Babiš si privatizuje zvláštní komoditu, nespokojené voliče

Andrej Babiš přišel do České republiky krátce po rozpadu Československa. Kandiduje v současné době na post prezidenta, vyhýbá se rozhovorům a debatám, které by se mohly dotknout jeho tuzemské podnikatelské a politické kariéry. Rozhodli jsme se ji proto v několika bodech připomenout.

* Někdejší pracovník zahraničního obchodu Andrej Babiš založil společnost Agrofert v roce 1993 z pověření slovenské petrochemické společnosti Petrimex, v níž byl členem představenstva. V roce 1995 se stala spolumajitelem a hlavním akcionářem Agrofertu tajemná švýcarská společnost O.F.I. - v podstatě jen schránka ve městě Baar. Majiteli společnosti O.F.I. byli podle Babiše „jeho švýcarští spolužáci, kteří si chtěli vydělat nějaké peníze, a tak jim pomohl“.  Slovenský Petrimex považoval navýšení kapitálu „Švýcary“ za nelegální převzetí společnosti, ale český soud později vstup O.F.I. do Agrofertu potvrdil jako zákonný.

* V letech 1995 – 2000 Agrofert privatizoval nebo koupil desítky zemědělských a potravinářských společností, po nástupu vlády Miloše Zemana privatizoval chemické podniky Deza Valašské Meziříčí a přerovskou Prechezu. Nebylo jasné, kdo nákupy financoval. Podle dobových vyjádření Babiše pro Respekt šlo o výhodné nákupy za úvěry zahraničních bank.

* Vláda Miloše Zemana pak podpořila vznik společného podniku Agrobohemia - napůl ho vlastnil Unipetrol, druhou půlku Agrofert. Šlo o fúzi, která pomohla Babišovi ovládnout zásluhou vstřícnosti státu další chemické podniky včetně Lovochemie. Problémem ovšem byla nejen neprůhledná společná transakce Babiše a státu, ale také fakt, že Andrej Babiš odmítal prozradit majoritního vlastníka společnosti Agrofert, kterou reprezentoval. Tajemnost a konspirace spojená se švýcarskou O.F.I. vzbuzovala otázky bezpečnostních institucí, kdo vlastně ovládá strategické české podniky. Protože Babišovi spolužáci neměli na všechny zmíněné velké nákupy ani náhodou dostatek financí. Záhadu, kde bral Agrofert na nákupy finance, případně kdo a jak jistil jeho úvěry, Babiš dodnes nevysvětlil.

* Otázka majitelů a financování nákupů Agrofertem se stala velmi naléhavou v okamžiku, kdy se vláda Miloše Zemana rozhodla privatizovat státní Unipetrol a vybrala jako budoucího majitele právě Agrofert. Bezpečnostní instituce naštěstí prosadily do prodejní smlouvy podmínku, že Agrofert musí zveřejnit strukturu majitelů. To Andrej Babiš odmítal udělat, proto následná vláda Vladimíra Špidly od prodeje Unipetrolu do rukou Agrofertu odstoupila.

* V roce 2000 ovládl Agrofert zemědělské společnosti spojené ve firmě Tchecomalt, která byla poslána za podivných a opět dodnes nevyjasněných okolností do insolvence. Hlavní akvizicí, kterou Agrofert získal, byl však jeden z hlavních představitelů Tchecomaltu Jaroslav Faltýnek, který znal na rozdíl od Andreje Babiše tuzemský zemědělský a potravinářský trh a stál za další expanzí Agrofertu v této oblasti (později také odváděl AB cenné služby ve sněmovně).

* Jeden z příkladů: Agrofert začal nabízet drobným zemědělcům  tzv. zelené úvěry, poskytoval jim zdarma hnojivo a osivo z podniků Agrofertu, a pak od nich dostával část úrody, kterou obratem prodal za výhodnější cenu státu. Každý rok představoval objem těchto úvěrů čtyři miliardy korun. V roce 2009 vysvětlil tehdejší šéf Asociace soukromého zemědělství ČR Jan Miller Respektu, že to byl zároveň nástroj zemědělské expanze Agrofertu. Když byla špatná úroda, drobní zemědělci nedokázali splatit dluh a Andrej Babiš jim pak nabídl „výhodné“ odkoupení jejich polí.

* V roce 2010 sdružoval Agrofert už zcela jednoznačně v majetku Andreje Babiše na 230 různých firem, ovládal chemický a potravinářský průmysl v České republice, byl největším vlastníkem zemědělské půdy, ale Andrej Babiš zároveň začal kritizovat společnou evropskou zemědělskou politiku. „Já jsem pro, aby se zrušily všechny zemědělské dotace, jsem přesvědčen o tom, že čeští zemědělci na tom budou nejlépe,“ prohlásil. Nelíbil se mu především evropský systém rozdělování dotací, který preferoval malé firmy a omezoval rozdělení národních dotací. Na tom tratil jeho Agrofert.

* V tento okamžik si zřejmě Andrej Babiš uvědomil, že už mu nestačí „jen“ dobré styky s politiky, jako měl v dobách Miloše Zemana: rozhodl se využít své privatizační schopnosti a věnovat je speciální komoditě. Nespokojeným voličům. V případě úspěchu v politice by totiž získal přímý vliv na ekonomiku země a skrze něj na ekonomiku svých firem.

* V říjnu 2011 si nechal Andrej Babiš na ministerstvu vnitra zaregistrovat známku Akce nespokojených občanů – ANO 2011 a oznámil, že chce postavit politické hnutí, které zastaví v zemi korupci. „Jsem naštvaný stejně jako vy, už nechci přihlížet rozkrádání země. Nabízím, že bez nároku na odměnu budu manažerem tohoto hnutí. Veškeré náklady spojené s touto iniciativou budu hradit ze svých příjmů,“ sdělil počátkem listopadu 2011.

* „Současní politici neumí řídit zemi. Podívejte se na trojkoaliční vládu, to je průser, jak se tam stále dohadují. To samé jsem měl na začátku svého podnikání, kdy nás bylo devět. A proto jsem dnes rád, že vidím toho svého jediného společníka, a toho vidím ráno, když si čistím zuby, ten je nejlepší, s tím se domluvím,“ prohlásil měsíc po založení hnutí.  A právě takový model „jednoho velkého šéfa“ Babiš navrhoval uplatnit i v politice a správě veřejných záležitostí. Složité domlouvání kompromisů provázející koaliční vládnutí podle něj nikam nevedlo, proto by se u moci měla střídat vždy jedna strana vybudovaná na „manažerském principu“.  Zároveň oznámil, že se chystá koupit média, aby „mohla psát svobodně“, protože „v nich zatím čte o sobě jen pomluvy“.

* V půli roku 2013, chvíli po pádu vlády Petra Nečase dokončil Andrej Babiš jednání o koupi společnosti Mafra, tedy dvou vlivných deníků MF Dnes a Lidových novin a jejich webové podoby. Bylo pravděpodobné, že na podzim se uskuteční předčasné parlamentní volby. Babiš tím porušil ustálený demokratický zvyk, že politici nevlastní média - mohou je totiž zneužívat k politickým kampaním, a poškozovat tak rovnost politické soutěže. Deníky opustilo na protest několik respektovaných novinářů. “Podle mého názoru vnímá Andrej Babiš noviny a lidi jako materiál k použití. Koupil je kvůli volbám,“ komentoval to jeden z odcházejících Tomáš Němeček. Hnutí ANO tak mělo před volbami k dispozici na kampaň nejen obrovský majetek Agrofertu, ale i vlivná média a Andrej Babiš se dostal do velkého střetu zájmů. Zatím jen morálně, zákon o střetu zájmů začal platit až o skoro čtyři roky později.

* „Malé a střední podniky – to jsou klišé a kecy. My potřebujeme podporovat velký průmysl, který tu má tradici,“ oznámil pár dnů před parlamentními volbami v říjnu 2013 Babiš na svém mítinku v Brně. Vyvolalo to velkou debatu, jestli se chystá v případě volebního vítězství „likvidovat podporu malých a středních firem“. Babiš pak ve volbách uspěl, s 18 procenty skončilo jeho hnutí druhé za vítěznou sociální demokracií. Tato dvě politická uskupení pak spolu s lidovci vytvořila vládní koalici, kterou prosazoval po volbách prezident Zeman, a Babiš se stal ministrem financí.

* V roce 2014 změnila vláda premiéra Bohuslava Sobotky pravidla rozdělování evropských dotací v zemědělství a podpoře venkova tak, že z nich těžily hlavně velké zemědělské podniky, tedy hlavně ten největší – Agrofert. Podle tehdejších informací Respektu hlasovali pro všichni ministři ANO, včetně majitele Agrofertu, ministra financí Babiše. Během devíti let od vstupu do Evropské unie do začátku ledna 2014 inkasoval Agrofert na evropských dotacích 4,3 miliardy korun. Od chvíle, kdy se Babiš stal v roce 2014 ministrem financí, až do doby, kdy na jaře 2017 funkci složil, dostaly Babišovy firmy prokazatelně skoro sedm miliard. Tak prudký nárůst nezaznamenala žádná jiná soukromá firma.

* V roce 2017 už vyhrálo Babišovo ANO parlamentní volby. Krátce před volbami byl Andrej Babiš obviněn z podezření napomáhání údajnému podvodu, kterým získal padesátimilionovou evropskou dotaci na stavbu sídla Čapí hnízdo. V demokracii je běžné, že vysocí politici se v případě obvinění z trestného činu vzdávají funkcí. Kromě etického rozměru to má ještě jeden důvod. Vysoký politik, a zejména premiér, může ze své pozice nepřímo ovlivňovat vyšetřování, protože policejní prezident a Nejvyšší státní zástupce jsou jmenováni vládou – a Andrej Babiš  měl ve vládě zásadní vliv.

* Soud tento týden Andreje Babiše – zatím nepravomocně – osvobodil. Ale faktem je, že Babiš jako politik lhal o majitelích Čapího hnízda i řadě okolností, které udělení dotace provázelo. U svých příznivců úmyslně kvůli svému stíhání vyvolával pochybnosti o fungování právního státu, přitom stál čtyři roky v čele vlády. Mluvil o tom, že jde o politický proces organizovaný jakýmsi polistopadovým kartelem, aniž měl pro to jediný důkaz. Jako obžalovaný se tak hájit mohl, jako politik ne, proto měl z aktivní politiky odejít.

* Vláda Andreje Babiše, která vznikla v roce 2017, byla menšinová, měla dohodu o podpoře s komunistickou stranou. Babiš byl prvním premiérem od pádu totalitního režimu, který umožnil někdejší zločinecké organizaci podíl na státní moci.

* S potřebou komunistických hlasů souvisela zřejmě řada vládních rozhodnutí. Například Babišovo dlouholeté premiérské odmítání vyřadit ze stavby jaderných bloků v Dukovanech rizikové země, tedy Rusko a Čínu. Opakovaně žádosti opozice o vyřazení odmítal a hnutí ANO spolu s komunisty a SPD Tomia Okamury ve sněmovně tendr s Rusy a Čínou podporovalo. Přes varování Bezpečnostní rady státu, kterou jako premiér vedl, a analýzy, které mu předložily tajné služby.

* V únoru 2017 převedl ministr financí Andrej Babiš společnosti Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů, aby vyhověl  čerstvě schválenému zákonu o střetu zájmů. Ten zakazuje členům vlády vlastnit soukromé obchodní společnosti. Dohled nad správci fondů začala  vykonávat tříčlenná rada – její členkou se stala i Monika Babišová. Správci fondů se stali Zbyněk Průša a Alexej Bílek. Andrej Babiš v dalších letech tvrdil, že s fondy „nemá vůbec nic společného“, nicméně podle dva roky starého zákona o prokazování skutečných vlastníků firem vyšlo najevo, že je stále nepřímým majitelem Agrofertu.

* V roce 2018 zjistily Hospodářské noviny, že Státní podnik Lesy České republiky měl se společností Uniles z holdingu Agrofert aktuálně uzavřeno 43 smluv z celkových 221. Uniles tak získal od státu nejvíce zakázek ze všech firem. Zatímco do roku 2013, kdy nebyl Andrej Babiš ve vrcholné politice, získal Uniles od Lesů ČR zakázky za 461 milionů, od roku 2014, kdy se Babiš stal ministrem financí a vicepremiérem, získal jeho Uniles jen do roku 2018 státní zakázky celkem za 2,1 miliardy korun.

* Na sklonku roku 2018 vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost varování před čínskými firmami Huawei a ZTE. Firmu Huawei prosazoval prezident Miloš Zeman jako hlavního favorita na stavbu sítí 5 G v Česku. NÚKIB se odkazoval na čínský zákon předepisující tamním firmám spolupracovat s pekingskými tajnými službami - instalací jejich technologií v Česku hrozila masivní špionáž a ovládnutí tuzemských sítí rizikovou mocností. Andrej Babiš po tlaku prezidenta Zemana odvolal šéfa NÚKIB Dušana Navrátila a lživě ho kritizoval, že rozhodnutí nekonzultoval s vládou. NÚKIB a další bezpečnostní instituce politickému tlaku premiéra a prezidenta neustoupily, varování platí dodnes a jeho argumentace se stala později základem předpisů kybernetické bezpečnosti EU směrem k čínským technologiím.

* V roce 2019 začala policie prověřovat, za jakých okolností sponzorovaly společnosti  Agrofertu naprosto nevýdělečnou stavbu Čapího hnízda. V letech 2009–2013, tedy v době, kdy farma formálně nepatřila majiteli Agrofertu Andreji Babišovi, ale ve skutečnosti rozhodoval o všech transakcích, které s ní souvisely, si reklamu na Čapím hnízdě kupoval výhradně jeho holding Agrofert. Babišových 27 firem takto Babišově farmě zaplatilo za reklamní prostor podle výkazů v účetnictví celkem 272 milionů korun. Před třemi lety, kdy policie zahájila vyšetřování, nebylo zřejmé, zda vůbec na stavbě nějaká reklama firem Agrofertu byla - a pokud ano, jaká. Policistům také nedávalo finančně smysl propagovat potravinářský a chemický komplex na stavbě stojící v polích.

* Agrofertu si mohl peníze vyúčtované na reklamách odečíst z daní. Mohlo jít o skryté financování stavby Čapího hnízda, přesně řečeno o peníze použité na splácení úvěru. To mohlo být součástí taktiky, jak získat od Evropské unie nezákonně padesátimilionovou dotaci. Evropská unie totiž poskytuje dotace jen na projekty, které si na sebe vydělají, a reklamou od svých vlastních firem mohl Andrej Babiš vytvořit zdání, že v tomto smyslu projekt vyhovuje evropským dotačním podmínkám. O Babišově střetu zájmů a dotacích se mluvilo i v Bruselu, policie věc stále prověřuje,

* „Budu vás bránit před chaosem těchhle šílenců!“ sdělil Andrej Babiš v předvolebním klipu na podzim 2021. V klipu rukou ukazoval na imaginární demonstranty, kteří žádali znárodnit soukromé chaty a chalupy pro migranty, zrušení provozu aut nebo zmrazení důchodů. Lživou demagogií bez jakéhokoli reálného důkazu se pokusil oslovit extremistické voliče a podpořil tak nenávistné projevy, které rozdělují společnost.

* Ani to mu nepomohlo, ve volbách získal 27,1 procenta hlasů, o necelé procento méně než vítězná koalice Spolu. Hnutí ANO se tak poprvé ve své historii dostalo ve sněmovně do opozice. Andrej Babiš má v tomto volebním období ze všech poslanců nejmenší účast na jednání pléna. Tři čtvrtiny jednání úplně vynechal, neúčastní se vůbec práce ve výborech či komisích – dá se říct, že prakticky nechodí do práce.

* Podle informací z francouzského deníku Le Monde zahájil tamní Soud pro vyšetřování závažné trestné činnosti v roce 2022 předběžné šetření pro podezření z praní špinavých peněz a daňových úniků v souvislosti s nákupem nemovitostí Andreje Babiše za 22 milionů dolarů ve Francii. Podle zjištění novinářů zkoumá vyšetřovací soudce podmínky nabytí jeho vily a pozemků v Mougins na jihu Francie.