Opojný i děsivý pocit. Premiérem rozhádané Británie se stal Rishi Sunak

Britský konzervativní server Conservative Home popsal v uplynulých hodinách situaci v zemi následovně: „Neměli bychom podceňovat, jak vážná je situace pro konzervativní stranu a pro celou zemi. Británie čelí krizi životních nákladů, neudržitelným veřejným financím, nízké produktivitě, mizivým vyhlídkám na hospodářský růst a ztrátě důvěry trhů. Veřejnost většinu z toho klade za vinu konzervativní straně. Ta přišla již o druhého lídra během dvou měsíců a v průzkumech veřejného mínění se teď nachází na historickém minimu.“ A v tento okamžik na vrchol moci vystupuje Rishi Sunak, bývalý ministr financí ve vládě Borise Johnsona.

Musí to pro něj být opojný i děsivý pocit. Byl to právě on, kdo podtrhl stoličku pod rozevlátým Johnsonem, když letos v létě demonstrativně rezignoval na svou klíčovou vládní funkci a strhl tak lavinu dalších vládních výpovědí. To mu Johnsonovi stoupenci hned tak neodpustí, jak ostatně poznal během následného letního boje o premiérský post, v němž podlehl kandidátce tvrdého křídla strany Liz Truss. Od té doby se po uhlazeném, vzdělaném a velmi bohatém potomkovi indických rodičů v politice téměř zem slehla - až do minulého týdne, kdy se premiérování Liz Truss zhroutilo jako domek z karet.

A přesně tak, jak Sunak předpovídal: považoval totiž překotné rozpočtové škrty, jež Truss a její kolegové prosazovali, za ekonomický nesmysl. Sám navrhoval upřednostnit boj s inflací, stabilizovat ekonomiku, a teprve potom začít plnit posvátný bod thatcheristické vize světa, tedy škrtat daňovou zátěž úspěšnější části společnosti. Teď bude mít možnost pohnout kormidlem britské politiky podle vlastních představ. V pondělí ve tři hodiny odpoledne se stal de facto britským premiérem (Liz Truss v úterý dopoledne naposledy předsedá jednání vlády, poté král Karel III. poté přijme její rezignaci a do funkce premiéra uvede nového vůdce Konzervativní strany Sunaka).

Drama boje o premiérský post se táhlo doslova až do poslední minuty. Boris Johnson hodil ručník do ringu již v neděli večer, když se mu nepodařilo přemluvit Sunaka ani další kandidátku, bývalou ministryni obrany a současnou šéfku dolní komory parlamentu Penny Mordaunt, aby mu dobrovolně uvolnili cestu. Johnson se během víkendu snažil veřejnost a poslance přesvědčit, že má k dispozici dostatečnou podporu stovky zákonodárců, jež by mu umožnila v kandidatuře pokračovat, ale nikdy nezveřejnil jejich plný seznam a mnozí o důvěryhodnosti jeho slov pochybují.

V pondělí ráno tedy zůstali ve hře pouze adepti: jasně preferovaný Sunak a Penny Mordaunt, jež se horečně snažila získat na svou stranu poslance podporující Johnsona. Šéfka parlamentu ale čelila silnému tlaku poslanců, aby kandidaturu stáhla, protože pouze tak se bylo možné vyhnout situaci, kdy bude o budoucím premiérovi rozhodovat celá stranická členská základna, jež je podle průzkumů silně nakloněná právě Johnsonovi a Sunaka jako „zrádce“ nemá dvakrát v oblibě. Mordaunt nakonec minutu před vypršením termínu, v 13.59 tamního času, prohlásila, že z volebního klání odstupuje. Zda hlasy měla, či neměla, není jasné, ale už to není důležité. Británie má nového premiéra.

Kdo je Rishi Sunak? Narodil se v Británii rodičům indického etnického původu, kteří se do Evropy přestěhovali z východní Afriky. Vystudoval filozofii, politologii a ekonomiku na Oxfordu, ekonomický management pak na Stanfordově univerzitě. Disponuje značným jměním, částečně vlastním vydělaným na pozici šéfa hedgeového fondu, ale větším dílem za přispění manželky, jež je dědickou úspěšného indického miliardáře. Britská média s oblibou zdůrazňují, že Sunak bude prvním premiérem, který je bohatší než panovník (prý dvakrát) a disponuje i větším počtem nemovitostí.

Do politiky vstoupil před sedmi lety; od roku 2019 se pohyboval na nižších vládních postech, během vlády Borise Johnsona se stal zmíněným ministrem financí, který zemi prováděl pandemickou krizí a poté první fází energetické krize spojené s ruskou invazí na Ukrajinu. S Johnsonem se, jak již bylo řečeno, rozešel ve zlém: částečně kvůli jeho vládnímu stylu a skandálům, částečně kvůli věcným neshodám ohledně rozpočtu. Sunak je konzervativnější, prosazuje pevnější ruku nad státním účetnictvím a byl ochoten brzdit některé Johnsonovy programové iniciativy s odkazem na stoupající inflaci a rostoucí zadluženost. Část strany jeho odchod z vlády považuje za zradu charizmatického šéfa a nehorázný projev vlastních ambicí.

V jaké situaci se teď Británie nachází, bylo popsáno výše. Sunak musí stabilizovat rozjitřené trhy, k čemuž má z kandidátů rozhodně nejlepší kvalifikaci a postavení. Zároveň ale musí čelit rozkolu ve vlastní straně, která je stále častěji popisována jako „neřiditelná“. Za pozornost stojí, že na svou stranu získal jen těsnou většinu poslanců - přičemž šedesátka těch, kteří oficiálně deklarovali podporu Johnsonovi, zhruba odpovídá počtu poslanců, jenž tvoří vládní většinu konzervativců. Pokud se začnou v průběhu týdnů bouřit, může být Británie poměrně rychle zase tam, kde byla, tedy v hluboké nejistotě a pravděpodobně nasměrovaná k předčasným volbám.

Zda zvítězí konzervativní smysl pro pud sebezáchovy, to se teprve uvidí. Pro pravicové křídlo ideologicky vyhraněných stoupenců brexitu, kteří si budoucnost Británie představují v podobě dynamické ekonomiky založené na nízkých daních a malých regulacích, představuje vývoj posledních dní rozhodně tvrdou porážku. V případě předčasných voleb čeká na opačné straně politického spektra favorizovaná labouristická strana, která se však ještě úplně nedokázala zkonsolidovat poté, co ji na několik let ovládlo pro změnu její radikální křídlo pod vedení Jeremyho Corbyna. Z odstupu se zdá, že Rishi Sunak může být pro rozhádanou zemi v dané situaci nejlepší volbou. V Británii je nicméně i hodně těch, kteří si to nemyslí.