Vláda nerozhoduje podle faktů, ale podle pocitů

Plénum Ústavního soudu právě rozhodlo, že vláda nemůže svými rozhodnutími – byť se týkají těžkých pandemických časů – zavírat obchody, jak se jí namane. Vláda nesmí ani zakázat veškerý maloobchodní provoz, a pak dát některých druhům zboží výjimku, a stejně tak zakázat prodeje konkrétního zboží, aniž by to zdůvodnila. Ústavní soud jasně vládě vzkázal, že sice chápe její těžkou pozici, nicméně že její rozhodnutí omezující právo na svobodné podnikání nesmí působit jako nahodilost, ale musí být jasně vysvětlené a zdůvodněné.

„Ústavní soud si je vědom okolnosti, že k publikaci tohoto nálezu a tedy i k jeho vykonatelnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů dojde až po uplynutí platnosti napadeného krizového opatření (14. 2. 2021). Jakkoliv je proto zřejmé, že v důsledku tohoto nálezu bezprostředně nedojde ‘k otevření maloobchodního prodeje‘, přesto však Ústavní soud považuje závěry obsažené v odůvodnění tohoto nálezu za velmi zásadní, jelikož představují jakési ‘memento‘ pro případná další omezující opatření vlády,“ zní závěr zdůvodnění, který by si vláda měla zarámovat a pročítat před každým rozhodováním, zda něco zavřít.

Nález ústavního soudu samozřejmě neznamená, že se automaticky otevřou obchody a hospody. Ústavní soud vyjádřil velké pochopení pro situaci, v níž se vláda ocitla – ale právě proto, že prožíváme v Česku nikdy nezažitou krizi, měla by se vláda chovat mnohem odpovědněji: měla by svá rozhodnutí promýšlet, zdůvodňovat, neměla by se rozhodovat nahodile.

Ústavnímu soudu se tak podařilo najít a pojmenovat největší slabost současné vlády. Neschopnost zdůvodnit zákazy, a tím vyvolávat pochybnosti o jejich efektivitě a smyslu. Plénum Ústavního soudu dalo razítko na něco, co vidí a vnímá veřejnost a co docela často popisují média. Vláda se nerozhoduje na základě úvahy a rad expertů a jasných dat, ale podle toho, jak to „cítí“. Což může být v dnešní době obzvlášť problematické a nebezpečné. Tu poslední větu dodává autor.