Létající krabice nad Amerikou nevěstí nic dobrého

Podivné vzdušné souboje nad Spojenými státy a Kanadou nevěstí nic dobrého, i když se s největší pravděpodobností nejedná o návštěvníky z kosmu. Úplně totiž postačí, na jaký průšvih si mezi sebou dokážou zadělat sami pozemšťané. 

Spojené státy sestřelily během posledních dní čtyři létající objekty. V prvním případě se jasně jednalo o balón, přihlásila se k němu Čína a spor panuje pouze o to, k čemu sloužil. Peking tvrdí, že k civilním účelům, Washington, že ke špionáži. Balón byl šedesát metrů vysoký, měl vlastní pohon a pohyboval se nezávisle na vzdušném proudění. Po sestřelení se zřítil do vod Atlantského oceánu, kde jeho trosky Američané postupně sbírají. V úterý oznámili, že se jim podařilo najít na dně senzory a elektronická zařízení včetně antény, jež byla původně dlouhá 9 až 12 metrů. 

V případě další tří „neidentifikovatelných objektů“ je situace záhadnější. Američané je odmítají nazvat „balóny, protože jako balóny nevypadají. Jedná se o jakési vznášející se „předměty“: první byla „krabice“ velikosti malého osobního auta, v druhém případě se jednalo o válec a ve třetím o osmihran, z něhož visela lana. Na rozdíl od sestřeleného balónu nemají zjevně vlastní pohon a jsou unášeny větrem. Američané také tvrdí, že nevysílaly žádné komunikační signály, a naznačují tak, že se jednalo o primitivnější zařízení. Pohybovaly se také mnohem níže, ve výškách, v nichž se odehrává běžná letecká doprava, a tudíž jsou pro ni nebezpečné. Po sestřelení se zřítily do nedostupných míst: první dva se nacházejí daleko v Arktidě, třetí hluboko na dně Hurónského jezera. Americká armáda podle pondělního sdělení zatím nemá k dispozici jejich trosky, ale snaží se je nalézt.

O co jde, Bílý dům jasně neoznámil ani na speciální tiskovce, která se zabývala prakticky pouze tímto tématem. Bidenova tisková mluvčí žertovně dodala, že Američané nemusí mít strach, protože s předměty nejsou spojeny bytosti z jiných planet. Co s nimi spojeno je, ale zůstává nadále v oblasti spekulací. Washington tvrdí, že nemá žádné důkazy, že by se jednalo o špionážní zařízení – ale že tuto alternativu nedokáže vyloučit. John Kirby, prezidentský mluvčí pro otázky bezpečnosti, na pondělní tiskové konferenci trval na tom, že „tyto tři (předměty) je od předchozího balónu potřeba odlišit“.

Nejpravděpodobnější se nicméně stále jeví vysvětlení, že všechny sestřelené objekty patří Číně nebo s ní nějak souvisejí, byť se tomu Washington pro nedostatek důkazů vyhýbá. Zatímco balón je na základě svého vybavení, trasy i předchozích zkušeností jednoznačně považován za špionážní zařízení, „létající krabice“ podle některých analytiků vlastně ani špionážní účely mít nemusí. Může se jednat pouze o provokaci, a především o snahu testovat reakci americké vzdušné obrany. Číňané - nebo snad někdo jiný - mohou chtít ukázat, že mají k dispozici prostředky, jak proniknout do amerického vzdušného prostoru, aniž by museli vyslat těžkou, a tedy drahou techniku. 

Spojené státy od minulého týdne postupně stupňují obvinění vznesená proti Pekingu. Hovoří se o rozsáhlém špionážním programu, který má globální rozměry. V pondělí připomněli incident z loňského roku, kdy byl podobný špionážní balón sledován na Blízkém východě. Objevují se také tvrzení, že balóny se nad územím USA vznášely již během funkčního období Donalda Trumpa, ale vláda je nedokázala odhalit. (taková slova lze ale samozřejmě těžko potvrdit, pokud Washington nepředloží nějaké důkazy). 

Čína mezitím začala ze špionážní činnosti vinit Spojené státy. Také Peking v pondělí uspořádal tiskovkou konferenci a mluvčí tamního ministerstva zahraničí na ní prohlásil, že „Spojené státy provozují největší špionážní síť na světě včetně zachycování soukromých elektronických dat“. Peking zároveň hovoří o deseti amerických špionážních balónech nad svým územím jenom v průběhu loňského roku. Washington to samozřejmě vehementně popírá a upozorňuje také na to, že Čína jen velmi volně definuje vlastní hranice. 

V každém případě je stále jasnější, že vojenské napětí mezi Čínou a USA roste a je možná vyšší, než si veřejnost běžně uvědomuje. List The New York Times upozorňuje, že z prohlášení americké armády vyplývá, do jak překvapivé míry čínské kolegy/protivníky monitoruje: „Důkazem, jak těsně Spojené státy sledují balónový špionážní program čínské armády, jsou výroky amerických představitelů, kteří v rozhovorech uvádějí, že začali (sestřelený) balón sledovat již v okamžiku, kdy koncem ledna odstartoval z ostrova Chaj-nan na jihu Číny.“ Prezident Biden byl na jeho pohyb upozorněn o několik dní později, když přelétal nad Aleutskými ostrovy a mířil nad Aljašku. K sestřelení pak došlo 4. února.

Napětí mezi oběma zeměmi dobře odráží i skutečnost, že čínský ministr obrany o incidentu odmítl přímo komunikovat se svým americkým protějškem. Týdeník The Economist k tomu připomíná, že přímá komunikace mezi Washingtonem a Pekingem je silně omezena již od covidové pandemie. V reakci na sestřelení balónu byla také zrušena plánovaná cesta amerického minstra zahraničí do Pekingu, kde se měl setkat i s prezidentem Si. Atmosféra na scéně zkrátka houstne a létající krabice stále zůstávají záhadou.