Má brát učitelka víc než policista?
Vláda se bojí platového džina, zákon o 130 procentech pro učitele zůstane děravý
Závěr týdne přinese učitelům jednu dobrou a jednu špatnou zprávu. Roky slibovaná záruka nadprůměrných platů jde do finálního hlasování v Senátu a nejspíš projde. Jenže v podobě, která toho nakonec moc negarantuje - a dál ponechává výši učitelských mezd na každoročním politickém dohadování.
V praxi to bude znamenat, že učitelé s velkým přidáváním nemohou počítat. Jasno bude až při sestavování státního rozpočtu na příští rok, tedy na podzim. V konsolidačním balíčku, kde se počítá s dvouprocentním krácením mzdových prostředků na všech státních pracovištích, má školství jako jediné v tomto bodě výjimku. Ale kolik učitelé dostanou, se neví. Mimo jiné proto, že vláda podle ministra školství Mikuláše Beka nebude chtít ostatní profese dráždit tím, že učitele výrazně zvýhodní.
130 procent, ale z čeho?
Senátoři mají příslušný zákon projednat ve čtvrtek a jde v něm o starý známý slib, že učitelské platy budou od příštího roku činit 130 procent celostátní průměrné mzdy. Znění je ovšem natolik gumové, že z něj nikdo nepozná, kolik bude brát. Uznává to i samo ministerstvo školství, a jak ukázalo úterní přípravné jednání v senátním výboru pro vzdělávání, už to tak asi zůstane, protože k upřesňování v textu není vůle.
Nejdůležitější věta nového zákona říká, že při porcování rozpočtu a sestavování platových tabulek na další rok má stát postupovat tak, „aby celková výše finančních prostředků určených na platy učitelů ... odpovídala v měsíčním průměru na jeden úvazek učitele nejméně 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy“. Tato formulace je však děravá ve třech ohledech.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu