Hlavní páka, kterou teď máme

Šachista, hrající v internetové aréně Chess.com pod přezdívkou Goha2097, tu vystupuje pod ruskou vlajkou. Na dotaz, zda ví, co se děje na Ukrajině, odpovídá rychle a důrazně. „Nesouhlasím s tím. Ani já, ani nikdo z lidí, které znám.“ Co by tedy mohlo válku zastavit? Ekonomické sankce? „Doufejme,“ odtuší v chatovacím okénku ruský hráč bez dalších dodatků.

Partie končí a bez hraní si už dál psát nejde. Marné jsou i další pokusy navázat kontakt – zeptat se, odkud Goha2097 je, kde čerpá zprávy a jak smýšlejí o válce jeho krajané. V sázce na sankce jako na hlavní páku k umravnění válčícího režimu by byl v Rusku nejspíš v menšině. Ve světě ale ne. Naděje vkládané do ekonomické izolace Putinova režimu jsou velké, velký je rozsah sankcí, byť mají i řadu děravých míst.

Jak obejít SWIFT

Hlavním symbolem sankcí se stal už před invazí globální platební systém SWIFT. Z něj je nyní Rusko postupně odpojováno. Blokáda se však zatím týká jen sedmi vybraných bank, navíc až od této soboty. Co to bude v praxi znamenat? Najít příslušné pracoviště v centrále Komerční banky dá práci i těm, kdo v budově sídlí. Představy o velkém dispečinku plném života a blikajících monitorů se rychle rozplývají. SWIFT je v přední české bance řízen ze dvou kanceláří o velikosti běžné panelákové místnosti. Je čtvrteční odpoledne, první týden války a na místě systém obsluhuje jen pár lidí.

„Nic jiného než SWIFT není,“ říká stručně šéf útvaru Otomar Thoma. Zahraniční platební styk v Komerční bance řeší už 30 let a zásah současného rozsahu prý nepamatuje. Se systémem SWIFT pracuje po celou dobu, banky si přes tento kanál vyměňují pokyny napříč hranicemi už od sedmdesátých let. „Údaje o klientech a platbách nelze posílat e-mailem nebo nějakou jinou nezabezpečenou cestou,“ říká bankéř k důležitosti prověřeného systému a dává do něj nahlédnout přes svůj monitor. Ve speciálním softwaru si může filtrovat platební příkazy podle data, měny a mnoha dalších parametrů. Komerční banka takto zpracuje kolem tisícovky pokynů za hodinu, jejich hladký průběh sleduje osmičlenný tým, který se střídá po směnách.

K dotazu na aktuální situaci Thoma ze stolu zvedá bílý arch velikosti A4 se seznamem sedmi vykázaných ruských bank a sedmi jejich ruských dcer. Komerční banka už si je kvůli sankcím odpojila sama, SWIFT je natvrdo vyřazuje od 12. března. Vypadnout ze systému v praxi znamená konec mezinárodních plateb. „Jak to ale bude v Rusku, to už my neovlivníme,“ upozorňuje bankéř.

Stovky jiných ruských bank totiž dál v systému SWIFT zůstávají. Nic tedy nebrání poslat peníze přes ně, což je zjevně nejděravější místo sankčního balíku. „Nikdo tam nepochopil, proč ne všechny banky, proč jen některé. Ty otázky vůči nám jsou stále jasné – proč nám nepomáháte víc,“ poznamenal tento týden k děravé blokádě bank ukrajinista Petr Kalina, když v České televizi popisoval dojmy Ukrajinců.

Jde to bez Gazpromu?

Nedůslednost má prostý důvod – část Evropy chce dál odebírat ruské suroviny a za ně je potřeba platit. Vedle největší ruské banky Sberbank, která v Česku už zavřela a z EU odchází, tak ve SWIFT zůstává i třetí největší ruský ústav Gazprombank. Přes něj proudí platby za ruský plyn, který má na dovozech do EU dvoupětinový podíl.

Do Česka dnes plyn proudí ze západu - přes přípojku na česko-německé hranici fungující i jako spojka mezi jihem a severem Německa. Po přepravní stránce je tedy Česko součástí západní Evropy, plyn se navíc volně kupuje přes celoevropskou burzu v Rotterdamu, bez někdejších mezivládních dohod, které by vůči Rusku kohokoli k čemukoli zavazovaly. Význam Ruska je ale velký – loni pokrylo českou spotřebu plynu z 90 procent. Za plyn a ropu šlo z Česka do Ruska přesně 100 miliard korun, což vychází na 11 milionů za hodinu. Platby tak vysoce převyšují nynější humanitární i vojenskou pomoc Ukrajině.

A nejde zdaleka jen o Česko. Belgický ekonomický institut Bruegel spočítal, že do Ruska z EU za plyn směřovalo tento týden skoro 700 milionů eur denně, což je podle některých odhadů víc než ruské vojenské výdaje. V odstřižení Ruska od peněz má tedy Evropa pořád velké rezervy.

„Vše podstatné bylo řečeno. Musíme to odpracovat,“ uvedl k postoji zdejší vlády pátek její zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. V první den ruského útoku doporučoval nečekat a odstřihnout se od ruských dodávek aktivně a dobrovolně, a to i za cenu vyšších cen nebo špinavější výroby z uhlí. Tento postoj Česko spolu s Polskem a Pobaltím prosazovalo i na jednáních EU, zatím ovšem bezvýsledně. „Zastáváme pozici, že sankce proti Rusku je potřeba stupňovat. Intenzivně jednáme jak na vládní úrovni, tak s našimi unijními partnery,“ prohlásil k otázce na energetiku v polovině týdne ministr průmyslu Jozef Síkela.

„Jsem velmi zklamaný. Stále kolem toho hodně lidí lavíruje,“ reagoval na nízkou vůli další příznivec rychlého odstřižení, europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer. Podle něj bude na unijní vlády v tomto ohledu dál vyvíjen nátlak skrze Evropský parlament, kde prý mají snahy o rychlý řez silnou, ale také ne jednoznačnou podporu.

Hlavní úsilí se tak stáčí až k příští zimě, před níž všichni v EU slibují opřít se do všech myslitelných alternativ – nasmlouvání většího odběru z Norska, napěchování zásobníků, stavby nových přístavišť pro lodě se zkapalněným plynem (což ale potrvá), investování do úspor a budování zelených zdrojů. „Osobně jsem taky toho názoru, že příští zimu už bychom se měli obejít bez Ruska. Hodně se diskutuje, jak to pojmout. Debata není ‚jestli‘, ale ‚jak‘,“ dodává pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.

Nouzová řešení se neobejdou bez ústupků, jako je větší pálení uhlí. „Pragmatismus musí mít přednost před politickými dogmaty,“ uznal tento týden šéf německých Zelených a ministr pro klima Robert Habeck, když v německém rozhlasu odpovídal na otázku, jestli je teď pro něj důležitější ochrana klimatu, nebo bezpečnost. V odpovědi se přiklonil k druhé možnosti a mezi možnými scénáři, jak omezit závislost na Rusku, zmínil jak pozdější útlum uhlí, tak – hypoteticky – i odklad dlouho připravovaného odstavení německých jaderných elektráren.

Bez dolarů, bez Ikey

„V odběru plynu existuje i střední cesta, kterou budu navrhovat. A sice nakupovat v Rusku pouze za podmínky, že naše dolary skončí jen na jejich zamrzlých účtech,“ doplňuje ještě Niedermayer, což debatu o protiruských sankcích posouvá do dalšího, zatím nejsilnějšího bodu.

Zamrzlými účty má na mysli zablokované devizové rezervy ruské centrální banky. Ta jich v minulých letech nashromáždila rekordní množství za víc než 600 miliard dolarů. Z toho ale většinu nechala na účtech západních bank nebo v západních cenných papírech. A nová dohoda USA, Británie, EU, Kanady a Švýcarska tento majetek nyní zmrazila.

Mezi ekonomy panují dohady, zda něco takového mohl Kreml předvídat, anebo jestli jde –kromě statečnosti Ukrajinců – o zatím největší Putinovo přepočítání. Zmrazení devizových rezerv cizího státu je ojedinělou akcí a na Rusko už doléhá. Kurz rublu prudce spadl, ruská burza musela zavřít provoz, ruské firmy musely začít povinně měnit 80 procent devizových příjmů na rubly. Ratingové agentury srazily hodnocení Ruska na úroveň nejzaostalejších zemí, prodej ruských státních dluhopisů na Západě byl zastaven.

Kromě front u bankomatů, signalizujících snahu zbavit se rublů dřív než jejich hodnota dál padne, už začaly v Rusku stoupat ceny. „Pro nás je to jako druhé Vánoce. Lidé nakupují, i když ceny zvedáme každou hodinu podle kurzu,“ citovali reportéři Financial Times v pondělí prodavačku z jednoho z moskevských obchodů s elektronikou. Seznam západních značek, které přestaly Rusko z reputačních důvodů zásobovat, se v týdnu den ze dne rozšiřoval. Táhne se od Applu přes Ikeu až po Netflix. Stejně rostou také počty západních prodejců, kteří začali bojkotovat ruské zboží.

Obchodní izolace funguje i v tom, že ruské továrny jsou z velké části závislé na dovážených součástkách, což bude výrobu paralyzovat. Největší ruská automobilka AvtoVAZ tento týden kvůli výpadku dodávek přerušila provoz, přísné sankce Západ slibuje také vůči leteckému průmyslu. Sílí i tlak na ruské oligarchy, kteří jsou proslulí dobrými vztahy s Kremlem. Dvěma z nich byly v Evropě zabaveny v servisu jejich luxusní jachty.

Spojené státy slibují vznik pátrací jednotky, jež bude skryté majetky ruské politicko-obchodní elity hledat a zabavovat. Lze však předpokládat, že nejbohatší Rusové jsou na podobný zátah dobře připraveni a že sankce budou dál dopadat hlavně na střední třídu. Znalci Ruska krotí představy, že by to mohlo Putinovu pozici zviklat – naopak varují, že vzhledem k síle kremelské propagandy se obyvatelstvo spíš zatvrdí a že bude újmy snášet s větší vůlí než západ Evropy. Otázka tak spíš je, zda a jak rychle může všechen ekonomický tlak ochromit či aspoň utlumit ruskou schopnost válčit.