Miloš Zeman mlčí k souboji o Dukovany. Má důvod

Sněmovna odložila na 10. února jednání o zákonu zvaném „lex Dukovany“. V názvu sice propaguje kompletní nízkouhlíkovou energii, ale ve skutečnosti jde o normu, která umožní státní financování dukovanského jaderného reaktoru v režii ČEZ a tuzemských politiků. Stavby s velkým korupčním potenciálem, útratou minimálně dvou set padesáti miliard korun – když započítáme ten nejoptimističtější odhad ceny stavby a následně s největší pravděpodobností i státem dotované ceny dukovanské elektřiny.

To je první riziko. Druhým je stále hrozící nebezpečí, že jaderný blok postaví ruská společnost Rosatom, což by přineslo nepřijatelnou energetickou závislost na zemi, která prokazuje vůči Česku mnoho indicií nepřátelství včetně provokativních vlivových akcí. A konečně třetím problémem je, že zásluhou Dukovan a dalších jaderných elektráren Česko zakonzervuje „zastaralou energetiku postavenou na velkých plýtvavých zdrojích namísto rozvoje decentralizované obnovitelné energetiky.  Přinese to energetickou závislost na dodavatelích stavby i paliva. Jaderná energie stále nemá vyřešeno ukládání odpadu“ - jak upozorňují experti.

Odložení „lex Dukovany“ bylo schváleno na návrh Zbyňka Stanjury. Předseda poslaneckého klubu ODS to zdůvodnil celkem logicky. 27. ledna se sejde „jaderná komise“ složená ze zástupců všech parlamentních stran včetně premiéra - a rozhodne, jak dál pokračovat se zadáváním zakázky a výběrovým řízením. Nemělo by smysl ve sněmovně schvalovat financování stavby, kterou pak komise třeba nepotvrdí. To je logické – ale teď několik záhad.

Schválí komise, v níž jsou zástupci devíti stran, stavbu? Pokud bude dodrženo doporučení bezpečnostních institucí, které navrhuje vyřadit zcela ze soutěže rizikové Rusko a Čínu, dostavba projde - proti jaderné energetice jako takové není ani jedna z parlamentních stran. Dobře, ale co potom prezident Miloš Zeman, hlavní motor a protagonista stavby nového jaderného bloku, pokud možno v režii Ruska? Je málo pravděpodobné, že se mu jeho sen vyplní a on mlčí… to není jeho zvykem.

Na mlčení prezidenta by asi nebylo zajímavé poukazovat, kdyby za ním nebylo možné vytušit, že hra kolem Dukovan a energetiky se stále vyvíjí v jeho zájmu. V jeho ruském zájmu. Vládou prosazovaná varianta dostavby Dukovan je nepustit Rusy do soutěže jako hlavního dodavatele, ale dovolit Rosatomu a dalším ruským společnostem stát se subdodavateli. Pokud tohle projde, je dost pravděpodobné, že Rusové se prosadí v soutěži jako dvojka Francouzů a na stavbu budou mít zásadní vliv. Pokud variantu s Rusy jako možnými subdodavateli komise za týden neschválí, o prezidentovi ve spojení s Dukovany ještě uslyšíme.

A tím to nekončí. Nový jaderný blok pokryje po roce 2040 maximálně patnáct procent produkce elektřiny. Budou zapotřebí další zdroje a není tajemstvím, že v Česku nevítězí energetická koncepce obnovitelných zdrojů, ale plynových elektráren. V budoucnu se stanou – pokud to vláda současná či budoucí nezmění – kromě jádra nejdůležitějším zdrojem energie včetně elektrické. A ve hře je zase Rusko a jeho dodávky plynu. A jak daleko má Zemanův poradce Martin Nejedlý ke Gazpromu?

To není řečnická otázka. Nikdo neví, o čem Nejedlý jednal na své poslední cestě do Ruska. Jednou z variant diplomatů a tajných služeb je, že i plynové budoucnosti. Možná nabídl Kremlu subdodavatelskou pozici v Dukovanech a vedoucí v plynu. Uvidíme v nejbližších týdnech.