Divocí koně jsou na vodu zvyklí, ale rozlitá Lužnice všechny zaskočila

Polojasno, teplota okolo dvacítky a bezvětří. Minulou středu okolo poledne na Třeboňsku panovalo babí léto. Kdyby kolem silnice nebyly zatopené lesy a louky, které na první pohled vypadají skoro jako další ze stovek jihočeských rybníků, téměř by nebylo poznat, že tenhle kraj dva dny předtím zasáhly povodně.

Skoro idylicky to na první pohled vypadá i kousek od meandrů Lužnice, v místě, kde mají chalupu manželé Blanka a Josef Svačinovi, kteří tu hospodaří už dvaadvacet let. Slunce se odráží od srsti divokých koní a praturů, kteří postávají na obrovské louce obklopené lesy, kudy protéká Lužnice. Normálně by se rozešli a spásali trávu, ale ta je teď pod vodou.

Svačinovi se v neděli kolem čtvrté dozvěděli, že se musejí kvůli rozvodněné řece evakuovat z chalupy, která na samotě nedaleko obce Majdalena stojí už stovky let. Největší starost měli o to, co bude se zvířaty. Většina z nich sice není jejich, ale starají se o ně, jak nejlíp můžou. Pomáhají jim totiž s prací – spásají a tím obhospodařují jejich desetihektarové pozemky u Lužnice, které jsou neustále podmáčené, a je těžké se o ně starat.