Učitelé si polepšili, ale na jak dlouho?

Pokud by se měla vybrat jedna pozitivní věc, která tu zůstane po Babišově vládě, dobrým kandidátem by mohlo být zvýšení učitelských platů. Ministr školství Robert Plaga na začátku prázdnin zopakoval slib, že letos budou učitelé v průměru brát 130 procent průměrné mzdy. Pokud lze brát statistiky z jeho úřadu jako směrodatné, nemělo by jít o nic nesplnitelného.

Loni ministerstvo uvádělo průměrný plat učitelů v regionálním školství 44224 korun hrubého. (Ponechme nyní stranou, že najít živého učitele ze základní školy s takovým příjmem není snadný úkol – nejčastější vysvětlení vysokého čísla jsou taková, že v něm jsou zahrnuti i ředitelé škol, ale už ne hůře placené školské profese, a také že jde o celoroční příjmy všeho druhu včetně nejrůznějších odměn, tedy ne nutně jen pravidelnou mzdu na měsíční výplatnici).

Letos šlo do stejného mzdového systému o devět procent víc peněz. To by v ministerské metodice zvedlo učitelský průměr nad 48 tisíc korun.  Průměrná mzda za celou ekonomiku by letos měla povyrůst podle odhadů České národní banky a ministerstva financí o dvě až tři procenta. To vychází zhruba na 36 až 37 tisíc korun. Poměr učitelského a celostátního poměru tedy skutečně za těchto předpokladů překročí 130 procent.

Ještě to probereme

Dá se namítat, že tento růst není žádná vládní zásluha, protože až do pandemie rekordně rostla ekonomika, státní rozpočet byl v dobré kondici a pro politiky tím pádem bylo povinností s tradičně nízkými učitelskými platy něco dělat. Anebo že loni a letos měla vláda v tomto ohledu štěstí, protože platy napříč ekonomikou rostly kvůli koronaviru pomalu, a tak dosažení 130procentní mety u učitelů bylo snazší.

Případně že ani 130 procent není v mezinárodních žebříčcích nic světoborného. Třeba proto, že platy českých kantorů jsou pořád o třetinu nižší, než kolik činí průměr vysokoškoláků, což v žebříčku třiceti zemí OECD stačí (i po výše zmíněném zlepšování) jen na druhé místo od konce.

Zlepšení tu ale každopádně je. Háček je jen v tom, jak dlouho vydrží. Naznačuje to koneckonců sám Plaga. Jeho vliv ve vládě není velký a v rozhovoru pro Český rozhlas uznal, že příděl peněz na příští rok už na udržení nynějších platových poměrů nebude stačit. Stav státní pokladny je - jak známo - napjatý, takže ministerstvo školství, v rozpočtu jedna z největších kapitol, má dostat proti letošku na platy přidáno už jen 1,6 procenta.

Pokud to tak zůstane, učitelský platový průměr moc neporoste, protože se souběžně počítá se vznikem 4235 nových míst. A v rozpočtovém výhledu na roky 2023 a 2024 se už neplánuje navyšování rozpočtu školství vůbec. Přitom třeba počet dětí ve školách kvůli demografii dál poroste. Po vzchopení ekonomiky se dá čekat i růst celostátní průměrné mzdy – a čerstvě vydřená meta 130 procent se tedy za těchto okolností začne zase brzy vzdalovat.

Plaga doufá – ale stejně k prvnímu rozpočtovému návrhu přistupují všichni ministři - že v rámci letních jednání o rozpočtu ještě vybojuje něco navíc. Výhled na další roky bere jako nezávazný. Situace s učitelskými platy tak ilustruje obecný přístup končící vlády ke státní pokladně. Nyní před volbami ji vytěžuje na maximum. Respektive na úroveň, o které ví, že je dlouhodobě neudržitelná, na což ovšem nehledí, pokud před volbami bude vše vypadat dobře.

Záruka do budoucna

Dobrou ukázkou tohoto cynického přístupu je blokáda hnutí ANO u aktuálně posuzovaného zákona o pedagogických pracovnících. Ten by hranici 130 procent dal všem příštím vládám jako povinnost. Paragraf, s kterým přišli Piráti, už sněmovna letos jednou odhlasovala. Ze Senátu se ale zákon vrátil s drobnými připomínkami, a tak o něm poslanci musí hlasovat znovu.

Bod je na programu po červencových svátcích a vládní strany už se k návrhu nehlásí. Podle ministryně financí Aleny Schillerové stát na udržení hranice 130 procent nemá (leda by šly dolů mzdy nebo počty jiných státních zaměstnanců, což vláda nechce). Proti jsou i poslanci ČSSD, byť kvůli jinému, nesouvisejícímu paragrafu, který dává školám větší volnost v zaměstnávání lidí bez pedagogického diplomu.

„Hlavní pointa určitě není v tom, že za vyšší plat začnou učitelé  lépe učit,“ říká k uzákonění 130procentní hranice výkonný ředitel think-tanku IDEA Daniel Münich, z jehož podkladů Piráti v návrhu vycházeli. Hlavní přínos Münich vidí v tom, že by učitelské povolání dostalo dlouhodobou garanci aspoň trochu solidní odměny. Zájem o studium pedagogiky by tím pádem stoupl, školy by měly při obsazování míst na výběr z většího počtu uchazečů a kvalita výuky by mohla jít nahoru.

Má-li se Česko z nynější krize proinvestovat, jak říká vláda, těžko hledat lepší investici do budoucnosti, než je právě kvalitní školství. Zákonem dané dno, aby učitelé brali v průměru o 30 procent víc než všichni ostatní, by bylo potvrzením, že význam takové investice chápeme a myslíme to s ní vážně nejen v období kolem voleb.