Boj, jaký svět nezažil: Jourová vs. Twitter

Zakáže Věra Jourová Twitter? Taková otázka - s menším či větším úšklebkem - obíhala českým internetem poté, kdy si evropská komisařka pro hodnoty a transparentnost v rozhovoru pro Český rozhlas Plus postěžovala na malou ochotu zmíněné sociální sítě podílet se na nových evropských pravidlech pro fungování takových platforem. „A mohlo by to skončit i zákazem Twitteru v EU?“ zeptal se redaktor. „Mohlo,“ připustila Jourová.

Posluchač z Česka, jehož státní instituce zrovna nevynikají důsledností, si takovou věc umí stěží představit a má tendenci lomit rukama nad zvůlí bruselské bafuňářky. Co když ale EU skutečně zavede pravidla a majitelé Twitteru na ně budou ostentativně kašlat? Má Evropská komise (a tedy Jourová) srazit podpatky a dělat, že to nevidí? To asi těžko… Další možností je, že EU pravidla, která vzbuzují takový odpor, neschválí. Na to je ale pozdě. Jak prohlásila Jourová, vše začne platit už na konci léta.

Co tedy vlastně začne platit? V několika posledních letech pracuje Evropský parlament a Evropská komise na sérii právních norem, které mají ambici reagovat na nejnovější trendy kolem sociálních sítí, umělé inteligence, kryptoměn nebo kybernetické bezpečnosti. V rámci toho vznikl Akt o digitálních službách (Digital Services Act).

Jeho idea se opírá o přesvědčení, že v evropském digitálním prostoru by se měla podle jednotných pravidel  prosazovat ochrana trhu (při práci s reklamou nebo vstupu menších firem do tržní soutěže) a potírat bezpečnostní rizika. Právě potírání rizik je přitom z pohledu veřejnosti nejspornější.

Smazat, nebo brzdit sdílení

Norma vznikala na základě přesvědčení, že na sociální sítě se dostává za prvé nezákonný a za druhé škodlivý obsah. V prostředí velmi silných hráčů a absence pravidel si přitom samy technologické firmy určují, jak se má s obsahem na jejich sítích naložit. A to chtějí unijní zákonodárné instituce změnit, protože společenské či politické důsledky takového nakládání jsou obrovské.