Čínské kybertechnologie v infrastruktuře by znamenaly stejnou závislost jako ruský plyn

Není to moc vidět, diskutuje se o tom v podstatě jen mezi odborníky, ale Česko řeší vážné bezpečnostní riziko. Vraťme se na chvíli do minulosti. Před pěti lety vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost varování před čínskými firmami Huawei a ZTE. Zjednodušeně, čínské firmy jsou povinny spolupracovat s tamní vládou a tajnými službami - a prostřednictvím technologií od těchto firem, zabudovaných do strategických tuzemských kybernetických uzlů 5G sítě, nám hrozí nejen špionáž, ale i nebezpečí, že Peking může dodávky zastavit a v podstatě ochromit fungování státu.

Pro instituce, jako jsou ministerstva, státní podniky typu ČEZ nebo armáda, to představovalo zákaz instalace čínských technologií od zmíněných firem do svých klíčových uzlů. Stát to zvládl, dnes fungují jeho kritické uzly bez Huawei a ZTE. Doba nicméně pokročila, kybernetické technologie začínají ovládat nejen internetové sítě, ale třeba fungování železnic, elektrických přenosových sítí, dalších informačních systémů a letišť – a v nich zase přebírají prim čínské technologie. Podle Národního bezpečnostního poradce Tomáše Pojara tak hrozí nepřijatelná závislost Česka na Číně v téhle oblasti.

Nejsme v tom samozřejmě sami, stejný problém má většina zemí Evropské unie. Evropský parlament schválil na sklonku loňského roku směrnici (NIS2), kterou by měly země Unie naplnit schválením nových zákonů - a ty by měly velmi omezit vliv čínských technologií na kybernetickou infrastrukturu jednotlivých zemí. Česko se kvůli směrnici rozhodlo masivně přepsat platný zákon o kybernetické bezpečnosti; v únoru se uzavřelo kolo, v němž jej mohla připomínkovat veřejnost, tedy hlavně provozovatelé a dodavatelé kybernetické infrastruktury. Teď zákon piluje vláda a - zjednodušeně řečeno – do tří let by neměly čínské firmy hrát v tuzemské síti a kybernetické infrastruktuře řídící chod země podstatnou úlohu.