Důvěra ve spravedlnost se znovu otřásá: Odposlechy Ratha byly prý nezákonné

Jak už všichni v tento okamžik vědí, Vrchní soud v Praze vrátil případ Davida Ratha na samý počátek. Exhejtman a jeho spolužalovaní tak budou s největší pravděpodobností znovu absolvovat proces u středočeského krajského soudu, který bude mít v tom případě nové podmínky pro jednání. Nesmí použít jako důkaz odposlechy, protože byly podle vrchního soudu nasazeny nezákonně. Přesněji řečeno, podle názoru vrchního soudu nebylo jejich nasazení dostatečně zdůvodněno. Co ono nedostatečné zdůvodnění znamená, není z rozsudku zřejmé. Vrchní soud navíc zpochybnil výpověď – a tím i důvěryhodnost – bývalého policisty Gregora, na základě jehož svědectví se celé vyšetřování korupce rozjelo. Ale ani tady přesně nevíme, proč přesně se vrchnímu soudu výpověď nelíbila.

Slovo korupce je stále na místě - soud nijak nezpochybnil, že Rath a jeho kolegové brali úplatky a ovlivňovali veřejné zakázky. Vrchní soud vlastně nezpochybnil vůbec nic. Potvrdil, že se vše stalo, jak říkají policisté a státní zástupci, a v rozsudku dodal, že bude trest pro Ratha & spol. akceptovat -  když se tedy nižšímu soudu podaří při novém procesu prokázat vinu tak, že si poradí s právními vadami při nařízení odposlechů. Což by mohlo být teoreticky jednoduché.

Za prvé, proti nasazení odposlechů podávali obvinění během vyšetřování jednu stížnost za druhou. Oprávněním k nasazení odposlechů se během vyšetřování zabývalo postupně na třicet soudců, zprostředkovaně dokonce i dva z Ústavního soudu. Nikdy vadu či pochybení odposlechu neshledali. Což samozřejmě nemusí znamenat, že ji všichni svorně nepřehlédli, zaslepeni jasností důkazů.

Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová se nad rozsudkem nebývale rozlítila a považuje rozhodnutí Vrchního soudu za odborně neakceptovatelné. Její názor sdílí Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman i ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Ministr podá k Nejvyššímu soudu stížnost na porušení zákona pražským vrchním soudem. Pokud uzná Nejvyšší soud stížnost za oprávněnou, bude pražský vrchní soud muset rozhodnout znovu. A je tu velká šance, že žádost uspěje, policisté a státní zástupci nedělali při nasazení odposlechů nic jiného než to, co se běžně děje v jiných podobně závažných případech.

Tolik v kostce. Ale co si má myslet občan o vymahatelnosti práva v České republice? Stal se prakticky online svědkem procesu s významným bývalým politikem a vidí, jak se soud vypořádává s důkazy. Jak Ratha a ostatní usvědčuje a skládá příběh vymáhání úplatků a defraudace ve Středočeském kraji. Hodnotu každého důkazu si může občan ověřit na vlastní oči a uši. Všechno probíhá jak má, uklidňují ho soudy, které o stížnostech Ratha rozhodují. A když Ústavní soud objeví, že něco proběhlo, jak nemá, třeba že Rath byl zbytečně dlouho ve vazbě, pak to vyšetřovatelé a státní zástupci akceptují. Zdálo se, že jsme viděli přímo ukázkový průběh procesu.

Neviděli; protože neskončil a je tu zásadní chyba. Buď se jí dopustily desítky policistů, státních zástupců a soudců, kteří odposlechy navrhovali, schvalovali a prověřovali (a vyslýchali policistu Gregora nebo jeho výslech schvalovali). Nebo se té chyby dopustil teď vrchní pražský soud. Obojí je alarmující a znovu to otřese důvěrou ve spravedlnost a vymáhání práva. Tak jako tak bude zajímavé pátrat po motivaci těch, kdo chybovali. Ale to je příběh na příště, říká pan Patizon.