Příspěvek důchodcům a nižší daně. Dobrý nápad, jak přijít o rezervu

Rozdávání peněz se posouvá do ještě vyšších obrátek, než se dosud předpokládalo. Andrej Babiš a Jan Hamáček v pátek oznámili dohodu na dvou velkých krocích, které vyjdou státní pokladnu na srovnatelné sumy jako dosavadní koronavirová opatření.

Jednak definitivně platí mimořádný příspěvek pro důchodce. Každý – včetně příjemců invalidních a vdovských důchodů, tedy celkem tři miliony lidí – dostane jednorázově před Vánoci pět tisíc korun. Babiš s Hamáčkem dávku odůvodňují vyššími životními náklady důchodců. Dávku pojmenovali jako „příspěvek na lepší a zdravější život“ a stát za ni podle nich utratí navíc 15 miliard korun. Peníze půjdou už z letošního státního rozpočtu, kde si vláda nechala zvednout schodek kvůli koronaviru na půl bilionu korun, ale i Babiš nyní uznává, že celý prostor nezvládá využít.

Druhým krokem, který je co do objemu peněz ještě výrazně větší, je pak zrušení superhrubé mzdy a s tím spojené snížení daně z příjmu. Ta se dosud počítá jako 15 procent z hrubé mzdy a z odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Nově se bude odvádět 15 procent jen z hrubé mzdy. U příjmů nad čtyřnásobek průměrné mzdy zůstane vyšší sazba, a to na úrovni 23 procent. Celý manévr má podle Babiše platit už od ledna a v rozpočtu kvůli němu bude chybět 74 miliard korun.

Babiš s Hamáčkem oba kroky hájí tím, že Česko má čtvrtý nejnižší dluh v Evropské unii, takže si „dočasně“ může vyšší zadlužení dovolit. Relativně nižší úroveň dluhu (pokud se dluh poměřuje k výkonu ekonomiky) je skutečně v Česku výhodou. Otázkou je, zda je vhodné o rezervu přijít právě tím způsobem, jakým to vláda dělá.

V případě mimořádné dávky pro důchodce chybí ekonomické opodstatnění – růst životních nákladů je podle statistik podobný u seniorů i zbytku společnosti a k výpadku příjmů u nich nedošlo. Častou námitku, že jde o kupování voličů před krajskými volbami, ale Babiš odmítá. „Já si voliče nepotřebuje kupovat, všeobecně je známo, že mně důchodci fandí,“ poznamenal při představování kroků předseda vlády.

Snížení daní v krizi dává větší smysl. Od vlády se v době útlumu ekonomiky podle učebnic očekává, že vstoupí do hry a nějaký impuls provede. Ponechat lidem vydělané peníze formou nižšího zdanění se jeví jako lepší krok než vymýšlet další přerozdělování – zvlášť v situaci, kdy vláda nezvládá dřívější impulsy realizovat a nemá třeba na slibované investice dost projektů.

Potíž čerstvě oznámených kroků spočívá v tom, že Babiš s Hamáčkem neříkají, jak je v rozpočtu nahradí. Říkají jen, že si půjčí a že na to existuje prostor. Příspěvek pro penzisty je jednorázový, ale daňové slevy v rozpočtu zůstanou. Nikdo nyní nemluví o tom, z čeho se tyto výpadky pokryjí přespříští a další rok; v tomto ohledu jde tedy jen o nezodpovědné rozdávání, na jehož konci jsou nevyrovnané účty.

Zajímavá situace ještě může nastat v parlamentu, kde – jak koneckonců naznačuje i Babiš – není úplně jasné, jak nižší daně prosadit. Pro každé z obou opatření bude menšinová vláda nejspíš potřebovat jiné spojence. U penzijní dávky lze počítat s podporou komunistů, kde vláda bude hledat podporu, tak jako vždy - i pro celý rozpočet 2021. Těžko se však komunistům bude líbit snižování daní pro všechny vrstvy obyvatel včetně nejbohatších.

Zrušení superhrubé mzdy navrhuje už delší dobu ODS, teoreticky by tedy šlo v tomto bodě pro změnu počítat s podporou zprava. Na obou stranách však zároveň můžou nastat různé komplikace, protože z nově navržených kroků se každému líbí jen něco. Bude zajímavé sledovat, zda se Babišovi podaří terénem prokličkovat, vyzobat podporu z různých stran a ještě soupeřům jejich nápady před volbami sebrat.