Pád Bašára Asada je zároveň pádem Íránem řízené „osy odporu“

Syrská revoluce začala před necelými čtrnácti lety – ale po většinu té dlouhé doby osud Sýrie neležel v rukou samotných Syřanů. Bašár Asad se na jaře roku 2011 rozhodl, že nebude občanům demonstrujícím za větší svobody a důstojnost ustupovat. Jeho bezpečnostní složky začaly do lidí střílet ostrými náboji a zatčené demonstranty mučit.

Opozice se velmi brzy ozbrojila a začala občanská válka. Během pár let se však proměnila do konfliktu, o kterém Respekt bez velkého přehánění psal jako o „ syrské světové válce“. Její výsledek už nezávisel na tom, co chtějí – či co si dokážou vybojovat – sami Syřané. Rozhodující silou byli zahraniční aktéři, kteří v Sýrii prosazovali své zájmy. 

Přelomová v tom směru byla bitva o strategicky významné město Kusajr, kterou na jaře roku 2013 syrská armáda vyhrála jen díky dobře vycvičeným bojovníkům z libanonské milice Hizballáh. V tu chvíli mnoho Syřanů pochopilo, že válka potrvá dlouho.