Opozice chce vyloučit Rusko z dostavby Dukovan pomocí zákona

Vláda už veřejně prohlásila, že po ruském teroristickém ataku ve Vrběticích nepřichází v úvahu, že by nový jaderný blok v Dukovanech mohl postavit ruský Rosatom. Opozice chce jít pro jistotu ještě dál. Zákaz účasti Ruska a také Číny (tu vláda ze soutěže vyloučila na počátku tohoto roku) musí být podle ní stvrzen v zákonu. Opoziční poslanci Helena Langšádlová, Jan Lipavský a Pavel Žáček připravili zákonnou úpravu, která to umožní, a přitom nebude pro Rusko a Čínu právně diskriminační a napadnutelná. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček slíbil, že vládní strany ve sněmovně záměr potvrdí.

Je logické, že opozice chce vyloučit Rusko a Čínu zákonem – byť samozřejmě jména zemí nemohou být v pozměňovacím návrhu vyslovena. Podmínky zákona však musí být nastaveny tak, aby zaručovaly nepřípustnost kandidatury těchto zemí. Vypadá to, že volby vyhraje opozice, ale nic není jisté. A představitelé obou předvolebních koalic nevěří tomu, že případná nová vláda v čele s Andrejem Babišem slib ohledně vyřazení Rosatomu dodrží – třeba změní názor  na základě tlaku Hradu. Dostat do zákona podmínku vyloučení Ruska a Číny nebude úplně jednoduché ani z hlediska legislativního procesu, ale vypadá to slibně.

Podmínka by se měla stát součástí tzv. lex Dukovany – jak jako první upozornil Deník N. Zákon je ve sněmovně ve třetím čtení a opozice jeho schválení dosud úspěšně zdržovala. Oficiálně se zákon zabývá budoucností nízkouhlíkové energetiky v Česku, ve skutečnosti je to norma o financování stavby jaderného bloku a budoucích zaručených cenách výkupu elektřiny z nových Dukovan, jejichž stavba bude stát minimálně dvě stě miliard korun a není jasné, jestli se finančně vyplatí.

Ministerstvo průmyslu vedené Havlíčkem vypracuje písemný závazek, že bude zákonné vyřazení Ruska (a Číny) akceptovat. Obě země nebudou smět fungovat na projektu ani jako subdodavatelé. Opoziční poslanci zákon pak lex Dukovany schválí a pošlou do Senátu, který by měl do zákona zapracovat pozměňovací návrhy opozice, a vrátit sněmovně k opětovnému schválení. Času je málo, většina úkonů se odehraje ve zrychleném projednání, ale do konce volebního období sněmovny by se to mělo stihnout – což je podmínka všech zainteresovaných stran. Pokud by se tak nestalo, padl by projekt dostavby Dukovan pod stůl.

Mimochodem otázkou je, zda by to nebylo dobře, protože má v sobě velká ekonomická i bezpečnostní rizika. A ani změny projektu a debaty kolem něj nepřidaly na důvěryhodnosti budoucí stavby u zájemců z USA, Francie či jižní Koreje. Je tu stále nevyřešená otázka budoucnosti jaderných úložišť a jejich rizik. Navíc není jisté, zda stavba „velkých“ Dukovan není zastaralým snem - pokud jde o jadernou energetiku, očekává se rychlý vývoj tzv. malých reaktorů.

Nicméně tak daleko v debatě čeští politici zatím nejsou. Důležité je, že Rusko – pro které by se stala stavba jaderného zdroje v Česku docela silným vlivovým nástrojem –  přestává být v tomto ohledu seriózním partnerem pro většinu politických stran a je dobře, že si to opozice chce pojistit zákonem. Nakonec jak jinak se chovat k zemi, u níž jsme se ocitli společně USA na dvoučlenném seznamu nepřátelských zemí.