Jak šířit pocit rozvážnosti. Petr Pavel se posunuje do další fáze prezidentské kampaně

Jeden z favoritů prezidentské volby už ví, že pro něj v kampani jedna věc končí – přímý kontakt s lidmi v terénu. Poslední tři roky objížděl generál Petr Pavel s debatami Česko: nejdříve jako čerstvý vysloužilec z pozice vojenského velitele Severoatlantické aliance hlavně studentům středních škol vysvětloval, co přesně tahle práce obnášela, co NATO vlastně dělá a co kdy zažil v armádě. Pak k tomu začal přidávat debaty s dospělými a začal se více vyjadřovat k domácí politice. Dlouho sice tvrdil, že za tím není žádný jiný úmysl, ale nakonec po konci prázdnin oznámil kandidaturu na úřad hlavy státu.

Z posluchačů se stali voliči a následovalo další kolo debat. Pavel už za nimi jako prezidentský kandidát opět jezdil po celém Česku, několikrát navštívil všechny kraje, v poslední době s bílou dodávkou s nápisem Vraťme Česku řád a klid, hlavním heslem své kampaně. A právě s ní ve středu a ve čtvrtek vyrazil i do Ostravy.

Se seniory nad kávou v hotelu debatoval o Ukrajině a české pomoci: „Občas se dostaneme k názorům, které nám někdo možná záměrně vnucuje, že tahle vláda nedělá nic, že na lidi kašle, a vyvolává to zbytečné averze. Neříkám, že vláda dělá všechno skvěle, ale kromě války má na starosti i předsednictví Evropské unii a zvládá ho dobře; tak si musíme říct, že nestíhá úplně všechno, něco by mohla dělat lépe a rychleji, ale neznamená to, že bychom ji měli paušálně odsoudit.“

Mluvil i o své komunistické minulosti: „Stanovisko mám stále stejné, vždy jsem říkal, že k tomu, co se stalo, se stavím naprosto otevřeně, nikdy jsem nezakrýval, že jsem byl pět let členem komunistické strany, že jsem v roce 1988 nastoupil do zpravodajského kursu, ale také jsem zároveň říkal, že s tím, co vím dnes, to samozřejmě za chybu považuji. Kdybych měl dnes přehled, co tehdy, rozhodoval bych se jinak,“ říkal.

S horníky o něco později před bránou dolu Staříč u Ostravy, který je v útlumu, rozebíral, jestli by neměla být znovu zavedena povinná vojenská služba v důsledku zostřující se mezinárodní situace. „Třicetiletí pacholci zůstávají u svých rodičů, ti jim vaří, perou a všechno, ale armáda nemůže být jejich náhradní výchovou, znovuzavedení povinné vojenské služby by možná někdo považoval za zvýšení obranyschopnosti, ale stálo by nás to strašné peníze,“ popisoval. Společně se také dohadovali o zadlužování Česka a dluhové propasti.

„Je to problém deficitu státního rozpočtu: v okamžiku, kdy je tak velký, stát si na jeho splácení musí brát půjčky a ty nás v zahraničí zadlužují; vláda si je toho vědoma, ale také se snaží vyjít vstříc volání lidí po zvyšování sociálních dávek a kompenzuje rostoucí ceny energie,“ vypočítává před šachtou Pavel. „Jako každá vláda má pud sebezáchovy, chce se udržet, proto bude dělat věci, které lidi moc nenaštvou, bude utrácet za situace, kdy by bylo potřeba šetřit, ale teď je opravdu těžké šetřit. Na druhou stranu je chybou, že ministři v tomhle směru nesledují doporučení odborníků, co by se mělo udělat k ozdravení veřejných financí.“

Generál většinou odpovídá zeširoka  - z toho, co říká, si něco vybere každý. Málokdo kroutí nespokojeně hlavou nebo vyjadřuje nelibost. Prezidentský kandidát si pochvaluje, že je rád mezi lidmi a baví se s nimi napřímo. Při každé příležitosti opakuje, že za nimi nejezdí na poslední chvíli, že debatami strávil posledních několik let a absolvoval jich přes tři stovky. Po Ostravě ho čeká ještě Brno a pár posledních zastávek, ale podoba kampaně se šest týdnů před volbami dost mění.

Místo víceméně nemoderovaného „klábosení“ ve školách, v kulturácích, v hospodách, na náměstích a před továrnami se chce Pavel soustředit na rozhovory do médií, debaty s novináři - a hlavně na ty televizní, které budou poslední týden před volbou a jejichž prostřednictvím může oslovit široké publikum. Souboj v televizích byl rozhodující, jak ukázalo několik posledních prezidentských voleb. Když například na Novu nešel protikandidát Miloše Zemana z posledních voleb Jiří Drahoš, podle analytiků mu to ublížilo.

Jak přesně budou velké televizní debaty vypadat, přitom není stále jasné, Česká televize chce večer před volbou zpovídat všechny relevantní kandidáty, NOVA chce ve stejném čase užší formát jen s Andrejem Babišem, Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou.  Babiš ČT účast nepotvrdil, Pavel říká, že se musí se svým týmem o věci ještě poradit, Nerudová Respektu sdělila, že by se ráda zúčastnila obou zmíněných debat. „Věřím, že televize dojdou ke společné dohodě a změní termíny,“ říká.

Pavel Respektu popsal, že v rámci přípravy už zhlédl všechny nejdůležitější debaty z minulosti - a to samé udělali jeho spolupracovníci, aby se jejich šéf vyhnul chybám, které dělali jeho předchůdci: řekli zbytečně něco, co vadilo části voličů, byli příliš obecní, nedokázali v lidech probudit emoce. Právě to poslední bude teď pro Pavla jeden z důležitých úkolů a momentů.

Jeho spolupracovníci pracují s tím, že spíše než to, co říká, si budou lidé pomatovat pocit, jaký si z něj odnesli. V jeho případě by mělo jít hlavně o to, že bude vyzařovat zkušenost, rozvahu a rozhodnost. Naposledy se to mělo podle jeho týmu ukázat při dopadu ukrajinské rakety na polské území. Když ještě nebylo jasné, zda šlo o ukrajinskou, nebo ruskou, někteří jeho protikandidáti obvinili Rusy, další mlčeli. Pavel vystoupil s tím, že situace je nepřehledná, že je potřeba vyčkat dalšího vyšetřování a nabádal k tomu, aby politici nečinili směrem k Rusku ukvapené kroky, které by situaci eskalovaly. Tak bych chtěl působit i nadále - a jeho kampaň by tenhle pocit chtěla dostávat lidem pod kůži.

Pocit rozvážnosti chce Pavel podtrhnout i výběrem poradců, které čerstvě představil. Patří mezi ně bývalý guvernér České národní banky Zdeněk Tůma, hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek, odbornice na sociální práci Lucie Poláková, expert na energetickou bezpečnost Michal Mareš nebo zakladatel výzkumného střediska STEM Jan Hartl.