Pokuty jsou dobrý způsob, jak řešit nenávist na síti

Skoro celý svůj dosavadní život jsem si myslel, že svoboda projevu je posvátné právo, na které nemá stát nikomu sahat. A to ani v případě, že ústní nebo písemný projev někoho atakuje, zneuctí, urazí. Že jedinci se navzájem mohou proti urážkám bránit u soudu, stát ale nemá mít právo do svobody projevu zasahovat. Pouze s jednou výjimkou, kterou je obrana obětí holocaustu, nejhoršího detailně zmapovaného zločinu lidské historie.

Časy se ale mění a i já jsem svůj názor na svobodu slova změnil. Neomezená mohla být v časech, kdy se šlo postavit s tlampačem na náměstí, rozdávat letáky nebo publikovat v novinách a kdy šiřitelé „nebezpečných“ názorů naráželi na vlastní fyzické možnosti nebo přirozený filtr redakční politiky v tom kterém médiu. V době sociálních sítí, kdy úplně každý může odkudkoli šířit své sebevíc nestoudné či dokonce nebezpečné postoje mezi skutečně velký počet lidí, musí mít stát možnost takovou aktivitu podle jasně vymezených pravidel omezit.

Toto přesvědčení se opět potvrzuje v případu svérázného starosty městské části Praha-Řeporyje Pavla Novotného.