Je jednodušší se vyfotit s puškou než zajistit obranu země

Dvacet pět miliard korun už dávno není suma, která by veřejnost vzrušovala. Podle expertů, ministerstva obrany, generálů, ale i některých poslanců to bude v dalších třech letech částka, která nás může odříznout od schopnosti jakkoli ubránit zemi, v níž žijeme. Je to půl procenta HDP, částka odpovídající jedné nedávno zbytečně postavené uhelné elektrárně. I částka, která nás vede k bezvýznamnosti.

V roce 2020 měl rozpočet ministerstva obrany dosahovat 1,4 % HDP. Nevíme, jaké bude HDP, ale odhadem by suma pro vojáky měla v roce 2020 dosáhnout osmdesáti miliard korun (letos je to padesát dva miliard korun). Vláda se k tomu výdaji zavázala nejvlivnějšímu a nejdůležitějšímu spolku světa – NATO. Ministr obrany Martin Stropnický to rukoudáním potvrdil na nedávné květnové schůzce se svým protějškem v USA Jamesem Mattisem. O pár dnů později bylo všechno v Česku jinak.

Ministerstvo financí přišlo s rámcovým návrhem, který zvýší příští rok rozpočet ministerstva na 57 miliard korun, další rok na 64 a posléze na 67 miliard korun. Tedy v roce 2020 bude rozpočet ministerstva obrany zhruba 1,15 % HDP. Ostuda, a navíc naprosto opustíme ještě větší slib, že v roce 2025 bude náš závazek dosahovat dvou procent HDP.  A tahle čísla znamenají víc, než si kdo z nás umí představit.

Za prvé, dá se říct, že poprvé v historii armáda a ministerstvo vědí, co chtějí přesně koupit, jak by měla armáda vypadat a kam směřuje obranná strategie. Začal to ministr Alexandr Vondra a Martin Stropnický v tom pokračuje. Armáda má jasnou představu o zhruba stopadesátimiliardové investici do roku 2024. Jak dovybavit letectvo, zvednout z popela protileteckou obranu, uhájit naše schopnosti jít do zahraničních misí.

Loni nestačilo ministerstvo „utratit“ z rozpočtu čtyři miliardy korun. Dostalo se mu docela slušné kritiky, že chce stále více, a přitom neumí „utratit“ ani to, co má. Současní vysocí úředníci ministerstva odpovídají celkem klidně a suverénně. Ty peníze se neutrácejí, jsou poskytovány na bojeschopnost armády. Čtyři miliardy jsme převedli na letošní rok a použijeme je na řadu konkrétních projektů. Příští rok ještě nepotřebujeme zvednout rozpočet moc, ale máme strategický a akviziční plán, který bude chtít víc peněz v následujících letech, v roce 2020 minimálně sedmdesát miliard korun. Plán se líbí i NATO, protože odpovídá strategii aliance.

Minulý týden se sešel poslanecký výbor pro obranu a odhlasoval, že vláda a ministerstvo obrany by měly dodržet, co slíbili. Dávat na obrany víc peněz. Poslanci ale měli pocit, že jejich hlasování je jen házení hrachu na zeď. Jejich žádost během několika dnů zapadne a budeme zase řešit, co s hranicí, aby ji náhodou nezačali přecházet uprchlíci.

Což nebudeme teď nijak ironizovat, ať je armáda připravena hlídat hranici v jakékoli krizi. Ale ze strategického hlediska jde o marginálii. Navíc ani hranici neuhlídáme bez spolupráce s těmi, kteří žijí na její opačné straně. A jim celým svým přístupem k rozpočtu vzkazujeme, že o jejich pomoc a spolupráci nestojíme. Fotka ministra s puškou v ruce to nezachrání, myslí si pan Patizon.