Hradní otočka: Vláda bude jednat o pomoci Smartwings
Ministr Havlíček se sešel s prezidentem Zeman a poté oznámil jednání o zárukách ve výši až 900 milionů korun
Ministryně financí Alena Schillerová oznámila minulý týden, že letecký dopravce Smartwings nedostane od státu žádnou pomoc. Vzápětí proběhla už nějaký čas domluvená schůzka prezidenta Miloše Zemana s ministrem dopravy (a průmyslu) Karlem Havlíčkem. Ten poté oznámil, že o pomoci až ve výši 900 milionů korun bude stát jednat - a firmě Smartwings svitla velká naděje.
Přesnou roli prezidenta neznáme, nicméně jako lobbista Pekingu má evidentní zájem vyhovět menšinovému spolumajiteli Smartwings, čínské státní společnosti Citic. Hlavním tuzemským představitelem zájmů Citic je pak Jaroslav Tvrdík - muž, který stál u počátku ekonomického pádu Českých aerolinií, jež dnes vlastní právě společnost Smartwings. Tvrdíka a Zemana spojuje přátelství z přelomu tisíciletí: Zeman jako premiér tehdy silně lobboval (mimo strategické a akviziční plány armády) za nákup stíhaček gripen a tehdejší ministr obrany Tvrdík měl velký podíl na prosazení tohoto plánu. Svého času šlo o jeden z nejkontroverznějších a nejmedializovanějších státních nákupů.
Už jsme to psali několikrát. Zájem na záchraně Smartwings může mít i premiér Andrej Babiš. Je dlouholetým kamarádem jednoho z vlastníků letecké společnosti Jiřího Šimáněho. Navíc fond Andreje Babiše Hartenberg vlastní podíl v leteckých opravnách Avia Prime – Smartwings je jejich zákazníkem, ne velkým nebo podstatným, ale je. Andrej Babiš se k možné státní pomoci firmě Smartwings nevyjadřuje, nicméně asi málokdo pochybuje, že kdyby řekl ne, pak by platilo. Premiér tedy nemá zájem pomoc odmítnout.
I když pomineme všechny klientelistické souvislosti a jejich korupční potenciál, pořád zůstává otázka, proč by měla česká vláda pomoct zrovna soukromé letecké společnosti se silným zahraničním partnerem. Firma Smartwings je ve světě letecké dopravy vnímána jako charterová společnost - na rozdíl od linkových ČSA, které ale provozují pouze třináct letadel. Smartwings je hlavním dopravcem pro tuzemské cestovní kanceláře, ročně převeze statisíce tuzemských turistů na jejich dovolenou. V zimě pronajímá svá letadla třeba do Kanady nebo arabských zemí – pro tamní turistické účely nebo dopravu věřících do Mekky.
To vše je v letecké dopravě normální, stejně jako fakt, že Smartwings spolu s ČSA vlastní jedno letadlo, ostatní jsou v majetku leasingových společností, kterým je Smartwings splácí. Padesátka letadel, které Smartwings provozuje, patří do arsenálu zhruba osmi tisíc letadel využívaných leteckými dopravci na celém světě, ale vlastněných leasingovými společnostmi. I to je běžné, funguje tak třeba letecká společnost Emirates a mnoho dalších.
Specializovaná média zabývající se letectvím už roky píší o letecké dopravě jako o jednom z nejrizikovějších způsobů podnikání. Zejména v posledních letech, kdy v tomto světě získaly velký podíl nízkonákladové společnosti. Zjednodušeně – byznys funguje, když má letecká společnost co nejvíce letadel „ve vzduchu“. Protože splácet letadla je velmi drahá záležitost, navíc flotila zastará dříve, než je letadlo splaceno a to vyvolává potřebu je co nejvíce vytěžit. Letecká doprava už tedy není strategickou dopravní páteří, která spojuje klíčová centra ekonomiky, kultury, moci - a kterou zajišťují státní společnosti. Je komplikovaným byznysem, kde výnos zajišťuje nesmírně drahá technologie – letadlo. A velmi rizikovým byznysem, proto se vlády zbavily rozhodujících podílů v leteckých společnostech.
Dá se o tom psát dlouho, ale vraťme se ke Smartwings. Společnost byla do loňského roku velmi úspěšná, podařilo se jí ovládnout tuzemské charterové lety, prosadila se ve světě. Jak rostla, nakupovala na leasing další letadla, zase se musela více prosadit… ale loni ji potkala první nehoda. Potřeba nových letadel přivedla společnost ke koupi letounů Boeing 737 MAX, která však musela kvůli technickým problémům na zem. Teď přišla pandemie - v době, kdy má Smartwings u výrobců závazně objednán nákup další třicítky letadel. Je logické, že je firma ve velkých problémech.
Proč jí ale pomáhat? Jaký strategický zájem vede českou vládu pomoci téhle jediné větší firmě a nikomu jinému (ze soukromého sektoru)? Řada vlád ve světě včetně americké, britské a německé pomáhá dnes leteckým společnostem. Jejich pomoc je velmi sofistikovaná - ale hlavně jde o pomoc firmám, které zajišťují ono páteřní propojení světa, jejichž byznys nestojí „jen“ na převozu turistů. Pak jsou tu velká i malá letiště, velmi často ve vlastnictví státu nebo měst… Ta jsou velmi zisková a nadále budou, pokud na nich budou přistávat letadla a platit vysoké poplatky.
Smartwigs zajišťují pro pražské letiště (vlastněné státem a městem Praha) zhruba čtvrtinový roční příjem. Pokud Smartwings zkrachuje, nahradí je jiná letadla – na pravidelných linkách určitě. I pro turisty půjde pronajmout na současném hladovém trhu jinou leteckou společnost. Takže letiště zkrátka nepřijde. Jediný, kdo je ohrožený, je firma Smartwings – ta se sice přejmenuje na přání vlády na ČSA, ale většina jejich letadel bude dále létat pod značkou Smartwings.
Takže otázka, proč pomáhat zrovna firmě Smartwings spoluvlastněné bohatou čínskou společností, přetrvává - a nikdo z vlády ji zatím důsledně nezodpověděl. Protože si to přeje Hrad? A možná i premiér?
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].