Historik Zubov bude v Brně hledat odpověď na otázku, zda je totalita v Rusku nevyhnutelná

Když známý historik Andrej Zubov v pondělí ráno v přednáškovém sále Masarykovy univerzity v Brně předstoupí před novináře, aby jim popsal dramatické okolnosti svého odchodu z Ruska do Česka, přítomné hosty se mu v jednu chvíli podaří rozesmát. Dojde k tomu v momentě, kdy Zubov vypráví o cestě z domovské Moskvy přes Finsko až do Brna. Zubov ji absolvoval v autě s manželkou a synem. „V autě jsme ale byli celkem čtyři. Přicestoval s námi totiž taky náš kocour, který tak poprvé ve svém kočičím životě dostal příležitosti dýchat svobodný vzduch,“ říká Zubov a v sále se rozhostí úsměvy. Už s vážnou tváří ale dodává, že okolnosti jeho odchodu ze země rozhodně nijak veselé nebyly.

Situace v Rusku se podle Zubova v těchto dnech prudce zhoršuje: vládce Kremlu Vladimir Putin od nedávné mobilizace dál výrazně utahuje šrouby režimu. Lidé podle Zubova mají strach otevřeně mluvit nejen na veřejnosti, ale už i mezi sebou. „Pokud bych v Rusku zůstal, měl bych dvě možnosti: buď mlčet, anebo skončit ve vězení,“ říká historik.

Po dlouhé úvaze prý nakonec došel k tomu, že jeho povinností coby profesora moderních dějin teď není přežívat ve skrytu, ale vysvětlovat lidem venku ve svobodném světě, co se v Rusku děje. Když tedy nedávno dostal nabídku z Brna, aby zdejším studentům několik týdnů přednášel o politické situaci v Rusku, rozhodl se ji přijmout, ačkoli donedávna svou zemi opustit odmítal a trval na tom, že vědec zabývající se historií musí žít mezi svými.

Že se Zubov rozhodl zrovna pro Česko a konkrétně Brno, není ale náhoda. Historik je v Česku známý, několikrát ho navštívil a vyšly tu jeho knihy o ruské historii – zejména pak ty o 20. století, na něž se specializuje. Má také řadu kontaktů na zdejší akademiky. Když v roce 2014 Putinův režim anektoval Krymský poloostrov, Zubov akt agrese odsoudil a ihned dostal vyhazov ze své univerzity. V tu chvíli dostal nabídku od tehdejšího rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka, aby šel do Brna přednášet českým studentům. Tehdy ji odmítl a pokračoval ve své práci v Rusku - to platilo až do letošního září, kdy Putin ohlásil částečnou mobilizaci a do bojů na Ukrajině povolal další statisíce Rusů. „Situace se prudce zhoršila. V polovině září jsem pochopil, že je nutné opustit zemi,“ říká k tomu Zubov.

Podle profesora se v zemi začíná šířit vědomí, že Rusko válku prohrává, čemuž se režim snaží čelit rostoucím tlakem na politiky, státní úředníky, média i další veřejné osoby. Tlak je citelný i mezi akademiky: „Když pedagog státní univerzity během přednášky řekne pravdu o dění na Ukrajině, během jednoho dvou dnů ho vyhodí. Stejně tak když se zúčastní protestu. Lidé už se ale bojí vyjadřovat své názory i v soukromí, připomíná mi to situaci za mého mládí v Sovětském svazu. Věděl jsem, že když zůstanu, bude muset se svými soukromými přednáškami přestat, nebo budou ukončeny násilně.“

Když tedy Bekův nástupce na pozici brněnského rektora Martin Bareš letos na podzim zopakoval dřívější nabídku, Zubov ji přijal. Na Masarykově univerzitě teď bude mít sérii přednášek v rámci předmětu, který má název filosofie ruské historie. „Budu se v něm snažit odpovědět otázku, kterou si nyní pokládají učenci i veřejnost v celém světě. A sice, zda je despotický režim v Rusku něčím nevyhnutelným a tamním obyvatelům vrozeným, nebo je důsledkem chyb a omylů předchozích vlád. Sám na tuto otázku nemám absolutní odpověď, ale budu ji se studenty hledat,“ nastínil Zubov obsah svých přednášek.

Na dotaz Respektu, k jaké ze dvou možností se kloní, tedy Zubov neodpověděl - s poukazem na fakt, že právě to bude námětem jeho přednášek a že na tak složitou věc neexistuje jednoduchá odpověď. V loňském rozhovoru pro Respekt ale naznačil, co si o věci myslí. Tehdy řekl, že Rusko až na krátké období před bolševickou říjnovou revolucí v roce 1917 nezažilo demokracii a také po rozpadu SSSR se po roce 1991 postupně vrátilo k totalitě. Zároveň věří, že mladší generace Rusů smýšlejí jinak než Putin a jeho lidé, kteří jsou pozůstatkem totalitního sovětského myšlení. Zubov věří i v to, že po odchodu autoritářského vládce v Rusku vždy přicházely změny. „Po dlouhých autoritativních vládách jsou změny nevyhnutelné - i někdejší spolupracovníci a přátelé diktátorů se snaží změnit život země a postoj ke světu,“ řekl loni v létě Respektu.

Zubovovy přednášky budou probíhat v posluchárně v Brně, ale sledovat je bude moci kdokoli přes online přenos na webu univerzity. Sama existence ruského profesora v Brně je však zahalena tajemstvím. Univerzita například tají, kde bydlí. Podle rektora Bareše je to z bezpečnostních důvodů, protože Zubov by se coby kritik Putinova režimu mohl stát terčem útoku. Novináři tak během pondělního setkání ani neměli příležitost mluvit se Zubovem a jeho rodinou individuálně. Historik nicméně uvedl, že jeho syn Danil, který je profesí novinář, je momentálně v lotyšské Rize, kde chce začít pracovat pro redakci ruskojazyčného serveru Dožď.

Rektor Bareš během setkání se Zubovem několikrát zopakoval, že pro studenty jde o jedinečnou příležitost, jak ruskou historii čerpat přímo od zdroje. V tom má bezesporu pravdu, Zubov platí za odborníka na moderní ruskou historii, mimo jiné na bolševickou revoluci v roce 1917, která stála na počátku Sovětského svazu a s jejímiž důsledky se bývalé impérium dodnes potýká. „Ruská federace je pokračováním komunistického státu s jeho kominternou, represemi a absolutní negací vlastnických práv. Rusko je kriminální stát, na jehož samém počátku byla revoluce v roce 1917,“ řekl k tomu v již zmiňovaném rozhovoru pro Respekt.

Cyklus přednášek na Masarykově univerzitě skončí na přelomu listopadu a prosince, ale ani po jeho skončení se Zubov do Ruska nejspíš vrátit nehodlá. Jako podmínku návratu uvádí konec současného Putinova režimu a zastavení bojů na Ukrajině. Konec Putinovy vlády ovšem podle Zubova mohou momentálně přinést pouze vládnoucí elity v jeho okolí, které by se prezidenta rozhodly nahradit. Očekávat vzedmutí masové nespokojenost v ruské společnosti podle profesora nelze. „Většina lidí není připravená vystoupit proti režimu, možná to ani nechtějí. Mohou za to represe a propaganda,“ míní.

Podle Zubova si elity kolem Putina momentálně uvědomují, že válku prohrávají, ale to nemusí znamenat, že konflikt hned ukončí odstraněním Putina. A dává k dobru historickou paralelu: „Vojenští experti v Hitlerově Německu už v roce 1943 věděli, že válku prohrají. Ta ale poté trvala ještě rok a půl,“ říká historik.