření, že tomu dítě vystavily, to je na orgánu sociální ochrany dětí. Rada k tomu nemá kompetence,“ vysvětluje korespondenci mezi RRTV a Monikou Šimůnkovou Vilma Hrušková, vedoucí Oddělení televize Analytického odboru Úřadu RRTV.

Na argument Šimůnkové, že by RRTV měla v případech, kdy sama mluví o trápení dětí před kamerami, sama upozornit OSPOD, Hrušková namítá, že „tahle situace je složitá tím, že podnět se dává na místně příslušný OSPOD a rada nedisponuje informací, odkud účinkující rodina je“.  Tyhle argumenty RRTV teď leží v pokračujícím šetření na stole ombudsmana Křečka, který si případ stáhl pod sebe.

Zaměstnanci ombudsmanství popisují, že nejdříve nesouhlasil se stanoviskem Šimůnkové, ale poté, co mu odborní zaměstnanci kanceláře problematiku blíže osvětlili, pochopil ji. Případ tedy Šimůnkové sice odebral, ale po prostudování problému se v něm chystá postupovat – alespoň podle informací z tohoto týdne -  v souladu s jejími závěry.

Nějaký konstruktivní krok

Na pokračující napětí v budově Kanceláře veřejného ochránce práv už reagovala i odborná veřejnost. Odvolání, jímž momentální odebírání práce Monice Šimůnkové začalo, už kritizovali i občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Ve svém stanovisku uvedli, že Stanislav Křeček tak „podkopává důstojnost Romů i svého úřadu“.

V připomínkách, které Křeček zveřejnil k vládní strategii romské integrace, odmítl fakt popsaný ve strategickém dokumentu, že jsou romské domácnosti nejohroženější skupinou v oblasti bydlení, a to nejen kvůli nízkým příjmů, ale „především z důvodu diskriminace a anticiganismu“. Ombudsman namítl, že „diskriminace s tím nemá vůbec nic společného“ - a připojil myšlenku, že Romové si mohou za své potíže s hledáním bydlení sami.

„Problémy s bydlením někteří Romové skutečně mají, ale nikoliv z důvodů diskriminace, nýbrž proto, že značná část z nich devastuje bytový fond a přeměňuje tak části obcí ve vyloučené lokality,“ napsal Křeček. „Bez úsilí a zájmu samotných romských organizací tento stav napravit se žádná integrace nemůže zdařit. A připravovaná strategie Romy k ničemu takovému, tedy k jejich vlastnímu podílu na nápravě věcí, ani nenabádá, natož aby pro to vytvářela na úrovni státu vhodné podmínky,“ popsal Křeček.

Jeho slova a jednání s Monikou Šimůnkovou už v rozhovoru pro zpravodajský server Romea kritizovala i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková. Podle ní by měl ombudsman udělat rychle „nějaký konstruktivní krok“.

Napětí v ombudsmanství nastalo už v době, kdy veřejnou ochránkyní byla Anna Šabatová a Stanislav Křeček byl jejím zástupcem. I tehdy si vybíral témata rezonující ve společnosti, v nichž Šabatovou kritizoval. V rozporu se závěry ombudsmanky se například domníval, že pražská střední škola měla právo zakázat studentce ze Somálska nosit ve škole hlavu zahalenou šátkem.

Šabatová označila toto jednání za diskriminační. Obecné soudy žalobu studentky na školu zastavily, ale Nejvyšší soud se studentky – ve shodě s právním názorem Anny Šabatové – zastal. Uvedl, že zákaz muslimského šátku při výuce „nemá žádný legitimní cíl“ a že „Česká republika nesmí diskriminovat  některý z náboženských směrů“.

Vyhrocený rozpor mezi tehdejší ombudsmankou a jejím zástupcem Křečkem se hluboce vryl do povědomí části společnosti, na Facebooku Stanislava Křečka byly muslimské šátky mezi jeho fanoušky dlouho hitem. Právě na „znalost společnosti“ s odkazem na komentáře na svém facebookovém profilu se Stanislav Křeček už několikrát odvolával. „Vím, co mi píšou lidé na Facebooku, vím, co společnost skutečně trápí,“ řekl vloni Respektu.

Po boku Anně Šabatové dnes pod facebookovými příspěvky Stanislava Křečka často zjevuje  v komentářích i jméno Moniky Šimůnkové - a ombudsman tyto ohlasy nechává bez odezvy. „Tento klon Šabatové měl zmizet spolu s ní,“ vyjadřuje například názor na Šimůnkovou fanoušek ombudsmana podepsaný Jiří Kalvoda. „Všechny pohrobky Šabatové bych vyházela,“ přidává v debatě uživatelka Jana Davidová.

Příznivci ombudsmanovi vyjadřují podporu a zapojují se – opět bez jakékoliv jeho korekce  – i do debaty o integraci Romů. „Máte pravdu, jezdí si pro dávky ověšený zlatem a s břichem praskajícím ve švech,“ přispěla do ní u profilu veřejného ochránce práv například Marie Štěrbová.