Zpátky do sluje a čekat

Neklidný úprk Michala Haška po nedělním jednání sociálních demokratů v pražském hotelu Olšanka neodpovídal poklidu, který na schůzi panoval. Kamerám ukázal záda a novináři mu v poklusu museli mikrofony strkat zezadu k uchu, aby se doslechli alespoň to, že se nic nedoslechnou: „Ptejte se vedení strany, já už jsem jen řadový poslanec.“

Dramatický náboj nedělnímu jednání sociálních demokratů vzal fakt, že hlavní aktéři lánské schůzky - jež předcházela pokusu o puč ve straně - rezignovali už před víkendem. Michal Hašek a Zdeněk Škromach už nejsou místopředsedy strany a Jeroným Tejc nepovede poslanecký klub. Takže v neděli se stalo jen to, co se očekávalo: předseda Bohuslav Sobotka dostal plnou podporu k vyjednávání o vládě a ve vyjednávacím týmu má své názorové spojence (Chovanec, kterému bylo odpuštěno, že byl rovněž v Lánech, dále Gajdůšková, Štěch a Zaorálek).

Mimořádný volební sjezd se zatím svolávat nebude, jedině až poté, co by se Sobotkovi nepodařilo složit vládu. Přeloženo: teď se nebudeme vysilovat nominačními šarvátkami, při průběžných vyjednávacích zádrhelech o podobě vlády by zase mohli povstat kritici a Sobotku začít před sjezdem ostřelovat. Navíc by prezident Zeman mohl při vědomí brzkého sjezdu ČSSD vytvářet zádrhele pro Sobotku ještě větší, než se třeba chystá.

Trochu překvapivé je, že o lánské schůzce a především jejím průběhu se už na sletu ústředního výboru (kolem 180 lidí) téměř nehovořilo. Sociální demokraté prý nebyli zvědaví, co se na Hradě dělo, to ať si zjistí předseda. Nejvíce se mezi straníky v soukromých hovorech dumalo o tom, co teď bude dělat Michal Hašek a jeho spojenci, takzvaní haškovci. Zda se jim podaří vytvořit jakousi pátou kolonu v poslaneckém klubu – nejzranitelnějším místě ČSSD, která chce vládnout a potřebuje k tomu co nejjednotnější zákonodárce.

To je otázka, o níž teď nejčastěji spekulují i politologové a komentátoři. Ne že by úvahy o tom, jak moc je momentálně zraněný Hašek regenerabilní, nebyly na místě. Ale je docela dobře možné, že ani sám jihomoravský hejtman zatím neví, co bude dělat. Politika je z části složena z rychlých reakcí na momentální příležitosti; a jaké příležitosti se naskytnou případné páté koloně, to teď vymyslet nejde.

A ony příležitosti mohou být různé: potíže při sestavování vlády, nechuť Miloše Zemana udělat premiérem zrovna Sobotku, později pak neshody při vládnutí. Přijít ale nemusejí; nebo ne v tak vyhrocené podobě, aby se jich dalo s jistotou chopit. Stejně tak se nikdo ani neumí dopočítat, kolik těch haškovců je. Není to ucelená skupina spojená nějakým názorem, je to jen možnost se podle momentálních příležitostí někam připojit a haškovcem se stát.

Michal Hašek se také bude muset do dubna rozhodnout, zda chce být raději poslancem, nebo hejtmanem na jižní Moravě – půlroční lhůtu, aby si vybral mezi těmito funkcemi, mu určují stranické regule. Když zůstane v klubu poslanců, má příležitost v něm zasévat neklid, to však záleží na tom, jak se srovnají poměry sil na jižní Moravě. Pokud by se mu podařilo udržet v Brně silnou pozici a získal by jistotu, že nebude z hejtmanského postu po další tři roky do voleb odvolán, pozice šéfa Asociace hejtmanů by pro něj byla výhodnější než řadový poslanec, maximálně šéf zemědělského výboru.

Ale co je jasné už dnes: nic lepšího než konspirační schůzka v Lánech u prezidenta, následující pokus o puč a bouřlivá reakce z regionů se Bohuslavu Sobotkovi stát nemohlo. Nelad a spor, který se snažil Sobotka tutlat a nemohl ho pořádně uchopit, protože se odehrával pod povrchem, vyhřezl a vystrčené hlavy se daly setnout. Nebo spíše jejich nositele zatlačit co nejhlouběji zpátky do sluje. A čekat, zda a kdy se zase jim zase zachce otočit tváří do kamer.

Článek o situaci v ČSSD najdete v novém Respektu pod titulkem Poznej svého haškovce