0:00
0:00
Kontext22. 1. 20248 minut

Když jsem to dokázala já, můžete i vy

Respekt mluvil na Ukrajině s dívkou, která se stala jedním ze symbolů utrpení civilistů a dává sílu ostatním

Lvov a Kramatorsk
Dál se zlepšovat. (Jana s matkou Natálijí) 
Autor: Matěj Stránský

Je to jeden z nejsilnějších emotivních obrazů následků ruské invaze na Ukrajině. Žena na nemocničním lůžku s amputovanou nohou objímá dvě děti: chlapec se dívá do objektivu, zatímco dívka s amputovanýma nohama má přivřené oči a choulí se k matce. Měsíc před jejím pořízením se ocitli v epicentru jedné z největších civilních válečných katastrof. Po dopadu ruské rakety na přeplněné nádraží ve východoukrajinském městě Kramatorsk v dubnu 2022 zemřelo 63 lidí. Trojice na snímku sice přežila, ale v době jeho vzniku vůbec netušila, co s nimi bude. Teď jsou o rok a půl dál a jejich život se změnil k nepoznání.

Můžu taky

↓ INZERCE

Jana Stepanenko už má docela jasno v tom, co zase dokáže. „Chodím každý den do školy, ven s kamarádkami, na procházku do parku a samozřejmě do kina. To asi nejradši. Taky jezdím tramvají do centra, někdy na zmrzlinu, jindy třeba jen tak bloumám po městě,“ říká dvanáctiletá dívka ve svém lvovském bytě, kam se před pár měsíci nastěhovala po rekonvalescenci v USA.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc