Babička jde na mateřskou

Představte si, že za vás na rodičovské na tři měsíce zaskočí vaše matka. Nebo třeba kamarádka? Od počátku července platí ve Švédsku nová pravidla pro rodičovskou, podle nichž je možné část státem placených dní převést na někoho jiného, než jsou rodiče dítěte. Tedy nejen na babičku či dědečka, ale také nového partnera či partnerku, kteří nejsou biologickými rodiči dítěte, jiné příbuzné, ale také na přátele či osobu „zcela cizí“.  

Švédsko je první zemí na světě, která podobné opatření zavedla, a novinka vzbudila zájem médií z celého světa, která o legislativě referují jako o „přelomové“ a „průkopnické“. Ylva Moberg působí jako výzkumnice ve Švédském institutu pro sociální výzkum (SOFI) při Stockholmské univerzitě - a úplně nesouhlasí se superlativy, kterými se hemží některé novinové texty. „Nemyslím, že to je až tak přelomové,“ telefonuje  ze Stockholmu. „Nový zákon spíše dále posiluje flexibilitu systému péče o děti, který byl už předtím velmi flexibilní.“ 

Ocenit i další péči

Jako přelomový se tak zdá hlavně při pohledu z ciziny. Například z americké perspektivy. Spojené státy jsou poslední vyspělou zemí, která nemá na federální úrovni žádnou státem podporovanou rodičovskou. A nakonec i z Česka, kde mají na rodičovskou nárok biologičtí rodiče či lidé, kteří „převzali dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu“, jak praví zákoník práce.

Orgánem je soud, který rozhoduje o osvojení dítěte, jež není z různých důvodů se svou biologickou matkou a otcem. Návrh umožňující odejít na rodičovskou také prarodičům vznikl před časem i v dílně ministerstva práce a sociálních věcí, po námitkách některých koaličních partnerů i vládních rezortů byl však odložen k ledu. 

Už před padesáti lety švédský stát jako první země na světě představil revoluční myšlenku, že by doma s dítětem mohl za peníze od státu zůstat také otec. Dnes má jak matka, tak otec dítěte vyhrazené tři měsíce rodičovské pouze pro sebe, není tedy možné je převést na druhého rodiče, a pokud rodina této možnosti nevyužije, finance nedostane. O zbytek deseti měsíců se pak dělí a ve většině případů zbylé dny využije žena. A právě z tohoto zbylého podílu lze nově část „odloupnout“ – a na rodičovskou povolat někoho dalšího. V případě páru jde o 45 dní, u samoživitelů či samoživitelek devadesát dní. 

Může to být kdokoli, koho si rodiče vyberou.  Jedinou podmínkou je, aby byla osoba součástí švédského systému zdravotního pojištění. Což limituje třeba mezinárodní páry. Švédská ekonomka italského původu Pamela Campa, která má se svým švédským partnerem dceru a druhé dítě čekají na podzim, by tak například nemohla část dní rodičovské věnovat svým italským rodičům nebo dalším příbuzným.  

Campa si obecně myslí, že opatření může mít zásadní dopad zejména pro lidi, kteří děti vychovávají bez partnera, mezi nimiž také ve Švédsku převažují ženy, nebo LGBT+ osoby. „Bude to mít význam pro matky samoživitelky, kterým to zjednoduší dřívější návrat do práce,“ říká. „Ale význam to může mít také pro rodiny, kde se o děti stará více lidí než rodiče. A teď je v tom stát ekonomicky podpoří. Čili podpora bude ještě inkluzivnější.“