Fiala je spokojen, ale dohoda EU o plynu je zatím polovičatá  

Český premiér Petr Fiala po celodenním a nočním jednání lídrů EU o plynu popisoval dosaženou dohodu jako úspěch, ale tak jednoduché to není. Důležité věci zůstávají otevřené, u sporných bodů se buď couvlo nebo se odložily na další jednání. Evropa tak musí zatím spoléhat na to, že pro letošní zimu má zásobníky s plynem skoro plné, že se prozatím povedlo najít za ruský plyn dost alternativ a že ceny plynu začaly v posledních dnech klesat samovolně.

Zůstává však kardinální otázka: co bude poté, až se přes zimu zásobníky vyprázdní. Summit v Bruselu k hledání odpovědi otevřel prostor, ale hledání samo ještě bude přes zimu pokračovat.

Strop, ale jak?

Hlavní posun, o kterém česká delegace a některé další země mluví, je dohoda na budoucím možném zastropování cen plynu v celé Unii. Tento postup prosazuje v EU už delší dobu skupina 15 zemí v čele s Francií a Itálií, brání se mu Německo i Evropská komise. Nikdo totiž zatím nebyl schopen do detailů vysvětlit, jak přesně by cenový strop měl fungovat. Zda by Evropa jednomyslně řekla všem svým dodavatelům, že víc než dohodnutou cenu nikomu nezaplatí (ale pak by se lodě se zkapalněným plynem, hlavní dnešní náhražkou za ruský plyn, mohly v jednu chvíli otočit směrem do Asie) - anebo zda by se z unijních fondů rozdíl mezi stropem a skutečnou cenou doplácel.

To v pátek nad ránem znovu navrhl v rámci svého loučení končící italský premiér Mario Draghi, ovšem sdílení tak velkých nákladů je varianta, o které by se muselo ještě dlouho debatovat. Navíc hrozí riziko, že při dotování plynu stoupne jeho spotřeba a nebude po ruce žádný mechanismus, jak všechny zájemce v době slabých dodávek uspokojit.

Unijní summit tedy dopadl – jak píše bruselský server Politico – klasicky evropsky: každý dostal něco a nikdo nedostal všechno, takže se bude dál debatovat a reptat kvůli tomu, jak vše dlouho trvá, nicméně všichni přísahají na svornost a jednotu. Tak jako třeba belgický premiér Alexander De Croo, který shrnul noční jednání slovy, že šlo hlavně o lidský prvek a vzájemnou důvěru a že to jsou pro tuto chvíli důležitější věci než formální závěry.

Češi coby stoupenci stropů a formální ředitelé summitu dostali to, že teď už se s avizovanými stropy v závěrech rady oficiálně počítá. Ale záleží na výkladu. Dohoda je jen taková, že Evropská komise má nově za úkol stropy propočítat a vyhodnotit, což bude trvat několik týdnů. Odpůrci stropů jako Německo a Nizozemsko ustoupili, ale hájí si to tím, že nic není závazné a že po zpracování a prostudování analýzy lze celý plán potopit.

Fiala na summit odjížděl s tím, že Česko prosazuje celounijní strop na plyn určený k výrobě elektřiny, aby spolu s cenami plynu jako na konci srpna a září nelétala vzhůru i burzovní cena proudu. Jako úspěch česká delegace bere to, že Evropská komise coby exekutivní analytický aparát unijních lídrů dostala za úkol rozpracovat i toto řešení-  popisované anglickým slůvkem „decoupling“ a inspirované tím, co už od jara praktikuje Španělsko a Portugalsko.

„Když bude na stole technický návrh, ideálně do měsíce, a bude k němu cenovka, tak pak můžeme debatu dotáhnout. Bez toho by to nikam nikdy nevedlo,“ uvádí na vysvětlenou jeden z českých vyjednavačů. S tím, že dotažení bude záviset na tom, zda bude možné vybalancovat umělé stlačování ceny a následnou zvýšenou poptávku v době, kdy plynu není nadbytek.

Zatím OK, řeší se příští zima

Jednání se vede v době, kdy evropské ceny plynu jsou zpět na úrovni z letošního června. Tedy před hlavní vlnou paniky, která v zemích jako Česko spustila zavádění národních cenových stropů a odškodňovacích deštníků. Pokles souvisí s tím, že evropské zásobníky s plynem jsou nyní naplněny na víc než 90 procent, což překračuje původní unijní záměry a také obvyklou úroveň posledních let.

Navíc je viditelně nižší spotřeba, protože přes nynější zlevnění je cena pořád výrazně vyšší než loni. (Česko spálilo v září o čtvrtinu plynu méně než loni). Celkovou bilanci letos příznivě ovlivnila zvýšená těžba plynu v Norsku o osm procent a budování nových přístavů na zkapalněný plyn (LNG). Na jeden takový je nově napojeno Česko, v Německu mají být hotové další dva na přelomu roku a další tři příští rok. Vše tedy vychází tak, že případě standardního počasí by plynu na zimu mělo být dost. Na nejbližší období je

Hlavní problém k řešení je ale další zima, do které Evropa bude vstupovat s dvěma handicapy. Za prvé, zásobníky plynu budou na jaře o dost víc vyprázdněné, než bývalo dřív po skočení topné sezóny zvykem, protože na zimu odpadá hlavní zásobovací trasa z Ruska skrz baltský plynovod Nord Stream. Tím pádem vzrostou nároky na plnění zásobníků přes léto. Jenže ruský plyn má zůstat dál mimo hru, přinejmenším přes Nord Stream.

Podle propočtů firmy NET4GAS spravující páteřní plynovody v Česku - jak je prezentoval na nedávné konferenci v Praze její šéf Andreas Rau – bude v EU příští rok proti letošku chybět 25 miliard kubíků plynu v zásobnících a 35 miliard kubíků z Ruska. Tedy dohromady 15 procent loňské celoroční spotřeby. A možná i víc, pokud by Rusko přerušilo nejen dodávky přes Nord Stream a přes Polsko (ty už jsou utlumené), ale i přes Ukrajinu (tudy kupodivu dál plyn proudí a zásobuje Maďarsko nebo Rakousko) a přes Turecko.

Společné nákupy a pojistky

Právě kvůli vyřešení další zimy a kvůli prevenci případných dalších cenových skoků vznikla nynější dohoda EU na tom, že se ještě jednou pořádně prověří možnost umělých cenových stropů. Další součástí dohody, ale i na té se ještě bude detailně pracovat, je upravit fungování hlavního evropského cenového indexu pro plyn TTF na rotterdamské burze, aby cenou nešlo tak snadno manipulovat při malých obchodních objemech.

Lídři EU se původně měli dohodnout i na tom, že se do budoucna začne plyn poptávat a nakupovat společně. Návrh zavést povinný společný nákup aspoň pro 15 procent kapacity zásobníků ale na nočním jednání neprošel kvůli odporu Maďarska, které udržuje vlastní obchodní politiku s Ruskem. Společné nákupy navíc nelze zavést tak snadno, protože obchod s plynem je dnes v EU – včetně Česka – v rukou privátních firem, což byl v mírových dobách záměr, aby trh byl vystaven větší konkurenci. Soupeření firem obnáší i svobodu v nákupech, ale tu má nyní vystřídat spojování sil, což je jiný princip. Unijní platforma pro společné nákupy každopádně nakonec vznikne a firmy se jí budou smět účastnit dobrovolně, o což je údajně ze strany obchodníků z menších zemí zájem.

Poslední částí dohody je vyztužit pravidla pro vzájemnou solidaritu, pokud by dodávky plynu v budoucnu byly malé a někde vznikla nouze. Politický závazek napříč EU je takový, že jednotlivé státy by si měly vypomáhat, takže kdyby byl někde ohrožen provoz kritické infrastruktury, jiné země by musely běžnou spotřebu snížit a plyn uvolnit. V praxi má tato solidarita fungovat mimo jiné tak, že země v nouzi budou mít přednostní právo koupit si (a skrz unijní plynovody si také k sobě nechat přepravit) plyn dovezený do LNG terminálů.

Summit v Bruselu pokračuje ještě v pátek, ale už jinými body, než je zásobování plynem a ceny energií. Podle Fialy bude prioritou pro pátek debata o další pomoci Ukrajině; tu mají příští týden dál řešit v Lucemburku ministři pro energetiku, a to hlavně ve vztahu k nejnovějším výpadkům zásobování na Ukrajině kvůli nové vlně ruského bombardování zaměřeného právě na tyto cíle.