Evropa se posouvá doprava, ale Ursula von der Leyen uhájila svou většinu
Z celkového pohledu je přehnané mluvit o výsledku eurovoleb jako o zemětřesení
Volební víkend, během něhož hlasovali Evropané ze 27 zemí, vyplodil tisíce volebních grafů a statistik. V paměti jich uvízne jen pár - a mě nejvíc jedna zdánlivě bezvýznamná informace z Německa. Na základě exit pollů, v Německu obvykle velice přesných, ukazuje volební chování nejmladší generace, tedy voličů ve věku 16 až 24 let.
Necelá třetina z nich své hlasy rozdrobila mezi malé neparlamentní strany: 17 procent volilo křesťanské demokraty a 16 procent – což je podstatné - si vybralo krajně pravicovou Alternativu pro Německo (AfD). Před pěti lety pro tuto partaj hlasovalo jen pět procent nejmladších německých voličů. Vzestup její obliby koresponduje s propadem Zelených: hlasovalo pro ně 11 procent nejmladších německých voličů, což je o neuvěřitelných 23 procentních bodů méně než před pěti lety.
Graf z nejlidnatější a politicky i ekonomicky nejdůležitější evropské země v ostrých barvách ukazuje nynější posun našeho kontinentu doprava. Hlavními poraženými evropských voleb jsou levicoví Zelení a středoví liberálové - obě tyto poslanecké frakce budou mít v novém parlamentu zhruba o dvacet poslanců méně než doposud. Naopak posílí středopravicová Evropská lidová strana a krajní pravice, z jejichž řad bude zhruba čtvrtina europoslanců (doposud to byla pětina).
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu