Revoluce nekončí, spíš trvá
Prezidentské volby vyhrál muž, který je ukázkovým produktem změny režimu po roce 1989
Během volební kampaně někdo poznamenal, že finále v podobě dvou bývalých členů KSČ, kteří měli dost naivity či cynismu dělat kariéru až do konce komunismu, a především podpora Petra Pavla ze strany bývalých aktérů listopadového převratu, znamená vlastně symbolický konec revoluce. Že tedy už není důležité, jestli byl někdo v té trapné Husákově a Jakešově partaji, nebo dokonce předsedou stranické buňky v komunistické armádě.
Skutečnost je teď ale jiná. Na Pražský hrad nepřichází symbolicky člen KSČ a frekventant kurzu pro rozvědčíky. Přichází vysloužilý generál NATO, dokonce držitel významné funkce uvnitř Aliance. Revoluce tedy symbolicky nekončí, ale trvá. Jinak řečeno aktéři revoluce mohou být spokojeni: Pavel je totiž ukázkovým produktem změn 1989, kdy každý dostal možnost osvojit si principy nového svobodného státu a v rámci svých sil je rozvíjet.
To vše šlo v sobotu konstatovat už po třetině sečtených hlasů. Babiš totiž ani na chvíli, tedy při sčítání nejmenších volebních okrsků, v souboji nevedl. Na rozebírání důvodů výrazné porážky bude čas, ale jistě mezi ně patří kampaň plná chyb. Také Babišova politická figura jako taková. Předseda ANO i z opozice (odkud se útočí lépe) i v čase ekonomické krize, zdražování a války na Ukrajině nedokázal lidi přesvědčit o své kompetenci řídit Česko a v krátkém čase končí se třetí volební porážkou v řadě.
Pro Česko to teď bude znamenat několik důležitých věcí. Do funkce prezidenta usedá kompetentní, konsenzuální, klidná a vstřícná postava, kterou i protibabišovsky naladěná část společnosti vnímala jako kompromisní. Druhá část Česka nemusí mít pocit, že „kavárna“ si protlačila někoho svého, neboť nešlo o jejich miláčka. Ne, po neúspěchu předsedy akademie věd, který byl také kompromisním kandidátem, uspěl generál a na Hrad tím usedá kompromisní prezident, což je dobře.
Dalším důležitým efektem voleb je, že vláda bude mít v těžkých časech klidnější práci, než by měla s prezidentem, který má pocit, že všemu rozumí nejlíp – a s tímto přesvědčením by dál dělal kampaň, tentokrát pro svoji politickou stranu. Důležité také je, že si nezemanovské Česko vyzkoušelo, že i ono má sílu zvolit v přímé volbě prezidenta a že tedy má smysl chodit k volbám.
A konečně - což je možná do budoucna nejdůležitější – výsledek voleb přináší docela jasný vzkaz, že v kampani se nevyplatí lhát a manipulovat s fakty tak otevřeně, jako to dělal Andrej Babiš. A že veřejné debatě nedominují řetězové maily, dezinformace a tupá propaganda.
S Petrem Pavlem v čele bude na Česko výrazně lepší pohled, než byl v poslední dekádě.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].